Jessica Jones

Jak tu někdo poznamenal, hrozně se to táhne. Už ho máme, zase ne, už zas jo a pak zas nic. Hlavní hrdinka je zastydlá grungeová puberťačka s iksovkama a v křiváku, která má špatné svědomí. Takže hrozně pije, chodí doma takříkaje ve slipech a nátělníku a trousí kolem sebe drobky. Taky se tam dost souloží, na dětský seriál hrozně naostro, totiž hejbe se deka a myslím, že jsem zahlídl stehno. Ale to bylo asi při tom chození ve slipech. Vždycky mě fascinuje, jak se na tyhle věci dbá, a pak se tam strkají ruce do mixéru, jako by se nechumelilo. Zkrátka drsná noir škola podle návodu z Bravíčka. Na druhou stranu se na to pěkně kouká, protože jakožekomiksová kamera se záběry z podivných úhlů a většinou zpoza něčeho, přebarvená a doprovázená tou správnou hudbou tomu dává zajímavou atmosféru, která přebije i nevyváženost násilnických schopností hlavní hrdinky (a nejen jich, je tajemná jak třináctka, která ráno zjistila, že už není, co bývala, a hodlá svoje tajemství řádně prodat). Atakdáleatakpodobně, vlastně jsem chtěl tenhle komentář napsat takhle: „Dobrý den, prosím vás, nemáte špunty do uší?“. 2¾. (12.02.2016)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Po psychologické stránce propracované a rozhodně ani zdaleka ne tak dětsky barevné, jako filmy z MCU. Spíše než Marvel Jessica Jones připomíná příběhy z Gotham City. Temný, špinavý New York plný kriminálníků a jednoho psychopata, který má schopnost ovládat lidi s takovou šikovností, že je pro ostatní prakticky neviditelný a nezastavitelný. Ale máme tu Jessicu Jones, která má však do klasického superhrdiny hodně daleko. Ačkoli je Krysten Ritter je jako žena dost nesympatická, tahle role ji dost sedí a v roli Jessicy působí rozhodně tak, jak by její postava působit měla. Po filmařské stránce je to klasický vysoký Netflix standard, avšak problém vidím především ve scénáři. Obsahově je totiž ústřední děj maximálně tak na 5-6 epizod a zbytek je nekončící vata, kterou zachraňuje především výborný David Tennant. Hodnocení série 3/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- S druhou řadou mám vlastně prakticky stejný problém, jako s tou první. Je to próóstě neskůůůtééčně roztahané. V první sérii byl alespoň Killgrave coby luxusní záporák, druhá série nemá ani to. Ale zase mi po psychologické stránce přišla o něco propracovanější a Jessica mi nebyla tolik protivná. Trish, to už ovšem jiný příběh. Stále je to filmařské stránce nadstandard a má to řadu dobrých momentů, zejména co se jednotlivých postav týče a tradičně kvalitní herectví, ale zápletka je na 13dílnou sérii hodně banální a obsahově je to díky tomu dost prázdné. Hodnocení série 3/5 --- TŘETÍ SÉRIE --- Jako finále celých Defenders to moc nefunguje, asi kvůli tomu nenadálému zrušení. Ale jako finále seriálu to na mě naopak zafungovalo výborně. Opět jsme se nevyhnuli vatě, ale oproti předchozí sérii mi to nepřišlo tolik za vlasy přitažené. Celá zápletka působí uvěřitelněji, než ta s crazy mamkou, a je hezky vidět, jak sem celý děj od začátku, byť třeba jen po náznacích a malých krůčcích směřoval. Otravná bloncka Patsy se touhle sérii u mě naprosto vykoupila. Důstojný konec, Defenders mi budou chybět a škoda, že nedostali ještě jednu závěrečnou týmovou jízdu. Hodnocení série 4/5 (17.06.2016)

1. série - 90% - Psychologickou propracovaností snad ještě dál než Daredevil. Stačilo pár epizod a o všech postavách, i těch sebevedlejších, jsem věděl tolik, že by na to jiné seriály potřebovaly minimálně dvě sezóny. Jedinečný počin, který se svou podstatou zásadně vymyká všem superhrdinským zvyklostem, ale z Jessicy Jones dělají dvě vztahové dynamiky. Tou překvapivě silnější a emocionálnější je girl power mezi Jess a Trish, pouto, které je dost možná nejuvěřitelnějším a životně nejpotřebnějším komiksovým přátelstvím všech dob. Tou druhou je pak samozřejmě toxická síla mezi Jessicou a Kilgravem, pnutí, které hlavní postavu z velké části definuje. Právě tam ale směřuje moje jediná obava. I v rámci úspěchu Netflixem budovaného vesmíru je plánovaná druhá série zapotřebí, ale její nezbytností si díky příběhu o překonávání limitů vlastního já a odpouštění jiným i sobě samé nejsem jistý ani trochu. Jako samostatný příběh rozhodně za pět, takhle na poslední chvíli cukám zpátky a počkám, co přinesou věci příští. 2. série - 85% - Zatímco ostatní Defenders mají svoje typické prostředí nebo rozpoložení a Daredevil válčí s morálními dilematy, Luke s těmi sociálními a takový Iron Fist zase s mystickými, Jessica stále nejvíc bojuje sama se sebou. Právě ona nepotřebuje kulisu New Yorku, nepotřebuje, aby jí protivníka dělal Kilgrave, nepotřebuje vlastně nic a díky tomu je tak nejsamostatnějším počinem Marvel-Netflix aliance i nejzajímavějším a nejsilnějším charakterem. Sám jsem byl v šoku z toho, že celá sezóna si vystačí i s absencí dlouhodobého záporáka, protože nově příchozí buď jen nenápadně přihrávají (Pryce) nebo antagonisty nejsou (Alisa). Překvapivě nejnenáviděnější postavou druhé sezóny je tak jednoznačně Trish. Ne kvůli zpěvu oblíbeného megahitu It's Patsyyy, ani kvůli rozporuplným vztahovým rozhodnutím, ale kvůli spoustě činů, které působí, jak kdyby dělala naschvály svým blízkým, Jessice i sama sobě. Právě kvůli ní je zážitek tentokrát o malý krůček slabší, ale už to, že dokáže seriál i bez vy-víte-koho držet krok s napětím nacpanou první třináctkou epizod, je pochvalou samo o sobě. 3. série - 80% - Nepřekvapivě pořád velmi teskné, na správných místech až bolestivě pravdivé a v první řadě vypovídající o tom, že někdy ti nejpalčivější vnitřní démoni vystupují na povrch ve společnosti zdánlivě banálních problémů. Poslední sezóna bloudění titulní hrdinky je zdaleka nejcivilnější a ačkoli žádnou dlouhodobou linku celého Defenders univerza nerozvíjí a o svých souputnících hovoří jen velmi sporadicky, líbí se mi, že právě konec je jaksepatří melancholický. Opět s Jessicou, jejíž nejlepší kamarádka je buď lahev dobrého pití nebo nevlastní sestra, se kterou je víc starostí než radostí. Čistě komiksových prvků se tentokrát vyskytuje naprosté minimum, což je snad ten důvod, proč si to rozlučka od kritiků i diváků docela slízla. Já si ale budu ten posměšný úšklebek Krysten Ritter pamatovat s patřičnou vděčností. (29.02.2016)

Líbí se mi, že Jessica Jones nedá divákovi na začátku nic zadarmo. První díl je nepřehledný, se spoustou informací, které začnou dávát smysl až později. Zároveň jde o změnu paradigmatu v pojetí superhrdiny - Jessica Jones a Luke Cage se neschovávají za barevné pláště a rádoby-cool aliasy, naopak se na celé to komiksové paradigma dívají s nadhledem ("Kdo kruci pojmenuje sám sebe Killgrave? Proč ne třeba Zdechlá mršina?"). Je příznačné, že revize superhrdinského žánru přichází zespodu - ze seriálového média a od hrdinů, kteří nejsou polobohy. Koneckonců hlavní padouch není ve výsledku ničím, než zvláštní schopností obdarovaným sociopatem, který netouží kontrolovat svět, ale ovládat jen jednu konkrétní ženu, na kterou je fixovaný. Jenom dvě věci mi na seriálu vadily - jednak zaměření na Kilgravea (Tennant je v roli brilantní, ale děj byl díky němu až moc natahovaný) a jednak ta hrozná generická "jakože-jazzová" hudba, která se vynořila ze stejně generických televizních produkcí devadesátých let. (10.01.2016)

Jessica Jones je jiná než Daredevill, neříkám, že je horší nebo lepší, je prostě jiná. Na rozdíl od DD je to spíše krimi, akce také není tolik, kolik by jí mohlo být. První půlka je výborně tajemná, zatímco na začátku druhé se to začne trošku mlít a malinko se začnou dít nesmyslnosti, nakonec to zase chytne tempo a nepustí, až do titulků posledního dílu. Znovu je tu skvělý casting herci jak Jessicy i Luka jsou výborní i všichni ostatní nedělají ostudu, ale nejlepší volbou byl David Tennant jako Killgrave. Purple Man byl skutečně skvělí záporák, který se vyrovnává, ne-li překonává Fiska z Daredavila. Seriál má dobrý děj a skvělou atmosféru, druhá řada nebude potřeba, ale rád Jessicu uvidím v seriálu Luke Cage. Melissa Rosenberg není jako Drew Goddard, ale i tak tu máme výborný seriál. Pro komiksové fanoušky to je povinnost, pro ostatní lákavá nabídka. (05.12.2015)