Jessica Jones

Ještě více než u Daredevila se vnucuje otázka: opravdu tvůrci potřebovali na cestu hrdinky k "sobě samé" (v případě Matta Murdocka k navlečení kostýmu) celých třináct epizod? Zvlášť, když všichni vědí, že padoucha je potřeba zabít, neustále to opakují, ale sotva se ta příležitost naskytne, nechají ho opakovaně utéct. Do nadprůměru nejdu, přestože některé scény jsou skutečně pamětihodné. (17.01.2016)

Ne. Marvel sice rozjel své univerzum a ukázal ostatním, kde získat diváctvo a šanci, ale asi nejsem cílová skupina až na dřeň hnaných komiksových vesmírů. Pár prvních filmů s hrdiny a jejich první společné avantýry, možná tak ještě Agenti a Carterové, které se právě tohoto dění hodně blízko dotýkají, ale to ostatní je jen pokus na tom vytřískat co nejvíc a těch různých hrdinů a zlounů už je hrozně moc a přespříliš. A Jess mi to celé jen podtrhuje - lacině vypadající a prezentující hrdinská komiksovka s někým v depce, která mohla celý příběh zfouknout za nějakých pět dílů max a místo toho dělá jednu pitomost za druhou a každou šanci zazdí. Do toho se prdí další zbytečné postavy, zloun se ke konci zachová jak idiot, moc se toho neukáže, aby to nebylo drahé a přemíra násilného konce některých postav a lidí už mi šla krkem, nehledě na to, kdo za to nesl vinu. A když se v posdledním díle nakousne možné propojení s někým dalším a konečně by to mohlo dostávat nějaký smysl, tak se to utne, k ničemu nedojde a 13 dílů jakéhosi originu s miliontým prvním prďolou s nadlidskými schopnostmi zase vyzní do prázdna. A jak koukám, takových seriálů má Marvel naplánovanou další tunu. Prostě mi to, bohužel, přijde všechno na jedno laciný a nezajímavý brdo. (05.12.2015)

// "I wish I had a Mother of the Year award... so I could bludgeon you with it." AKA první citování hodná hláška po devíti dílech. Ne, Jessica Jones se vážně nesnaží být Daredevil. A to je v některých aspektech velká škoda. Finále bylo spíš zklamání a dokonce ani přítomnost Night Nurse a pár retconů to nedokázalo zachránit. Ve světě, kde jeden má kontrolu nad vším a ten druhý nad ničím, mě fakt zaráží, jak někdo dokázal tohle téma tak zoufale nevyužít. 6/10 (23.11.2015)

Opravdu velmi dívčí seriál. Témata jako znásilnění nebo emancipace hrají v Jessice Jones velmi důležitou roli, i když jde samozřejmě především o bitky a klasické chytání záporáka, který je obzvlášť vydařený. Kilgrave (slizký David Tennant) má schopnost ovlivňovat lidské touhy a co vám přikáže, to chcete splnit (usmát se na něj, přinést mu kafe, skočit z okna). Co se samotné Jessicy týče, ta svou super sílou moc nestrhne, ale Krysten Ritter se daří pomocí hromady chlastu a hory nepořádku získávat sympatie. Úvodní detektivní a špehovací pod-zápletky, představení Luka Cage posunují seriál skrze téměř noirovou atmosférou se špetkou hororu až do poměrně překvapivě akčního finále. Samozřejmě dostaneme i řádnou porci (zvrácené) romantiky. Propojovačky s Daredevilem potěší, začíná se nám to pěkně profilovat. (06.05.2016)

- Look, I'm not gonna talk about my shitty story because there's always someone who's had it worse, someone's life who is ruined worse. - It's not a competition. Ač filmový noir a hard-boilovky obecně můžu, je imho dost nepopiratelné, že co se zahlcenosti narativními/charakterovými klišé a tropy týče, hůř na tom bývají už jen romantické komedie. Nejspíš právě proto Jessicu Jones (především v první polovině) tolik žeru: ona totiž bere typickou podobu noirových postav a skloubením s tématem psychologického traumatu jim dodává nebývalou hloubku a obsah, což je nejvíc vidět právě na ústřední postavě. Jessica je otravná, cynická, uchlastaná, odtažitá, zahořklá a neochotná chovat se s tou nejzákladnější mírou slušnosti i ke svým nejbližším – jinými slovy přiznaná a nepokrytá kráva, rovněž známá jako každý protagonista noirovek evar. Novinka je, že Jessica nejenom má ke krávovitosti (ač je k ní zjevně náchylná od dětství) legitimní důvod, ale tenhle důvod na rozdíl od klasických noirovek nepůsobí jako letmý náčrt z nutnosti, který je okamžitě odsunut do pozadí a jehož vliv na děj je přinejlepším minimální a skoro nikdy neobehraný. Dopady traumatu jsou tu naopak detailně rozebrány jak s ohledem na hlavní hrdinku, tak i na lidi okolo ní. Osvěžující taky je, že tímhle laděním se Jessica vymyká doznívajícímu trendu nesnesitelně kůl tomboyů, jelikož když už nic jiného, její vady a problémy jsou přinejmenším explicitně pojmenovány a glosovány, nikoli podávány jako rádoby unikátní a mentálně zdravý způsob, jak vyvstat nad šedý průměr. A jako přidaný bonus, superschopnosti hrdinů jsou zde vzhledem k charakterovému pojetí seriálu v podstatě irelevantní, takže pokud má někdo chuť narvat z té přehršle marvelovek, které jsou všechny jak přes kopírák, hlavu do drtiče na odpadky, tohle je dobrý kompromis. (13.11.2017)