Marvel's Luke Cage

1. séria 60%. Celkom slabota, na Daredevila sa to nehrabe ani náhodou a aj v Jessice Jones mi prišiel Luke Cage o niečo lepší. Príbeh ma moc nebavil, ale Luke Cage bol fajn. Škoda len, že nie som čierny, pretože som mal pocit, že tento seriál je točený hlavne pre nich. Každá dôležitá postava je tmavšia ako podklad tohoto komentu. Ale kašlať aj na to. Predovšetkým ma to nebavilo preto, lebo sa tam až príliš zbytočne kecalo, záporaci moc toho neponúkli a nebyť niektorých zaujímavejších vzťahov a akcii moc by ma to nebavilo. Finále dosť veľké sklamanie. Druhú sériu už ani nemám v pláne pozerať. (18.11.2016)

Ano, je to určitě nejslabší seriálový MCU přírustek, v rámci Netflixu určitě, ovšem stále to má vysoké produkční hodnoty, o kterých si mnozí seriáloví tvůrci mohou nechat jen zdát. Výsledek je takový vláčný a více než kdy jindy natahovaný. Nicméně Mike Colter jako představitel Luka mě přesvědčil už v Jessice a na jeho sólovku jsem se celkem těšil. Cottonmouth, Diamondback i ten podivnej Havajan se zapíší do blacklistu obyčejných MCU záporáků, ačkoliv tedy úplně nahoře nebudou jelikož mě první zmiňovaný i přes málo prostoru občas bavil. No ale mojí absolutní favoritkou je Simone Missick a její neohrožená Misty Knight, jejíž jsem si při sledování doufal v comeback v jakémkoliv Defenders seriálu a jsem rád, že se tak stalo, ačkoliv mě nezaujala úplně od začátku. Celkově jsem se až na několik vyloženě výplňkových dílů uprostřed bavil obstojně a ve druhé sezóně showrunneři trošku rázněji zakročili do choreografie akčních scén, takže vlastně fajn. Jen mě trošku mrzí, že ta druhá řada na jeden pohled skončila tak otevřeně a pak to zrušili...7/10 (12.02.2019)

S1 4/5. O chlup lepší než Jessica Jones. Colter je těžký sympaťák a ten Cageův život jsem mu fakt věřil. Záporáci do jednoho parádní (herecky jsou tyhle postavy v Netflix Marvelovkách pomalu na vyšším levlu než v těch filmových), a ikdyž stejně jako u Daredevila 2 i Jess Jones bych uvítal tak o 3 díly méně, byl jsem nakonec, i díky luxusnímu finále, dost spokojený. _ S2 3/5 Pořád a pořád stejný problém. Zase je tady o nějaké 3-4 díly víc, než by bylo vhodné. A je to škoda, protože ač mi Mariah jako záporák moc nesedla, tak to dost tahá zajímavý Bushmaster a hlavně překvapivě Shades, jehož morální dilemata patří k tomu nejlepšímu z obou sérií. Samotný Luke už mi přišel takový docela ospalý, ale od 10. dílu a návštěvy Dannyho to už nabere solidní obrátky. (21.11.2017)

Docela odlišný superhrdinský seriál, nastoluje skvělou černošskou kulturu Harlemu. Potěšilo to více než J. Jones, ale na Daredevila to nemá. Mike Colter to zahrál dobře.. Seriál má působivé záporáky, mě nejvíc seděl Shades a bylo mi jedno, ať už je to běloch nebo černoch. Série má dost překvapivý konec a záporáků nabízí velmi hodně. Cottonmoutha jsem moc nemusel, až příliš moc se podobal Kingpinovi. Flashbacková epizoda pobavila. (02.10.2016)

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)