Agent Carter

První série se mi líbila více než první série Agents of S.H.I.E.L.D. Agent Carter má podle mého názoru mnohem lepší a sebevědomější rozjezd, klišé, která se tu a tam objeví, člověk díky retro atmosféře rád odpustí, poměr pátrání i akce je akorát... A Peggy Carter v podání Hayley Atwell je zkrátka skvělá ženská, ačkoliv seriál nestojí jen na ní, ale také na skvělém Jamesi D'Arcym a Dominicu Cooperovi, který si očividně užívá každý okamžik, kdy se objeví (včetně toho se Stanem Lee). Komu se ale nelíbil první Kapitán, ten asi tolik nadšen nebude. (22.03.2015)

Naprostá paráda! Je to ještě lepší, než jsem si myslel. Skvělý retro seriál od Marvelu z roku 1946. Odehrává se to ještě pře založením S.H.I.E.L.D.u. Po válce byla situace hodně napjatá. Peggy Carter je pořádná ranařka a s ničím se neštve. V podání Hayley Atwell je to taky pořádný kus ženské. :) Pracuje v tajné vládní organizaci zvané SSR. Po odchodu Howarda Starka do ústraní se spojuje s jeho komorníkem Edwinem Jarvisem a společně bojují proti tajné ruské organizaci zvané Leviatan. To se jim až na pár ztrát celkem daří. Spoiler: Na konci je vidět vzestup Hydry. Nejde si nevšimnout té neustálé snahy zdůraznit emancipaci v tehdejší době. Objevil se tam i skvělý Stan Lee. ;) Ve 2. sérii bojují proti Whithney Frost a nulové hmotě. Děj se přesouvá do L.A. a objevuje se spousta nových postav. S mocí Jarvise a Howarda Starka se nakonec se všemi nástrahami hravě vypořádají. "Carterová, zařiď pro všechny obědy." :D (08.01.2015)

Nejdříve jsem to bral pouze jako výplň k mému oblíbenému seriálu Agents Of S.H.I.E.L.D., ale nakonec začnu brát Agent Carter jako plnohodnotný seriál se vším všudy. První dva díly ukázaly, že Marvelu jdou kromě filmů i seriály. Doufejme, že seriál bude mít vzrůstající kvalitu jako AoS. Peggy Carter je nádherná a má strašné charisma, což ukázala i v prvním díle Kapitána Ameriky. Budeme svědky toho, jak se SSR změní v S.H.I.E.L.D. a u toho všeho bude právě Peggy? Máme se na co těšit. (08.01.2015)

Jako výplň při čekání na druhou půlku Agents of S.H.I.E.L.D. více než solidní. I tu naivitu tomu lze odpustit, slušně dotváří dobovou atmosféru. Nicméně po dvou dílech to nevypadá na nějaký větší nářez a přece jen se dostavují i nudnější chvilky. Ale už jen kvůli postavě Jarvise v podání výborného Jamese D'Arcyho se na další díly těším. První dva díly - 70% Agent Carter žel doplácí na to, že nemá pořádný příběh a postavy se často chovají neuvěřitelně stupidně. Pár mdlých dílů, několik slušných, našlo se i pár skvělých, ale celkově jde jen o lehký nadprůměr, takže pokud druhá série nebude, plakat pro Carterovou rozhodně nebudu. 1. série - 70% (09.01.2015)

Tvůrci si pro navenek feministický seriál nemohli vybrat lepší časoprostor než poválečnou Ameriku, kde se zrodil „ženský mýtus“ (narážkou na to, že za války bylo postavení žen důstojnější, začíná každá epizoda). Ono hájení feministických idejí je ale opravdu hodně vnějškové a to, co postavy říkají, plně neodpovídá jejich narativním funkcím. Zejména během posledních epizod se nelze zbavit dojmu, že se série točí více okolo Howarda Starka (z jehož pověření Peggy jedná) a (nepřítomného) Kapitána Ameriky. Zmražený Steve Rogers, jemuž je hrdinka navěky oddána, slouží zároveň jako opatření proti námitkám, že Peggy nemá žádný vztah a žije jenom svou prácí. Úspěchu povětšinou dosahuje tím, že profesi podobně jako muži nadřazuje citům a rodině (kterou zřejmě vůbec nemá, nebo se o ní alespoň nic nedozvíme). Jako kdyby inteligentní, vždy perfektně upravená a sexy žena činu nemohla být zároveň ženou s bohatým vnitřním životem (což si tehdy většina společnosti skutečně myslela, ale v tomto případě jde o postoj seriálu, nikoli o reflexi postoje společnosti). Paradoxně jedině v armádě a po boku Rogerse mohla být Peggy sama sebou a nepředstírat, že je přihlouplou sekretářkou. Nostalgie za starými hodnotami jako čest a spravedlnost je zároveň steskem po ideálním chlapovi, kterému se žádný ze zbabělých trubců, jimiž je protagonistka po většinu seriálu obklopena, nevyrovná. Výjimečnost Peggy tak částečně vyplývá z neschopnosti mužů, s nimiž spolupracuje. Výjimku představuje vedle extrémně poddajného Jarvise o berli chodící agent Sousa, jehož paralelně běžící příběh o získání respektu dává vyniknout tomu, že ženství bylo dříve – a dodnes je – vnímáno jako svého druhu hendikep. Za subverzivní narážku lze počítat též povýšení agresivity, typicky mužského charakterového rysu, na hlavní hrozbu poslední epizody nebo upozornění na samozřejmost toho, že jsou hlavní zásluhy za úspěšně vykonanou práci přičítány muži. Tyto drobnosti ale neobratný pokus zakomponovat do mačistického superhrdinského narativu feministické myšlenky nezachrání. Kdyby Peggy byla přepsána na muže, ani by nebylo nutné provádět zásadní dějové úpravy (jenom by nás možná víc zaráželo, o jak charakterizačně odfláknutou a povahově bezchybnou postavu jde), což myslím nesvědčí o kdovíjak velké vnímavosti vůči „ženskému údělu“. 70% Zajímavé komentáře: HoneyBunny, maddy (27.04.2015)