Marvel's Luke Cage

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)

Tak už mám Luka konečně za sebou. Mám rád komiksy, mám rád komiksové filmy od DC a Marvelu a i z jiných nakladatelství. A hodně mám rád Netflix. A proto mám vždy velkou radost, když Netflix vypustí další seriál z komiksových vod. Na Luka Cage jsem se dost těšil, jelikož je to celkem neokoukaná postava a v Jessice Jones se mě dost líbil a navíc jsem byl zvědavý jak se tvůrci poperou s jeho zrozením a zasazením do prostředí Harlemu. Hodně otázek a taky dost příležitostí to pěkně pokazit. To se naštěstí nestalo, přesto se ukázalo, že bez pořádného příběhu a zajímavého záporáka to prostě nejde. Ale hezky popořadě. Nejvíce se mě na Cageovi líbí jak moc velký má přesah, co se týče sociální kritiky společnosti, vnímání černochů, jejich práv a zobrazení jak to v daných čtvrtí funguje(seriál je sice fikce, ale problémy jsou reálné). Líbilo se mi, jak je to celé pojaté od hudby a přes vyjadřování. Tady si s tím tvůrci pěkně vyhráli. Co se týče herců, tak je to tak, padesát na padesát. Mike Colter je uvěřitelný jako Luke a jeho příběh mě zajímal a bavil, i přestože jsem se o něj jako o hrdinu vůbec nebal a to díky jeho schopnostem(o to více pak jako divák oceňuji Daredevila, Punishera nebo Jessicu, o které se lze více bát a taky jím více fandit). Simone Missick je hodně super a její postava Misty se mi dost líbila a vůbec bych se nebránil, abychom jí viděli častěji. Frank Whaley byl hodně super a jeho Scarfe je natolik zajímavá postava, že bych rád o něm věděl více. Opět mě potěšila neselhávající Rosario Dawson, která je opět perfektní a já věřím, že z ní nakonec udělají Night Nurse. Mahershala Ali je dobrý herec, přesto mě jeho Cottonmouth moc nebavil. A totéž mohu napsat o všech hercích v záporných rolí, kteří šíleně přehrávají a tlačí na pilu. Theo Rossi, Erik LaRay Harvey i Alfre Woodard. A je to škoda, jelikož mě pak nebaví celý konflikt. A to je jeden z největších problémů tohoto seriálu. Chybí mu pořádný záporák. Nemusí se hrdinovi vyrovnat schopnostmi(viz. Superman vs. Lex Luthor), ale musí být něčím zajímavý a jeho konflikt s hrdinou nesmí stát jen na tom, že táta měl radši mladšího syna. Druhou velkou chybou seriálu je počet dílů. Už u Jess to bylo na hraně, ale tady je fakt vidět, že spousta momentů jen vyplňuje stopáž. Kdyby seriál měl osm úderných epizod, tak bych skákal blahem až ke stropu, ale takhle je to hodně utahaný, a desítky kvalitních okamžiků jsou tím zbytečně zabitý, protože pak nefungují jak by měly. A je to škoda, jelikož tyhle dvě chyby (záporák a počet dílů), kazí celkový zážitek ze seriálu. Samotný seriál mě bavil, ale není to taková bomba jako první dvě řady o Daredevilovi. Jsem zvědaví jak to celé bude fungovat až se všichni hrdinové dají dohromady, jejich konflikty mezi sebou, různé bojové styly a spoustu dalších věcí. Luke Cage není špatný seriál, jen je trochu roztahaný a více než souboje a akční scény mě tady bavil sociální přesah společnosti, což je netradiční. (06.11.2016)

Něco super, něco méně a samo sobě je to v podstatě moderní blaxploitation, který využívá některých prvků ze sedmdesátek (teda pokud se v té době tyhle černošký emancipační filmy točili, vlastně fakt nevim ((o= ), někde to funguje skvěle - hudba je výborná celkově a v momentech, kdy se Luke rozhodne někoho prohodit stěnou, nahodí přesně takové tóny, které dělají co nejvíc cool doprovod tomu, když někomu láme dvoumetrovej černoch kosti. A to negativní je vlastně totéž, rasová otázka se někdy řeší zbytečně moc a v některých momentech je vyloženě otravná, třeba v samotném finále je několik takových momentů vyloženě rušivých, ale co, holt je to odkaz postavy, která přesně k tomuhle vznikla (a vtípky na odkaz Lukovo komiksové podoby jsou boží). A zbytek je vlastně hodně fajn, akce je zábavná, padouchů je tu sice jako máku a někteří zbyteční, ovšem nijak to neubírá na standardní (tedy vysoké) kvalitě Netflix-Marvel produkce. Teda kdyby nebylo zbytečného natahování, díky kterému jsou tu vlastně dvě série v jedné (prvních šest dílů by se dalo srazit do poloviny), za což jde ta čtvrtá hvězdička dolu. (06.10.2016)

Seriál o třetím Defenderovi pokračuje v tradici temných, stylových, nadmíru zábavných marveláckých adaptací, které se nebojí načnout závažnější témata. Proto jdu s hodnocením tak vysoko nehledě na několik zásadních problémů, které s Lukem Cagem mám. Třeba ten, že jsou evidentně všechny postavy v seriálu naprostí idioti, co nedokážou přemýšlet ani v rámci vlastního žánru (natož uvažovat jako lidi). Vždyť co je první věc, kterou udělá každý rozumný antagonista, když mu po čtvrti pobíhá neprůstřelný hromotluk se jménem Luke Cage? Přece se zaměří na jeho nejbližší! Ale ne, to tu místní gangsterskou sebranku ani nenapadne. Stejně tak do propasti zapomnění vyšumí jakoby mimochodem nadhozená idea toho nepřůstřelného mstitele utopit, otrávit, ... a místo toho se všichni ženou za superkulkou, co tu jeho hroší kůži provrtá. Cottonmouth, ač pitomec, je ale aspoň zajímavou postavou, dalším z řady vyvedených netflixáckých záporáků, a jeho sestřenka Maria je docela povedená mrcha. Tradice svělých záporáků tak umírá až s Diamondbackem, retardovaným králem podsvětí, co z něj sice jde docela strach, ale po většinu času je to jen ufňukanej zhrzenej blbeček. Ve skutečnosti bych pro tyhle a další blbečky a blbosti Lukeovi srazil vaz podobně jako nedávno Doctoru Strangeovi, ale tady celý seriál (nehledě na to, jak idiotský celý poslední díl byl) vytahují vedlejší charaktery - nejprve Pop, později a o to víc Shades a Claire, které jsem si možná až příliš oblíbil. (06.11.2016)

Ano, je to určitě nejslabší seriálový MCU přírustek, v rámci Netflixu určitě, ovšem stále to má vysoké produkční hodnoty, o kterých si mnozí seriáloví tvůrci mohou nechat jen zdát. Výsledek je takový vláčný a více než kdy jindy natahovaný. Nicméně Mike Colter jako představitel Luka mě přesvědčil už v Jessice a na jeho sólovku jsem se celkem těšil. Cottonmouth, Diamondback i ten podivnej Havajan se zapíší do blacklistu obyčejných MCU záporáků, ačkoliv tedy úplně nahoře nebudou jelikož mě první zmiňovaný i přes málo prostoru občas bavil. No ale mojí absolutní favoritkou je Simone Missick a její neohrožená Misty Knight, jejíž jsem si při sledování doufal v comeback v jakémkoliv Defenders seriálu a jsem rád, že se tak stalo, ačkoliv mě nezaujala úplně od začátku. Celkově jsem se až na několik vyloženě výplňkových dílů uprostřed bavil obstojně a ve druhé sezóně showrunneři trošku rázněji zakročili do choreografie akčních scén, takže vlastně fajn. Jen mě trošku mrzí, že ta druhá řada na jeden pohled skončila tak otevřeně a pak to zrušili...7/10 (12.02.2019)