Tvorcovia:
Melissa RosenbergHrajú:
Krysten Ritter, Rachael Taylor, Eka Darville, David Tennant, Carrie-Anne Moss, Mike Colter, Wil Traval, Erin Moriarty, Michael Siberry, Rosario Dawson (viac)VOD (1)
Série(3) / Epizódy(39)
Obsahy(2)
Keď tragédia ukončí jej krátku kariéru superhrdinky, Jessica sa usadí v New Yorku a otvorí si vlastnú detektívnu agentúru zvanú Alias Investigations, ktorú volajú na prípady, v ktorých sú zapletení ľudia so špeciálnymi schopnosťami. Jessica trpí post-traumatickým stresovým syndrómom a chce robiť dobré skutky, ale jej hlavným cieľom nie je záchrana sveta, ale svojho bytu a snaha prežiť nejako každý deň. Seriál podľa grafického románu pre dospelých, toto nie je príbeh superhrdinky pre deti. (Disney+)
(viac)Videá (4)
Recenzie (244)
Tohle mohla a měla být pecka. Marveláci už v Daredevilovi ukázali, že umí víc, než jen posílat kladná monstra na ta záporná a Jessica Jones v podání dokonale vybrané Krysten Ritter se zdála být z počátku tím správným ženským ekvivalentem slepého právníka z Hell´s Kitchen. Bohužel seriál ztroskotal na snaze natáhnout sérii. Antihrdinčiny cynické a egoistické rysy se tak ze svěžích stávají protivnými a honba za chyceným a opakovaně unikajícím Kilgravem působí únavně. Po nadšení, které přišlo se začátkem série, zůstala na konci pachuť průměrnosti. Ale přesto si myslím, že Jessica Jones je důkazem, že směr zvolili v Marvelu správný a tak doufám, že se dočkáme třeba Punishera a dalších neortodoxních hrdinů. 60% ()
Nejcivilnější z komiksáren; a to nejen těch superhrdinských. A to až do té míry, že onen nadlidský rozměr je tak nějak navíc (bez schopností Jessicy a Luka by se to bez problémů obešlo), protože se řeší především komplexní nečernobílé postavy a vyspělá témata; znásilnění, psychické násilí i týrání, „vlastnictví“ někoho jiného, posedlost, posttraumatický stresový syndrom, vinna z pohledu vyššího principu mravního versus toho striktně právního apod. Rozhodně tedy nic sluníčkového. Naopak větší psychodepku aby na žánrovém poli noiru/komiksu pohledal. A nenašel by. Našel by ovšem nějaké ty výhrady, ne že ne. Předně je to přeci jen mírný příklon v závěrečných epizodách k tradičnějšímu pojetí komiksáren o nalomených/zlomených troskách. Vyznění do ztracena některých vedlejších dějových linií i pomalejší tempo několika epizod (a to se už ze své podstaty jedná o zvolna plynoucí a nikam nespěchající seriál). Ovšem i v nejslabších momentech to nad vodami průměrnosti drží postavy. Především ústřední záporák se mohl z podstaty své schopnosti lehce zvrtnout v manýru překombinovanosti, ale opak je pravdou, působivější našeptávač tu nebyl od dob Gaimanova Lucifera. Jessica Jones je žánrově i stylově na zcela jiné vlně (tohle je komorní osobní psycho drama) než její kolega ze sousedství Daredevil, ale dohromady začínají tvořit universum, které na rozdíl od zaměnitelných blockbusterových merchandising kasiček v kinech (jedno zda ze stáje Marvelu či DC) je zajímavé, nosné a s neskonalým potenciálem do budoucna. | S1: 4/5 | ()
O něco slabší než boží Daredevil, ale pořád pecka a to hlavně díky skvělýmu Tennantovi, kterej tady stvořil jednoho z nejlepších (ne-li snad i nejlepšího) záporáků v MCU. Uspokojivý množství zvratů a dalších komiksových postav (ač tu vlastně hrajou spíše takový doplňkový a vedlejší role, přesto však se silným vlivem na hlavní zápletku) tomu dává grády, který jsou pak naředěný příjemnou noir atmosférou podpořenou tou správnou hudbou. A vlastně tak nakonec mrzí snad jen jediná věc, kterou ale nebudu spoilerovat... ()
1. série - 90% - Psychologickou propracovaností snad ještě dál než Daredevil. Stačilo pár epizod a o všech postavách, i těch sebevedlejších, jsem věděl tolik, že by na to jiné seriály potřebovaly minimálně dvě sezóny. Jedinečný počin, který se svou podstatou zásadně vymyká všem superhrdinským zvyklostem, ale z Jessicy Jones dělají dvě vztahové dynamiky. Tou překvapivě silnější a emocionálnější je girl power mezi Jess a Trish, pouto, které je dost možná nejuvěřitelnějším a životně nejpotřebnějším komiksovým přátelstvím všech dob. Tou druhou je pak samozřejmě toxická síla mezi Jessicou a Kilgravem, pnutí, které hlavní postavu z velké části definuje. Právě tam ale směřuje moje jediná obava. I v rámci úspěchu Netflixem budovaného vesmíru je plánovaná druhá série zapotřebí, ale její nezbytností si díky příběhu o překonávání limitů vlastního já a odpouštění jiným i sobě samé nejsem jistý ani trochu. Jako samostatný příběh rozhodně za pět, takhle na poslední chvíli cukám zpátky a počkám, co přinesou věci příští. 2. série - 85% - Zatímco ostatní Defenders mají svoje typické prostředí nebo rozpoložení a Daredevil válčí s morálními dilematy, Luke s těmi sociálními a takový Iron Fist zase s mystickými, Jessica stále nejvíc bojuje sama se sebou. Právě ona nepotřebuje kulisu New Yorku, nepotřebuje, aby jí protivníka dělal Kilgrave, nepotřebuje vlastně nic a díky tomu je tak nejsamostatnějším počinem Marvel-Netflix aliance i nejzajímavějším a nejsilnějším charakterem. Sám jsem byl v šoku z toho, že celá sezóna si vystačí i s absencí dlouhodobého záporáka, protože nově příchozí buď jen nenápadně přihrávají (Pryce) nebo antagonisty nejsou (Alisa). Překvapivě nejnenáviděnější postavou druhé sezóny je tak jednoznačně Trish. Ne kvůli zpěvu oblíbeného megahitu It's Patsyyy, ani kvůli rozporuplným vztahovým rozhodnutím, ale kvůli spoustě činů, které působí, jak kdyby dělala naschvály svým blízkým, Jessice i sama sobě. Právě kvůli ní je zážitek tentokrát o malý krůček slabší, ale už to, že dokáže seriál i bez vy-víte-koho držet krok s napětím nacpanou první třináctkou epizod, je pochvalou samo o sobě. 3. série - 80% - Nepřekvapivě pořád velmi teskné, na správných místech až bolestivě pravdivé a v první řadě vypovídající o tom, že někdy ti nejpalčivější vnitřní démoni vystupují na povrch ve společnosti zdánlivě banálních problémů. Poslední sezóna bloudění titulní hrdinky je zdaleka nejcivilnější a ačkoli žádnou dlouhodobou linku celého Defenders univerza nerozvíjí a o svých souputnících hovoří jen velmi sporadicky, líbí se mi, že právě konec je jaksepatří melancholický. Opět s Jessicou, jejíž nejlepší kamarádka je buď lahev dobrého pití nebo nevlastní sestra, se kterou je víc starostí než radostí. Čistě komiksových prvků se tentokrát vyskytuje naprosté minimum, což je snad ten důvod, proč si to rozlučka od kritiků i diváků docela slízla. Já si ale budu ten posměšný úšklebek Krysten Ritter pamatovat s patřičnou vděčností. ()
Jak tu někdo poznamenal, hrozně se to táhne. Už ho máme, zase ne, už zas jo a pak zas nic. Hlavní hrdinka je zastydlá grungeová puberťačka s iksovkama a v křiváku, která má špatné svědomí. Takže hrozně pije, chodí doma takříkaje ve slipech a nátělníku a trousí kolem sebe drobky. Taky se tam dost souloží, na dětský seriál hrozně naostro, totiž hejbe se deka a myslím, že jsem zahlídl stehno. Ale to bylo asi při tom chození ve slipech. Vždycky mě fascinuje, jak se na tyhle věci dbá, a pak se tam strkají ruce do mixéru, jako by se nechumelilo. Zkrátka drsná noir škola podle návodu z Bravíčka. Na druhou stranu se na to pěkně kouká, protože jakožekomiksová kamera se záběry z podivných úhlů a většinou zpoza něčeho, přebarvená a doprovázená tou správnou hudbou tomu dává zajímavou atmosféru, která přebije i nevyváženost násilnických schopností hlavní hrdinky (a nejen jich, je tajemná jak třináctka, která ráno zjistila, že už není, co bývala, a hodlá svoje tajemství řádně prodat). Atakdáleatakpodobně, vlastně jsem chtěl tenhle komentář napsat takhle: „Dobrý den, prosím vás, nemáte špunty do uší?“. 2¾. ()
Galéria (334)
Zaujímavosti (45)
- Soukromá detektivní kancelář „Alias Investigations“ je pojmenována po klubu „Alias“, který chtěl otevřít Jessicy bývalý přítel Stirling, jak je odhaleno v této epizodě. „Alias“ je také název komiksové řady, kterou se druhá série inspirovala. (NiWi)
- Tři životy, ke kterým odkazuje název epizody a které Jessica (Krysten Ritter) vzala, patří Revě Cage, Kevinu Thompsonovi aka Kilgravovi, a Dalu Holidayovi. (NiWi)
Reklama