Jessica Jones

Po pilotním díle Daredevila jsem byl odvařen a bez váhání střelil 5*, za to Jessica Jones mě zatím nechala velmi chladným. Hodně Krimi, málo Thriller, žádná akce, žádná krev a vtipné ani inteligentní dialogy zde bohužel nejsou, navíc se to nese ve velmi vlažném tempu a Jessica zatím nepředvedla nic, čímž by vykazovala znaky superhrdiny, takže za mě prozatimní zklamání, ale třeba se to rozjede (Doufám). Zatím však není důvod k radosti. Po třetím díle končím se sledováním !! Nezáživná nuda, vůbec nic se neděje, žádná akce, pouze spousta sexu bez NAHOTY! Fuck it. 40% (21.11.2015)

1. série - 90% - Psychologickou propracovaností snad ještě dál než Daredevil. Stačilo pár epizod a o všech postavách, i těch sebevedlejších, jsem věděl tolik, že by na to jiné seriály potřebovaly minimálně dvě sezóny. Jedinečný počin, který se svou podstatou zásadně vymyká všem superhrdinským zvyklostem, ale z Jessicy Jones dělají dvě vztahové dynamiky. Tou překvapivě silnější a emocionálnější je girl power mezi Jess a Trish, pouto, které je dost možná nejuvěřitelnějším a životně nejpotřebnějším komiksovým přátelstvím všech dob. Tou druhou je pak samozřejmě toxická síla mezi Jessicou a Kilgravem, pnutí, které hlavní postavu z velké části definuje. Právě tam ale směřuje moje jediná obava. I v rámci úspěchu Netflixem budovaného vesmíru je plánovaná druhá série zapotřebí, ale její nezbytností si díky příběhu o překonávání limitů vlastního já a odpouštění jiným i sobě samé nejsem jistý ani trochu. Jako samostatný příběh rozhodně za pět, takhle na poslední chvíli cukám zpátky a počkám, co přinesou věci příští. 2. série - 85% - Zatímco ostatní Defenders mají svoje typické prostředí nebo rozpoložení a Daredevil válčí s morálními dilematy, Luke s těmi sociálními a takový Iron Fist zase s mystickými, Jessica stále nejvíc bojuje sama se sebou. Právě ona nepotřebuje kulisu New Yorku, nepotřebuje, aby jí protivníka dělal Kilgrave, nepotřebuje vlastně nic a díky tomu je tak nejsamostatnějším počinem Marvel-Netflix aliance i nejzajímavějším a nejsilnějším charakterem. Sám jsem byl v šoku z toho, že celá sezóna si vystačí i s absencí dlouhodobého záporáka, protože nově příchozí buď jen nenápadně přihrávají (Pryce) nebo antagonisty nejsou (Alisa). Překvapivě nejnenáviděnější postavou druhé sezóny je tak jednoznačně Trish. Ne kvůli zpěvu oblíbeného megahitu It's Patsyyy, ani kvůli rozporuplným vztahovým rozhodnutím, ale kvůli spoustě činů, které působí, jak kdyby dělala naschvály svým blízkým, Jessice i sama sobě. Právě kvůli ní je zážitek tentokrát o malý krůček slabší, ale už to, že dokáže seriál i bez vy-víte-koho držet krok s napětím nacpanou první třináctkou epizod, je pochvalou samo o sobě. 3. série - 80% - Nepřekvapivě pořád velmi teskné, na správných místech až bolestivě pravdivé a v první řadě vypovídající o tom, že někdy ti nejpalčivější vnitřní démoni vystupují na povrch ve společnosti zdánlivě banálních problémů. Poslední sezóna bloudění titulní hrdinky je zdaleka nejcivilnější a ačkoli žádnou dlouhodobou linku celého Defenders univerza nerozvíjí a o svých souputnících hovoří jen velmi sporadicky, líbí se mi, že právě konec je jaksepatří melancholický. Opět s Jessicou, jejíž nejlepší kamarádka je buď lahev dobrého pití nebo nevlastní sestra, se kterou je víc starostí než radostí. Čistě komiksových prvků se tentokrát vyskytuje naprosté minimum, což je snad ten důvod, proč si to rozlučka od kritiků i diváků docela slízla. Já si ale budu ten posměšný úšklebek Krysten Ritter pamatovat s patřičnou vděčností. (29.02.2016)

Tohle mohla a měla být pecka. Marveláci už v Daredevilovi ukázali, že umí víc, než jen posílat kladná monstra na ta záporná a Jessica Jones v podání dokonale vybrané Krysten Ritter se zdála být z počátku tím správným ženským ekvivalentem slepého právníka z Hell´s Kitchen. Bohužel seriál ztroskotal na snaze natáhnout sérii. Antihrdinčiny cynické a egoistické rysy se tak ze svěžích stávají protivnými a honba za chyceným a opakovaně unikajícím Kilgravem působí únavně. Po nadšení, které přišlo se začátkem série, zůstala na konci pachuť průměrnosti. Ale přesto si myslím, že Jessica Jones je důkazem, že směr zvolili v Marvelu správný a tak doufám, že se dočkáme třeba Punishera a dalších neortodoxních hrdinů. 60% (05.12.2015)

I když někteří hovoří o tom, že je děj první série uměle natahovaný a není v něm dostatek zápletek, tak já to tak nevnímala. Kilgrave uniká vždy samozřejmě a přirozeně, Jessica svádí pro mě tak pochopitelný vnitřní boj, kdy chce být hrdinkou a zároveň touží po spravedlnosti, aníž by musela ublížit, navíc velká sympaťanda s lahví whiskey vždy po ruce. Vedlejší postavy jsou umně představené, že ani nebudí dojem vedlejších postav... Chemie funguje tam, kde má a pro mě bononek v podobě Tennanta, srdcovky, Pana Herce (taky bych mu zobala z ruky). I love Marvel. I want moar. (20.11.2016)

Největším kladem je bezpochyby to, že se Jessica Jones veze na stejně temné noir vlně jako Daredevil, to jest opět žádné veselé barvičky, bezbolestné souboje nebo striktně černobílé charaktery, díky čemuž jsem neměla nejmenší problém uvěřit, že hlavní hrdinka obývá stejný vesmír (a město) jako slepý právník Matt. Jessica sama je sice dost nabručená mladá žena, ale určité charisma má (i když zase ne takové, abych chápala Kilgraveovu posedlost) a já si ji postupem času celkem i oblíbila, stejně jako její slavnou kamarádku nebo přítele Luka Cage (jsem zvědavá na jeho seriál). David Tennant je v roli Kilgravea výborný, ale já mám s jeho postavou pár problémů. Jeho excentričnost působí v civilně stylizovaném komiksovém světě tak trochu jako pěst na oko, ale co mi vadí především je jeho motivace, která z něj nedělá nic víc než jen extrémně nebezpečného úchyláčka, bez jakékoliv vize. Ve chvílích, kdy chladnokrevně manipuluje s lidmi a nechává je umírat obzvlášť krutými způsoby, je jako záporák skvělý a mrazivý, jenže pak se v rozhovorech s Jessicou chová jako zhrzený zamilovaný idiot. A někdy bohužel i hloupě, což jde na vrub největší slabině celého seriálu a tou je scénář. Co je platné, že nechybí atmosféra i povedené jednotlivé scény, když je děj hodně přeplácaný a překombinovaný, postavy se často chovají nelogicky a spousta situací se dá odhadnout předem. Netvrdím, že jsem se v průběhu sledování nudila, naopak mi jednotlivé díly uběhly poměrně rychle a docela bych se do seriálu zas ráda vrátila, jen stačí vyhodit scénáristku (Twilight jsem neviděla, ale stejně tu volbu nechápu), najmout někoho schopnějšího a bude to fajn. (28.12.2015)