Agent Carter

První série byla zábavná a dobře napsaná oddychovka (jak píše arachneuss "feministický diktát"), kde se Peggy vyrovnávala s Rodgersovým zmizením a prací v mužském kolektivu. Její nejleší zbraní pak bylo to, že jako žena byla nenápadná a podceňovaná a jedna z nejlepších scén je právě její výslech, kdy objasňuje svým kolegům, jak si ji celou dobu škatulkovali. Navíc má k ruce skvělého Jarvise a nesmírně milou Angie, ke kterým se občas přidá Howard Stark. 4/5* Druhá série přináší několik podstatných změn. Zaměňuje NY za LA, nechává Angie v propadlišti dějin (chyba) a hlavně strká Peggy mezi dva chlapy. Romantická zápletka mezi Peggy, Sousou a Wilkesem je neuvěřitelně otravná na hranici nesnesitelnosti. Paradoxně s příchodem Dottie Underwood se ukáže, že mezi ní a Peggy funguje mnohem větší chemie než mezi Peggy a celým mužským osazenstvem. Větším problémem je ale slabá zápletka celé série. Nulová hmota a Whitney Frost jako hlavní záporačka se okoukají už zhruba v polovině a podstatná část dílů recykluje ty samé nápady. Whitney něco chce/má/dělá a Peggy jí to jede zarazit s velmi proměnlivou úspěšností. Uzavření několika nevyřešených podzápletek se navíc ani nedočkáme, protože ratingy Agent Carter letěly opět dolů. Po zhlédnutí celé série ale musím říct, že celkem zaslouženě. 2/5* (02.03.2016)

Feministický diktát, kde všichni muži jsou buď misogynní prasata nebo rovnou absolutní idioti bez špetky logiky. Dobové zasazení, a z něho plynoucí ta správná atmosféra, se sice povedlo na výbornou, ale jinak tahle příběhová „aby se neřeklo” slátanina má oproti vynikající druhé sérii S.H.I.E.L.D. nulové kvality. Důkaz, že politická korektnost dokáže způsobit i více škody, než užitku. Radši znovu druhého Thora, než tenhle dort od strýčků Walta a Stana. (30.03.2015)

Ach jo , skvělý spin-off o agentce Carterové je definitivně u konce. Bylo super sledovat všechno to, čemu předcházel dnešní S.H.I.E.L.D a hlavně druhá série byla o dost lepší než ta první. Jen škoda toho , že už toho neuvidíme víc. Snad v budoucnu dojde k nějákému comebacku. Sometimes you have to put your faith in others to get the job done. (08.01.2015)

Tvůrci si pro navenek feministický seriál nemohli vybrat lepší časoprostor než poválečnou Ameriku, kde se zrodil „ženský mýtus“ (narážkou na to, že za války bylo postavení žen důstojnější, začíná každá epizoda). Ono hájení feministických idejí je ale opravdu hodně vnějškové a to, co postavy říkají, plně neodpovídá jejich narativním funkcím. Zejména během posledních epizod se nelze zbavit dojmu, že se série točí více okolo Howarda Starka (z jehož pověření Peggy jedná) a (nepřítomného) Kapitána Ameriky. Zmražený Steve Rogers, jemuž je hrdinka navěky oddána, slouží zároveň jako opatření proti námitkám, že Peggy nemá žádný vztah a žije jenom svou prácí. Úspěchu povětšinou dosahuje tím, že profesi podobně jako muži nadřazuje citům a rodině (kterou zřejmě vůbec nemá, nebo se o ní alespoň nic nedozvíme). Jako kdyby inteligentní, vždy perfektně upravená a sexy žena činu nemohla být zároveň ženou s bohatým vnitřním životem (což si tehdy většina společnosti skutečně myslela, ale v tomto případě jde o postoj seriálu, nikoli o reflexi postoje společnosti). Paradoxně jedině v armádě a po boku Rogerse mohla být Peggy sama sebou a nepředstírat, že je přihlouplou sekretářkou. Nostalgie za starými hodnotami jako čest a spravedlnost je zároveň steskem po ideálním chlapovi, kterému se žádný ze zbabělých trubců, jimiž je protagonistka po většinu seriálu obklopena, nevyrovná. Výjimečnost Peggy tak částečně vyplývá z neschopnosti mužů, s nimiž spolupracuje. Výjimku představuje vedle extrémně poddajného Jarvise o berli chodící agent Sousa, jehož paralelně běžící příběh o získání respektu dává vyniknout tomu, že ženství bylo dříve – a dodnes je – vnímáno jako svého druhu hendikep. Za subverzivní narážku lze počítat též povýšení agresivity, typicky mužského charakterového rysu, na hlavní hrozbu poslední epizody nebo upozornění na samozřejmost toho, že jsou hlavní zásluhy za úspěšně vykonanou práci přičítány muži. Tyto drobnosti ale neobratný pokus zakomponovat do mačistického superhrdinského narativu feministické myšlenky nezachrání. Kdyby Peggy byla přepsána na muže, ani by nebylo nutné provádět zásadní dějové úpravy (jenom by nás možná víc zaráželo, o jak charakterizačně odfláknutou a povahově bezchybnou postavu jde), což myslím nesvědčí o kdovíjak velké vnímavosti vůči „ženskému údělu“. 70% Zajímavé komentáře: HoneyBunny, maddy (27.04.2015)

Příjemné retro, kde pré hraje charismatická dvojice z Londýna Hayley Atwell a James D'Arcy. V čem byl okouzlující First Avenger, v tom seriál pokračuje - pěkně to utíká a člověk se u toho i příjemně pousměje. Možná největší nevýhodou seriálu je ale snaha být, co nejvíce sofistikovaný, což oslovuje určitou skupinu nadšenců. Navíc, čím více se vrství Marvel univerzum, tím je obtížnější hledat jednotlivé spojnice. Pro exkluzivní nerdy je to samozřejmě požitek, pro běžné diváky díky klesající sledovanosti asi něco jiného - a pro producenty jasný ukazatel. Ale snad se pavučina rozplete. Tu lady stojí za to vidět v akci. 1. série příjemně navázala, měla se o co opřít - tedy o estetiku First Avenger. 2. série to má proto o dost těžší. Stojí sama za sebe - opouští kulisy New Yorku a je trochu údychanější než první. Přesto - na všech těch seriálech, filmech, komiksech - zkrátka universu "autentického" Marvelu jak do sebe všechno zapadá - dokonce i komiksy, které Marvel vydával v roce 1947. (08.03.2015)