Logan: Wolverine

Uff definitivně nejbrutálnější, nejsyrovější a nejtemnější Komiks, co kdy vznikl. Desertní až westernová atmosféra je naprosto fantastická, záporáci jsou Cool a Wolverine s X23 párají a trhají na kusy vše, co příjde pod ruku. Akce je perfektní v každém ohledu a kvalita Gore je na vysoké úrovni. Scéna s černochy v baráku je jedna z nejatmosféričtějších scén poslední doby a samotné finále doslova bere dech. Lehce zamrzí, že se nejedná o příliš adrenalinovou jízdu, místy je tempo opravdu klidnější především před Finále měl režisér nohu na brzdě a humoru je zde na komix také poméně, ale atmosféra a tvrdé Rko to dokonale vynahrazují. Letos opravdu nechci sestavovat Topku, poněvadž na to, že je Březen, tak jsou zde už tři adepti na první místo. 90% (01.03.2017)

Jakožto zdejší hororový expert dobře vím, že hodnocení laického publika nemá ve vztahu k objektivní kvalitě snímku téměř žádnou relevanci. Přesto jsem byl naprosto konsternován faktem, že se do žebříčku nejlepších filmů historie vetřel i zástupce marvelovské továrny na lobotomii. Ordinace v superhrdinské zahradě se nachází stranou mého odborného zájmu a kromě několika bolestných odpadových setkání nevěnuji oné záplavě jednotvárnosti žádnou pozornost. Závěr první řady této bezduché kinonovely o cca. tisíci epizodách jsem si však ujít nenechal. Ke snímku Logan: Wolverine náramně pasuje následující latinské rčení: blažení jednoocí v království slepých. Chválím snahu o vybudování bezútěšné atmosféry, jež je sympaticky podpořena o R rating, a v které není místo pro dosud tradiční přitroublé hlášky či odpudivý digitální bordel. Neskutečně plytký scénář však nedovolí vykročit ze stínu podprůměrnosti ani nadějně vypadajícímu Loganovi. Škoda. James Mangold by si mohl společně se svými kumpány otevřít profitující obuvnictví, jelikož scénáristickými botami se snímek doslova hemží. Motivace postav působí nevěrohodně a jejich chování je vyloženě hloupé a zcela nekonzistentní. Například postava Laury v úvodu zlikviduje přes dvacet elitních policistů, aby se před nimi spolu s dalšími deseti k zabíjení vycvičenými mutančaty v závěru dala na útěk? Stopáž snímku je navíc přestřelená o dobrou hodinu. Za daných okolností zkrátka nemohu udělit více jak jednu hvězdu ani tomuto nejkvalitnějšímu snímku celého marvelovského univerza (23.04.2017)

Slába bohu, že to není Marvelovka! Naprosto bez očekávání jsem šla do kina na Logana a opravdu jsem Logana dostala. Podle mě nějaká akce v tomhle filmu vůbec není důležitá, nakonec ani ta cesta není důležitá. Důležitý je samotný Logan a jeho život. Vracím se k němu i tři dny po promítání, takže to mělo smysl. Dostaneme shrnutí celé Wolverinovy ságy v podobě starého utrápeného muže, který v podstatě chce jen v klidu dožít, což mu ovšem není přáno, protože najednou dostane na starost kromě vysloužilého mutanta i mutanta maličkého. Navíc tenhle malý mutant je mu neuvěřitelně podobný. Hugh Jackman je neuvěřitelný herec, co všechno dokázal zahrát, všechny ty emoce, co se zákonitě v jeho postavě musely vířit, vyplavaly u něj napovrch a divák naprosto věděl na čem je, pokud není emociální pařez. Skvělé rozloučení s ikonou. Velmi silné 4*, třeba po dalším zhlédnutí zvednu na 5. (03.03.2017)

Excelentná záležitosť. Čítal som názory typu "super, ale sú tam aj slabé scény". Ja som teda žiadne slabé pasáže nezaregistroval, pre mňa je to film bez jediného falošného tónu. Nie je to taký ten "plný filmový zážitok", ktorý pobaví, ohúri, dojme a vypľuje vás z kina vyjúcich nadšením, skôr film, ktorý si prežijete s hrdinami, na konci ste možno aj trochu unavení, ale postupne vo vás tá cesta (do ktorej prirodzene zahrniete aj Wolverinove osudy z predošlých filmov) dozrieva a má veľmi dlhý dozvuk. Akčné scény sú intenzívne (úplne všetky), ale veľmi sa ma dotýkala aj tá starecká melanchólia, príbeh o ľuďoch, čo nie sú príbuzní, ale dokážu byť rodina aj celé to rámovanie komiksovou líniou, postapo ozvenami a samozrejme Jazdcom z neznáma (to je predloha filmu Shane, toho westernu, ktorý pozerajú v telke a neskôr citujú). Jackman si nemohol vysnívať dôstojnejšiu rozlúčku so svojou životnou úlohou. (04.03.2017)

To je zase ale v aleji nablito! Podle velkohubého cákání zdejších entit na všechny strany by jeden řekl, že jde pomalu na homixovou událost tisíciletí. Ano, je to dospělé, vyspělé, syrové a místy i surové, ale až příliš často to i vypadá, jako by naturalisticky akčního Mangolda skopl ze stoličky Refn ve snaze unudit navnaděného diváka xmrti nepřiměřeně dlouhým a unylým artovým cestofilmem, a táhne se to jako tchýnin chrchel. Něco jako honění s nezataženými adamantiovými drapáky. Zpočátku příjemné, ale když už se trochu rozohníte a začnete si to užívat, pořežete si, kurva, stehno. Velkým plusem je samozřejmě konečně homix, který není primárně určen pro náctileté retardy, jenž se však ve snaze o ýbrsofistikovaný scénář sem tam urval z žánrového řetězu a změnil se v umělecky otravné existenciální lkaní obstarožního rosomáka nad tím, jak už ta regenerace, dopiče, není tím, čím bývala. Každopádně kornatějící Australané vypadají asi všichni stejně, tudíž Džekmen zahrál toho Gibsna perfektně, záporák je dostatečně slizce záporný, adamantiová řezničina uspokojivě brutální a potěšil i terminální heavyend. Mít to místo půl třetí hodiny tak devadesát minut bez všech těch přiblblých poct starým, nudným a kýčovitým zápaďákům a neustálého sahání artovým hnědopichům do rozkroku, odpovídalo by to možná místní stádové masturbaci. (06.03.2017)