Agent Carter

Vlastně docela hořké zklamání, protože Peggy Carter byla asi jedinou sympatickou postavou prvního Kapitána Ameriky a od jejího seriálu zasazeného do poválečného období jsem čekal víc, než jen feministickou agitku, ze který je dobová atmosféra cítit pomálu, nadutých postav a zápletek si však divák užije až moc i na Marvelácké poměry. A samotná Hayley Atwell může být sebehezčí, ale špatný seriál hezkou tvářičkou sama neutáhne. (01.01.2016)

Peggy Carter je můj nejoblíbenější ne-superhrdinský charakter v Marveláckém universum... a víte co? Možná, že to je můj nejoblíbenější charakter v celém universu. Je přímočará, okouzlující a umí být stejně ženská jako chlap:-). Samotný seriál je další střípek do Marveláckého světa a možná neoplývá takovou návazností jako Agents of shield, ale hlavně se věnuje jinak odstrčeného retro světa (po druhé světové válce, kapitán Amerika je chvíli "mrtvý", Iron Man si ještě nehraje ani s hračkama natož technikou....). Jen tak dál. (24.02.2015)

Skvělá výplň nejen pauzy Agentů, ale i celého Marvelláckého univerza, které se neustále rozpíná a jeho komplexita nemá v pop kultuře obdoby. Retro nádech je skvělým osvěžením, stejně tak neohrožená ženská hrdinka v hlavní roli komiksového příběhu. Menší počet dílů Agent Carter sluší jako oblečky z 50. let, a i kdyby nebyla druhá série, jde o skvělé vyplnění mezery mezi filmy a seriálovými Agenty. Právě narážky na film Captain Amerika, stejně tak staré známé tváře (Howard Stark) jsou velmi potěšující. Ale mám taky radost z toho z nových postav – především z čistokrevného anglána Jarvise a agenta Sousy, kterého hraje můj oblíbenec Enver Gjokaj! Škoda jen, že Lindsey Fonesca není taky tajnou agentkou (z Nikity má zkušeností dost) a hraje jen nudnou servírku... ale třeba se z ní ještě něco vyklube:-) (13.02.2015)

Po pilotu jsem moc spokojený. Hayley Atwell je jako Peggy prostě úžasná. Retro atmosféra se mi zamlouvá. Akce je povedená. Vypadá to na jeden ucelený příběh. Takže klady rozhodně převažují. Zatím jediným záporem jsou zatím poměrně nevýrazné další postavy (kromě Jarvise, ten se vedle Peggy jako jediný chytal). Zatím 80 % Edit po zbytku série zvedám na pět hvězd. Poslední tři díly byly skvělé a prostor časem dostaly i další postavy. Pevně doufám v druhou řadu. 85 % celkově. Edit Druhá série mi přišla o trochu slabší než série první. Je to stále fajn, ale kalifornské prostředí mi nesedlo. Škoda, že Howard a Thompson neměli tolik prostoru. 80 % (08.01.2015)

Tvůrci si pro navenek feministický seriál nemohli vybrat lepší časoprostor než poválečnou Ameriku, kde se zrodil „ženský mýtus“ (narážkou na to, že za války bylo postavení žen důstojnější, začíná každá epizoda). Ono hájení feministických idejí je ale opravdu hodně vnějškové a to, co postavy říkají, plně neodpovídá jejich narativním funkcím. Zejména během posledních epizod se nelze zbavit dojmu, že se série točí více okolo Howarda Starka (z jehož pověření Peggy jedná) a (nepřítomného) Kapitána Ameriky. Zmražený Steve Rogers, jemuž je hrdinka navěky oddána, slouží zároveň jako opatření proti námitkám, že Peggy nemá žádný vztah a žije jenom svou prácí. Úspěchu povětšinou dosahuje tím, že profesi podobně jako muži nadřazuje citům a rodině (kterou zřejmě vůbec nemá, nebo se o ní alespoň nic nedozvíme). Jako kdyby inteligentní, vždy perfektně upravená a sexy žena činu nemohla být zároveň ženou s bohatým vnitřním životem (což si tehdy většina společnosti skutečně myslela, ale v tomto případě jde o postoj seriálu, nikoli o reflexi postoje společnosti). Paradoxně jedině v armádě a po boku Rogerse mohla být Peggy sama sebou a nepředstírat, že je přihlouplou sekretářkou. Nostalgie za starými hodnotami jako čest a spravedlnost je zároveň steskem po ideálním chlapovi, kterému se žádný ze zbabělých trubců, jimiž je protagonistka po většinu seriálu obklopena, nevyrovná. Výjimečnost Peggy tak částečně vyplývá z neschopnosti mužů, s nimiž spolupracuje. Výjimku představuje vedle extrémně poddajného Jarvise o berli chodící agent Sousa, jehož paralelně běžící příběh o získání respektu dává vyniknout tomu, že ženství bylo dříve – a dodnes je – vnímáno jako svého druhu hendikep. Za subverzivní narážku lze počítat též povýšení agresivity, typicky mužského charakterového rysu, na hlavní hrozbu poslední epizody nebo upozornění na samozřejmost toho, že jsou hlavní zásluhy za úspěšně vykonanou práci přičítány muži. Tyto drobnosti ale neobratný pokus zakomponovat do mačistického superhrdinského narativu feministické myšlenky nezachrání. Kdyby Peggy byla přepsána na muže, ani by nebylo nutné provádět zásadní dějové úpravy (jenom by nás možná víc zaráželo, o jak charakterizačně odfláknutou a povahově bezchybnou postavu jde), což myslím nesvědčí o kdovíjak velké vnímavosti vůči „ženskému údělu“. 70% Zajímavé komentáře: HoneyBunny, maddy (27.04.2015)