Marvel's Luke Cage

Marvelovsko-netflixovský blaxploitation v podobě výtečné minisérie (s vynikajícím soundtrackem), která je však k vlastní škodě rozmělněna v neopodstatněně třináctidílném formátu. Především druhá polovina jde kvalitou dolů a veze se na přestřelené vlně nekorespondující s první polovinou. Cage s Místy to v mnoha slabých pasážích sice (u)táhnou, ale citelně jim chybí pořádný protihráč. Zdejší záporáci sice nejsou vyloženě do počtu a bez potenciálu, ale jsou buďto nijací (Cottonmouth) či pojatí proti mému gustu (Diamondback); a tuplem pak s Fiskem a Kilgravem v zádech. Špatné to ovšem rozhodně není, jen je to zatím nejslabší (byť stále solidní) příspěvek v "marflixovém" televizním univerzu. (02.10.2016)

Dávám po první sérii tři hvězdy, ale reálně je to někde mezi třemi až čtyřmi. Mám podobné výhrady jako ostatní - Luke Cage (a ještě víc Black Panther) vznikl jako odpověď Marvelu na poptávku po černém superhrdinovi, který bude v týmovkách reprezentovat určitý princip (a rasu). Jeho první komiksy tohle téma dost akcentovaly, což už z dnešního pohledu působí trochu směšné. Tvůrci seriálu se však rozhodli, že rasové téma bude jedním z high-lightů jejich díla a v zásadě je motivicky propojili s prvky blacksplotation, tedy sub-žánru, který je dnes konzumován spíše jako parodie (působící mnohdy kouzlem nechtěného). Místy je to zábavné (třeba, když to dá prostor pro cameo-vystoupení Method Mana), místy křečovitě patetické (jako v Lukově závěrečném proslovu na policejní stanici). Odhlédneme-li ale od toho, je sympatické, že se Luke Cage vydal cestou marflixovské Jessicy Jones, kde také hlavní hrdina není úplný übermensch, který řeší globální problémy lidstva v podobě útoku mimozemšťanů, ale spíš jde o tak nějak obyčejného člověka s vlastními problémy, jehož největším úspěchem je něco mezi zmlácením lupičů v obchodě a mařením obchodu s drogami. Tomu odpovídá i mikrosvět jedné čtvrti, kde se většina příběhu odehrává a povaha záporáků, kteří jsou mimochodem zapamatovatelnější, než kdokoli z marvelovského filmového univerza. (03.11.2016)

Ono to není vůbec špatný, ale hrozně se to táhne a celou dobu vám přijde, že se tam vlastně nic neděje. Mě trvalo dost dlouho , než jsem to dokoukal až do konce, spoustu kouskování,prostě nevtáhlo mě to tak, jako třeba JJ nebo DD. Problém není v samotném Lukeovi což o to, ale spíš v samotných záporacích. Cottonmouth byl jen taková vtipná postavička, která měla jen na hubě ale vlastně pořádné koule nikde a Diamondback zas neměl pořádný charakter. Některé díly se hlavně věnují spíš všem věcím okolo, než samotnému "Power manovi". O druhou sérii, mám mírné obavy ale doufám že zvládne dotáhnout ty nedostatky, které měla její předchůdkyně. I'm about sick of always having to buy new clothes. (10.03.2017)

Seriál, kde se KLASICKY furt jen žvástá a nic se neděje. Náznaky akce 3,8 a 10 díl a v 11 dokonce snad náznak i nějakýho fightu. Díly mezitím prožvastanost u kávy v nějakým kadeřnictví či stanici. Přišlo mi, že koukam spíš na seriál Holičství, než na nějaký komiksový seriál. Pak houkání houkaček a procházky po městě opět doplněné žvástáním. Druhou sérii prcám. (06.07.2022)

Nejlepší je soundtrack, druhý nejlepší je černo(ehm... afroamericko?)bílý Cottonmouth, pak dlouho nic, pak poskok v tmavých brýlích. Nejhorší je Diamondback se svojí energii pohlcující montérkovou kombinézou, druhý nejhorší je Luke Cage se svojí topornou morálkou a celkovou neschopností. Nejzajímavější mi pak přijde rozpor (nebo souhra?) v pojetí černobratrských proklamací morality a negerské kriminality, které jsou permantentně promíchávány a střídavě glorifikovány a haněny. Kdo se jim v tom má vyznat... já bych tam policajta dělat nechtěl. (18.10.2016)