The Defenders

Moje očekávání nebyla nijak velká, takže převládá spokojenost. Ono je jasné, že když se spojí tolik hrdinů dohromady, bude děj trochu roztříštěnější, aby mohlo být všem věnováno zhruba stejně prostoru. A jelikož už dávno nejsem v pubertě a nejsem ani chlap, nepotřebuju ke štěstí jen samou akci. Kecací scény mi nevadily, a akci jsem si aspoň pořádně užila, aniž bych se jí přejedla. Ale určitě bych uvítala víc epizod. 1. série - 80% (21.08.2017)

První sezóna Daredevila byla slušná (ta druhá už bohužel povážlivě skřípala), Luke Cage a Jessica Jones taky celkem fajn, Iron Fist mě pro nezájem kompletně minul a vzhledem k tomu, že ta Železná Pěst šaškuje i tady, dávám po téhle mdlé minisérii Defenderům vale. Není to ale nic překvapivého, tyhle týmovky jsou většinou jen sbírkou naleštěných obchodních značek servírovaných pod jednou ulepenou frančízou (viz Avengers, Justice League a podobné voloviny), tedy nic, z čeho bych si vyloženě sedal na zadek. Chci zase sólovku s Daredevilem, ve které mu Kingpin sevře koule tak, že z toho ten slepý právník bude mluvit fistulí, případně s Bullseyem, který mu odkrouhne Karen, Elektru i toho tlustýho sidekicka… to by teprve byla podívaná dle mého gusta. (21.12.2017)

Začátek poněkud dlouhý a scenáristova ruka, která pomalu směřuje hlavní postavy na společnou lokaci, bohužel příliš viditelná. Po toužebně očekáváném seskupení to naopak chtělo pár epizod přidat, aby vynikly veškeré motivace. Navzdory tomu, že se o všem sáhodlouze diskutuje, děj působí občas uspěchaně. Akce jaksi z povinnosti, lepší než v Iron Fistovi, k Daredevilovým parádičkám v chodbách to však má daleko. Sigourney nemá co hrát, ale pere se s tím statečně. Interakce mezi čtyřmi ústředními hrdiny naštěstí funguje, takže navzdory rozpakům doufám v druhou sérii, která by napravila dojem z téhle demoverze. (19.08.2017)

Očekávané vyvrcholení dosavadního marvel-netflixovského snažení v podobě The Defenders je tu. Úspěch? ano, ale s odřenýma ušima. Seriál funguje a boduje v místech, kde se ukazuje realita a lidské přemýšlení, než jako superhrdinský akčňák plný skvělých bitek a výhry hodných nad zlými, které se však nakonec dočkáme. Ale od začátku. První díl sem uvítal s tím, že jsme se dostali do situace, ve které se jednotlivci nachází. Prakticky nic se nestalo, ale věděli jsme odkud se začíná. První třetina si tímto přízemním tempem jela v poklidu dál až do skvělé nečekané bitvy v Midland Circle a čtvrté epizody plné odpovědí. Zbývající polovina se rozdělila na zajímavější a akční pasáže a pasáže přemýšlení a výplňkové, které hlavně v podání Jessica a Matta byly skvělé. Čímž se dostávám k tomu nejzajímavějšímu, co seriál nabídl, a to jsou právě tyto dvě postavy. Chemie mezi Jess a Mattem funguje už od začátku, doplňují se a po celý seriál jsou skvělí (i když ve výsledku Jessica nic nepředvede). Luke je také snesitelnější, než ve své sólovce a Danny je naopak tady o něco míň snesitelný než v Iron Fistovi (který se mi osobně líbil) a pořád je to naivní kluk. Akce mohlo být více, hlášek bylo dostatek, co se ale vážně nepovedlo byla The Hand. Alexandra jako tajemná vůdkyně působila absolutně neautoritativně, bez náznaku respektu ostatních k ní a místy až zoufale. Na tak starobylou, legendární a vysoce nebezpečnou organizaci jako je The Hand bylo její účinkování zde spíš kabaretním vystoupením. Ze záporné strany si tak vše pro sebe ukradla Elektra, která se ve druhé polovině série rozjela a až na závěrečné očekávané probuzení ze své temné mysli na sebe strhla pozornost. Ve zkratce, já dostal to, co jsem očekával. Viděl sem známé postavy, viděl sem jak jednají jak bych od nich čekal a viděl sem to krátce, trefně a jednoduše. Co sem však neviděl byly mistrovské akční scény jako v Daredevilovi a nebezpečí, které čtyřce bezprostředně od Ruky mělo hrozit. Snad druhé/třetí série sólovek zopakují skvělý standard nastavený Daredevilem a Jessicou ve všech ohledech, aby druhá řada Defenders dopadla ještě lépe. (29.08.2017)

Seriálová událost několika let je konečně tady a hned na úvod jasně říkám, že takhle jsem si to přesně představoval. Každý ze 4 předcházejících seriálů jsou jinak laděné, mají jiné showrunnery a obecně muselo být megatěžké vymyslet nějaký příběh ke spojení absolutně nesourodých hrdinů, kteří radši věci řeší sami a po svém. A taky je dobře vidět, že adaptace komiksu na hrané médium, stejně jako u Avengers a Justice League vždycky zpočátku trošku skřípe a je tak trochu vychtěné. Jenže když se poprvé střetne Danny s Lukem a vzejde z toho první konflikt, dostalo mě to absolutní katarze, ve které jsem si užíval naprosto každou sekundu seriálu a všechny díly se mi zdály setsakra krátké. Když se spojili všichni 4, šel jsem do kolen. Lví podíl na tom samozřejmě má i tajemná Alexandra, alias nestárnoucí madam Sigourney Weaver, které je sice leccos vyčítáno, ale dle mého byla naprosto ohromující, narozdíl od zbývajících členů záporné strany (možná krom Gao a jedné staré známé), kteří mě extra nebavili a snad už se znovu nevrátí. Co se týče akční stránky, tak je na dobré úrovni, ovšem choreografické libůstky z druhého Daredevila tady nejsou ani náhodou a velká akční sekvence 4v4 v předposledním díle mi přišla nesmírně chaotická a nepřehledná. Trošku to ovšem zvedá hudba, jelikož ten hip hop, který v jistém momentu střídá líbivou dramatickou hudbu na mě k mému překvapení fungoval a docela jsem si to i užíval. Celkově tedy jsem až na poslední dva díly, které trošku zkazily tempo Defenders velice užíval, cca v půlce jsem se vyloženě tetelil blahem a jel jeden díl za druhým. Příběh se opět posunul zajímavým směrem a už se zas těším na jednotlivé příběhy. Snad se ale za pár opět spojí v týmovce. Nejlepší momenty : 1)první setkání těch dvou, 2) team-up, 3) konečně pohromadě (23.08.2017)