The Defenders

Po stovkách slabomyslných filmů či seriálů z primitivního superhrdinského vesmíru, které jsou založeny na neustálé recyklaci dané látky, jsem se naivně domníval, že už mě kreativci z Marvelu nemohou ničím překvapit. Jenže Defenders bortí všechny myslitelné hranice scénáristické hlouposti a přichází se zločinem proti logice v podobě syntézy čtyř odpadových seriálů (Daredevil, Jessica Jones, Luke Cage a Iron Fist). Netuším, co si studio od tohoto kocourkovského kroku slibovalo, ale každému přece muselo být již předem jasné, že se žebříčky nejhorších seriálů všech dob otřesou v základech. U předchozích marvelovských výplachů jsem se neustále pochechtával nad všudypřítomnou prostoduchostí, díky čemuž jsem se během projekce ani příliš nenudil. Jenže u absolutně brakovitých Defenders už se divák nemůže chytit jediného stébla a musí tak podstoupit nefalšovanou sedmihodinovou torturu. (19.08.2017)

Televizní Avengers u mě splnili své očekávání a zkrácená osmidílná série utekla jako voda. Po hodně slabém Iron Fistovi se tahle sebranka z NY sešla v pro mě hodně solidní týmovce. Začátek byl fajn, záporačka pěkně slizká a obecně si nemám moc na co stěžovat. Daredevil nadále zůstává mou nejoblibenější postavou z téhle čtyřky. Jeho souboje sou nejpromakanější a protivníky nejvíc bolí. Těším se na třetí sérii Ďábla a samosebou na Punishera. 75%. (03.09.2017)

Všechno, co jsem měl rád na samostatných seriálech, je tu přítomno téměř rovnou měrou. Mystický boj kolem Daredevila, hrubá síla a neméně hrubé hlášky v Jessičině podání, Luke a jeho smysl pro sociální závažnost a v neposlední řadě Iron Fist, opakovaně všem připomínající, že je - Iron Fist. Právě v přímém porovnání tak chtě nechtě podléhám a byť se mi jeho seriál líbil náramně, ve čtveřici hrdinů je právě Danny tím jasně nejpomalejším, nejvíce zdržujícím a zkrátka nejslabším. Přesto vtipy na jeho účet patří k tomu logicky nejlepšímu. Boj proti Ruce, trable s Elektrou nebo mrazivě charismatická Alexandra si ale jako propletená ústřední linka zasloužily více prostoru. Luke Cage natažením na třináctku epizod trpěl, spousta diváků vyčítala to samé Jessice nebo Iron Fistovi. Defenders naopak trpí nízkým počtem dílů. Nestačím se sice pořádně nadechnout a každý souboj je svátkem, na který se vyplatilo ony dva roky počkat, ale chtěl jsem víc. Víc nezpochybnitelné chemie mezi libovolně vybranou dvojicí ústředních postav a víc interakcí s oblíbenými přihrávači (a že mám tuze rád jak Misty, tak Colleen a obecně nenáviděnou Karen snad nejvíc). Nejnáročnější seriálový crossover obstál sám o sobě, ale mrzí mě, že o třídu hutnějšího přídavku se (minimálně na Netflixu) nedočkám. (14.10.2017)

Co říct, týmová chemie funguje na výbornou. Vážnost a patetičnost (Daredevil a Iron Fist) je úspěšně podkopávána ironií a nadsázkou (Jessica J., Luke Cage). Jen slušný příběh tomu chybí. Věčnej boj proti Ruce už trochu nudí a nevytrhne to ani angažmá Sigourney Weaver (zlatej Wilson Fisk). Finále se táhne jak karamel přes tři díly a vrší pouze jednu nelogičnost na druhou. Chybí tomu trocha detektivky a nějaký tý poctivý street work. Koukatelné to ale je a doufejme, že druhá série přijde s něčím lepším. (28.08.2017)

Seriálová událost několika let je konečně tady a hned na úvod jasně říkám, že takhle jsem si to přesně představoval. Každý ze 4 předcházejících seriálů jsou jinak laděné, mají jiné showrunnery a obecně muselo být megatěžké vymyslet nějaký příběh ke spojení absolutně nesourodých hrdinů, kteří radši věci řeší sami a po svém. A taky je dobře vidět, že adaptace komiksu na hrané médium, stejně jako u Avengers a Justice League vždycky zpočátku trošku skřípe a je tak trochu vychtěné. Jenže když se poprvé střetne Danny s Lukem a vzejde z toho první konflikt, dostalo mě to absolutní katarze, ve které jsem si užíval naprosto každou sekundu seriálu a všechny díly se mi zdály setsakra krátké. Když se spojili všichni 4, šel jsem do kolen. Lví podíl na tom samozřejmě má i tajemná Alexandra, alias nestárnoucí madam Sigourney Weaver, které je sice leccos vyčítáno, ale dle mého byla naprosto ohromující, narozdíl od zbývajících členů záporné strany (možná krom Gao a jedné staré známé), kteří mě extra nebavili a snad už se znovu nevrátí. Co se týče akční stránky, tak je na dobré úrovni, ovšem choreografické libůstky z druhého Daredevila tady nejsou ani náhodou a velká akční sekvence 4v4 v předposledním díle mi přišla nesmírně chaotická a nepřehledná. Trošku to ovšem zvedá hudba, jelikož ten hip hop, který v jistém momentu střídá líbivou dramatickou hudbu na mě k mému překvapení fungoval a docela jsem si to i užíval. Celkově tedy jsem až na poslední dva díly, které trošku zkazily tempo Defenders velice užíval, cca v půlce jsem se vyloženě tetelil blahem a jel jeden díl za druhým. Příběh se opět posunul zajímavým směrem a už se zas těším na jednotlivé příběhy. Snad se ale za pár opět spojí v týmovce. Nejlepší momenty : 1)první setkání těch dvou, 2) team-up, 3) konečně pohromadě (23.08.2017)