Marvel's Luke Cage

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)

// Bitva o srdce Harlemu, zhruba tak se dá shrnout první série Luka Cage. Bohužel došlo k tomu, čeho jsem se obával. Tvůrci si dali mnohem víc záležet na celkovém významu seriálu a zprávě, kterou tím vším chtěli vyslat a příběh, postavy a konečně taky komiksová estetika už jim byla volnější. Seriál doplácí na přílišnou roztahanost, slabé záporáky, slabé hrdiny, slabou story a celkově nezáživný vizuál. Nicméně jo, to poselství se tvůrcům povedlo. Komunita může jásat, komiksový fanoušci ale budou odcházet zklamaní... a já si nejsem jistý, jestli se s takovou cenou budu ochotný někdy smířit. 5/10 (01.10.2016)

Stejně jako u Jessicy Jones, i tady jsou skvěle zpracované už úvodní titulky (jak audio, tak video), přičemž parádní atmosféra se projevuje i při vystoupeních v klubu Harlem's Paradise (kde vystupují skuteční umělci). Taky hudební podkresy se v různých scénách dost povedly. A skvělá atmoška přichází zaručeně vždy s Cornellem 'Cottonmouth' Stokesem (Mahershala Ali)... a s ním bohužel často i odejde. Další hlavní záporák Willis 'Diamondback' Stryker už není tak dobrej a ten jeho neprůstřelnej oblek se supersilou byl takovej nedomyšlenej, ale určitou kvalitu má (hlavně to jeho zabíjení). Shades - už od začátku jsem měl podezření, že Theo Rossi z něj udělá skvělou postavu. Mariah Dillard taky má svoje místo, i když její postava tak super není... ale nemůžou být super všichni, že. No, celkově je to na mě trochu moc black, ale takovej už asi Harlem je. Vadí mi akorát ta hromada negerskejch hlášek, žargonu, mluvy, osobností a jinejch názvů, kterejm bílej evropan moc nerozumí. Protože když to není zrovna negerské, je to americké. Luke Cage je ale zajímavej hrdina a dá se říct, že mě to i bavilo, hlavně ze začátku. Druhá série třeba napoví víc. A v té přichází Bushmaster a jeho jamajská cházka a byli super. Ta jejich jamajská angličtina prodchnutá špetkou reggae, trochou bylinkovejch kouzel a mystickejma věcma, v čele s nabouchaným Bushmasterem, kterej to nandá i Lukovi, aby v zápětí bojovali i proti společnému nepříteli? Hustý! Shades a v podstatě i ta Mariah Dillard ("Stokes, Mariah Stokes!") se vyvinuli v zajímavé postavy a taky se mi líbilo, jak tam byli sem tam začleněny i postavy z jiných propojených sérií (Iron Fist). Prostě, i když to bylo místama trochu zdlouhavé a zbytečné (jeho táta kněz), docela mě to bavilo. Trošku je i škoda, že další série se zatím neplánují. Zůstávám na třech. (17.10.2018)

Začněme tím horším, protože Luke Cage je pro mě jedním z nejslabších článků celého MCU. Důvodem je příliš velká roztahanost, protože kromě asi 3 epizod se 3/4 epizody nic nedělo. Druhým problémem je záporák, na Cottonmouthovi bylo alespoň něco, ale Diamondback je suverénně nejhorší záporák v MCU (ano, i Malekith byl lepší, ne o moc, ale byl). To je vidět zejména, když si to porovnáte s ostatními MCU seriály (Garret, Ward, Kingpin, Killgrave). Všechno zachraňují konce epizod, díky kterým má člověk pocit, že se děje alespoň něco. Pak je skvělou postavou Misty Knight, která je jednou z nejlepších ženských postav MCU. A sám se divím, že to píšu, protože mě černošská hudba nikdy moc nebrala, ale sound track je úžasný. 70 % (17.11.2016)

Daredevil byl (minimálně ve své první sérii) akčňákem o dilematech rodícího se undrgroundového superhrdiny. Jessica Jones byla mrazivým horrorothrillerem. A Luke Cage je skoro až sociálněpolitické thrillerodrama.. Jinými slovy.. Luke Cage se neveze na funkční šabloně, ale má svůj vlastní specifický face. Chvilkama to má takovou lehkost a hravost, že to působí jako luxusní pocta starým blaxploitationům o kterou se křečovitě snažil Tarantino v Djangovi... Funkovo-soulovo-hiphopový Harlem tu hraje jednu z hlavních rolí a atmošku má takovou, že by se tam jeden hned jel nastěhovat... Cage je sympaťák kterému člověk prostě fandí.. Záporáci zabírají celou škálu od psychopatických sviní až po týpky s relativně "lidskou tváří".. A celé se to zase hezky propíjí do okolního defendersovského světa ve kterém jsou šášulové poletující v oblacích spíše jen pro smích..... Dobrý.. (10.09.2017)