The Defenders

Moje očekávání nebyla nijak velká, takže převládá spokojenost. Ono je jasné, že když se spojí tolik hrdinů dohromady, bude děj trochu roztříštěnější, aby mohlo být všem věnováno zhruba stejně prostoru. A jelikož už dávno nejsem v pubertě a nejsem ani chlap, nepotřebuju ke štěstí jen samou akci. Kecací scény mi nevadily, a akci jsem si aspoň pořádně užila, aniž bych se jí přejedla. Ale určitě bych uvítala víc epizod. 1. série - 80% (21.08.2017)

Začátek poněkud dlouhý a scenáristova ruka, která pomalu směřuje hlavní postavy na společnou lokaci, bohužel příliš viditelná. Po toužebně očekáváném seskupení to naopak chtělo pár epizod přidat, aby vynikly veškeré motivace. Navzdory tomu, že se o všem sáhodlouze diskutuje, děj působí občas uspěchaně. Akce jaksi z povinnosti, lepší než v Iron Fistovi, k Daredevilovým parádičkám v chodbách to však má daleko. Sigourney nemá co hrát, ale pere se s tím statečně. Interakce mezi čtyřmi ústředními hrdiny naštěstí funguje, takže navzdory rozpakům doufám v druhou sérii, která by napravila dojem z téhle demoverze. (19.08.2017)

8/8 Není to špatná jednohubka. Určitě se nechystám na všechny série všech dalších seriálů. Ale z téhle Netflix kolekce mi ta linka s Jessicou Jones vyhovuje a určitě mi stačí. I další ženské postavy jsou skvělé. Ripleyová sama o sobě, Daredevilova bejvalka a Trish Talk. A konečně i ta Elektra už má zase fajn reputaci, na rozdíl od filmu. Takže jo. Až bude zase víc času, k Jessice se můžu vracet a budu se těšit. (01.01.2019)

Začalo to rozpačitě a skončilo jako fraška. Mezitím střídavě oblačno. Iron Fista zabít (prosím!), Sigourney neměla co hrát, celá The Hand mi tradičně lezla na nervy, akce bylo proklatě málo a nestála většinou za moc. Leccos zachraňovalo charisma Luka, Matta a Jessiky. A nějaký ten nečekaný zvrat. Ve výsledku tedy jednou dívatelný průměr, nic víc. (21.08.2017)

Kauzalita, konzistentnost a koherence hadr, první dvě epizody více měné nudí, ty další zase ženou kupředu tempem tak zběsilým, že se ve vývoji charakterů posunujeme spíš skokově než plynule a některé vedlejší dějové linky jsou utnuty/zakončeny předčasně/divně. Přesto jsem se hlavně díky zajímavým postavám a střetujejich ideologií bavil a i když rozum mluví o kvalitě někde mezi první půlkou Lukea Cage a Iron Fistem, srdce prozatím nemůže jít níž. Přesto je moje hodnocení na hraně. 68,0001 %. PS: Když potřebujete pár figurek na šachovnici zvané scénář posunout z bodů A - D do bodu Z a víte, že na náhodu už vám divák neskočí, není nic příhodnějšího (línějšího) než vzít nejmystičtější z oněch figurek a vlepit jí někde mezi kecy o dracích či či líbeznou větičku o osudu, který je svedl dohromady. (20.08.2017)