Daredevil

Seriál nabušený skvělou akcí (ani Scott Adkins by se nemusel stydět za zdejší výkony), hodně krvavými scénami a celkově temnějším pojetím, než jsme u Marvelu zvyklí. Takhle nějak bych si představoval třeba Punishera. Obsazení hlavních hrdinů se taky skvěle vydařilo a dokonce i W. Fisk má zatím nepřekonatelnou podobu. 1. série je našláplá od prvního dílu a graduje skvělým finále. Prostě PECKA 100% :) (20.05.2015)

Ambiciózní televizní zpracování známého komiksu, které se nese v duchu temného batmanovského universa made by Christopher Nolan, ale chybí mu velmi brzy patřičná epika, promakanost charakterů a jejich motivací a v neposlední řadě dostatečná dávka dramatu a realističnosti, která se postupem času, hlavně s třetí sérií velmi vytrácí. Povedená věc, ale další díly nejsou potřeba a narozdíl třeba od Punishera asi není ani zájem. (09.11.2020)

Slepecká hůl narazila na kámen! Ze všech MARVELovských projektů mě Netflixácký Daredevil chytil za srdeční sval snad úplně nejvíc. Pastelové barvy ztlumené na doraz na úkor bezútěšnosti a temnotě, která kape z obrazovky tak často, jako krev z hlavního hrdiny. Takhle si představuji projekt od fanoušků pro fanoušky. Avengers 2 mě po tomhle nechávají docela chladným. (18.04.2015)

Trochu mě mrzí, že dal Goddard nakonec naplno přednost Sony s jejím retardovaným Spidey-universe, protože soudě z první epizody, kterou sám režíroval, by byl výsledek ještě o fous lepší - tj. nápaditější, možná i podvratnější a dravější. Nic proti DeKnightovi. Svoje si jednoznačně odkroutil (i když finální střet mohl být výrazně lepší) a jeho Daredevil je temný syčák, který funguje jak v heroické, tak dramatické rovině, jež do puntíku ždíme hlavně pravidlo o kvalitě hrdiny vycházející z kvality záporáka. Moc bych se nedivil, kdyby D'Onofrio sahal za pár měsíců po cenách. Vystřihnul totiž náramného padoucha lavírujícího mezi světlou a temnou stranou síly, u něhož vlastně do poslední chvíle nevíte, jestli je padouch, nebo chudák. Výtečný zrod jedné z největších antigonistů Marvelu. Cox se ale taky neztrácí a charismatem se snaží vydolovat vlastní film, co to jenom jde. Co ale překvapuje nejvíc je, že svůj prostor dostanou opravdu všichni, kvalita mezi díly nijak zvlášť nekolísá, většina motivů a linek se hezky uzavře (občas trochu klišovitě, ale budiž) a někdy od osmé epizody vše graduje způsobem, že se jen těžko vypíná přehrávač. Porovnávat s telenovelami typu Arrow mi přijde na hraně divácké demence. 9/10 (15.04.2015)

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)