Jessica Jones

Proč to jen tolik natahovali? Zkrácením o půlku by série získala na svižnosti a z děje by se nic podstatného nevytratilo. Jessica je temná komiksová hrdinka (dle současné módy, že všichni komiksoví hrdinové musí být v depresi a pochybnostech - už je to dost klišé, ne?), která se snaží dostihnout supepadoucha s démonickou supeschopností, která téměř znemožňuje jeho polapení. ____ Jako fajn, ale proč se tam spousta postav chová jako ukázkoví tuponi a to včetně Jessicy? Při x možnostech, jak zlouna zlikvidovat, vždycky zaváhá. Její výmluva o záchraně nevinně nařčené dívky je chatrná, protože by se našly jiné důkazy, jak její nevinu prokázat. Tupý je i superpadouch, který znovu a znovu věří, že by se snad Jessica dala zlákat ke spojenectví, přestože všechny předešlé jeho pokusy v tomhle směru skončily fiaskem. I údajně právnické eso, brilantní mozek téhle profese, se zachová tak pitomě, že by ji měli nejenom vyloučit z advokátní komory, ale její střední škola by měla žádat okamžité vrácení maturitního vysvědčení. ___ Tyhle nelogičnosti a přehnaná délka dělají ze seriálu jen průměrnou podívanou. (29.03.2016)

1. série za 90%. Pilot mě úplně nepřesvědčil, ale pak už se to naštěstí rozjelo a Jessica mě chytla víc než třeba Daredevil, kterého jsem ještě vlastně ani nedokoukal. JJ není dokonalá (toho opakovaného zatýkání a útěků padoucha bylo fakt trošku moc), ale má sympatické postavy, nečekané zvraty a působivou atmosféru. A ani u jednoho dílu jsem se nenudil. Jako třešnička na dortu pak působí návrat Rosario Dawson v posledním díle. (24.11.2015)

I když někteří hovoří o tom, že je děj první série uměle natahovaný a není v něm dostatek zápletek, tak já to tak nevnímala. Kilgrave uniká vždy samozřejmě a přirozeně, Jessica svádí pro mě tak pochopitelný vnitřní boj, kdy chce být hrdinkou a zároveň touží po spravedlnosti, aníž by musela ublížit, navíc velká sympaťanda s lahví whiskey vždy po ruce. Vedlejší postavy jsou umně představené, že ani nebudí dojem vedlejších postav... Chemie funguje tam, kde má a pro mě bononek v podobě Tennanta, srdcovky, Pana Herce (taky bych mu zobala z ruky). I love Marvel. I want moar. (20.11.2016)

- Look, I'm not gonna talk about my shitty story because there's always someone who's had it worse, someone's life who is ruined worse. - It's not a competition. Ač filmový noir a hard-boilovky obecně můžu, je imho dost nepopiratelné, že co se zahlcenosti narativními/charakterovými klišé a tropy týče, hůř na tom bývají už jen romantické komedie. Nejspíš právě proto Jessicu Jones (především v první polovině) tolik žeru: ona totiž bere typickou podobu noirových postav a skloubením s tématem psychologického traumatu jim dodává nebývalou hloubku a obsah, což je nejvíc vidět právě na ústřední postavě. Jessica je otravná, cynická, uchlastaná, odtažitá, zahořklá a neochotná chovat se s tou nejzákladnější mírou slušnosti i ke svým nejbližším – jinými slovy přiznaná a nepokrytá kráva, rovněž známá jako každý protagonista noirovek evar. Novinka je, že Jessica nejenom má ke krávovitosti (ač je k ní zjevně náchylná od dětství) legitimní důvod, ale tenhle důvod na rozdíl od klasických noirovek nepůsobí jako letmý náčrt z nutnosti, který je okamžitě odsunut do pozadí a jehož vliv na děj je přinejlepším minimální a skoro nikdy neobehraný. Dopady traumatu jsou tu naopak detailně rozebrány jak s ohledem na hlavní hrdinku, tak i na lidi okolo ní. Osvěžující taky je, že tímhle laděním se Jessica vymyká doznívajícímu trendu nesnesitelně kůl tomboyů, jelikož když už nic jiného, její vady a problémy jsou přinejmenším explicitně pojmenovány a glosovány, nikoli podávány jako rádoby unikátní a mentálně zdravý způsob, jak vyvstat nad šedý průměr. A jako přidaný bonus, superschopnosti hrdinů jsou zde vzhledem k charakterovému pojetí seriálu v podstatě irelevantní, takže pokud má někdo chuť narvat z té přehršle marvelovek, které jsou všechny jak přes kopírák, hlavu do drtiče na odpadky, tohle je dobrý kompromis. (13.11.2017)

Líbí se mi, že Jessica Jones nedá divákovi na začátku nic zadarmo. První díl je nepřehledný, se spoustou informací, které začnou dávát smysl až později. Zároveň jde o změnu paradigmatu v pojetí superhrdiny - Jessica Jones a Luke Cage se neschovávají za barevné pláště a rádoby-cool aliasy, naopak se na celé to komiksové paradigma dívají s nadhledem ("Kdo kruci pojmenuje sám sebe Killgrave? Proč ne třeba Zdechlá mršina?"). Je příznačné, že revize superhrdinského žánru přichází zespodu - ze seriálového média a od hrdinů, kteří nejsou polobohy. Koneckonců hlavní padouch není ve výsledku ničím, než zvláštní schopností obdarovaným sociopatem, který netouží kontrolovat svět, ale ovládat jen jednu konkrétní ženu, na kterou je fixovaný. Jenom dvě věci mi na seriálu vadily - jednak zaměření na Kilgravea (Tennant je v roli brilantní, ale děj byl díky němu až moc natahovaný) a jednak ta hrozná generická "jakože-jazzová" hudba, která se vynořila ze stejně generických televizních produkcí devadesátých let. (10.01.2016)