Mami!

Niečo mi na tomto filme vadilo... Asi outfit hlavných hrdiniek (na toho debilka som si kupodivu zvykol ihned'), ako i ony samotné. Ale zase si neviem na druhej strane predstaviť v ich roliach niekoho iného! Tie úlohy im sedeli ako prdel na šerbli a scénka, kedy mladý nabehne do kuchyne s namaľovanými očami a všetci traja to tam roztočia, nemala chybu... Dolanov výber muziky do svojich filmov je zaujímavý. Niektoré songy akoby sa do jednotlivých scén absolútne nehodili a tým tam práve perfektne sedia! (17.03.2015)

Fotky tady v galerii dost matou, protože první co člověka uhodí do očí je poměr obrazu 3:4. Překvapivě to nevadí, pohledem jsem zbytečně netěkal jinam, důležití jsou totiž tři hlavní představitelé, tedy problematický Steve, jeho máma Die a tajemná sousedka Kylea, kterým tahle stísněnost na filmovém políčku herecky dost pomáhá. Ne vždy ale prožívají jen trápení a zřejmě také záleží na správném úhlu pohledu, jak zazní od jednoho ze sousedů, takže se občas dění na pár příjemných okamžiků roztáhne do plné krásy. Ještě klika, že režisér má koule na to takhle si hrát nejen s formátem, ale vlastně i s naší trpělivostí, protože se mu povedlo vtáhnout mě do tohohle chaosu slov, agrese či beznaděje. Život je prostě jako bowling a bez koulí je to těžký .. (02.11.2014)

Obě herečky jsou perfektní, a ani ten blonďáček za nimi příliš nezaostává. Pokud jsem dobře pochopil úvodní titulky, tak je film zřejmě sci-fi. Každopádně má silný příběh vztahu matky a obtížně zvladatelného syna, výborné dialogy, výběrový soundtrack, hrátky se čtvercovým obrazem dávají smysl a kameraman dobře zvládl udělat z tohoto omezení přednost. Možná to mělo být trochu kratší, ale jinak u mne pozitiva výrazně převažují. (14.03.2018)

My (EX)TOP10: Psychologický nářez! Xavier Dolan opět potvrdil svojí scenáristickou kontroverznost a znovu stvořil fascinující filmovou psychologii. Dolan svým prvotřídním videoklipem College Boy vnesl do filmu i svoje režijní kvality v oblasti hudebních videoklipů. Z perfektně zrežírovaných skladeb Wonderwall, Born To Die, apod. nabíhá husí kůže po celém těle. Jsme tu též svědky úžasné technické kuriozity ve filmu, a to při skladbách Wonderwall a Experience. Kdo má rád hrátky s psychikou člověka, je pro něj tento kousek povinností! Nemůžu jinak, než doporučit. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (02.07.2015)

[ČSFD projekce] Zbytečně a velmi pochopitelně nadhodnocené rodinné drama o výstřední matce, která zapomněla, že čas stále běží a každý stárneme, a jejím vulgárním hyperaktivním synovi, který trpí návaly agrese a oidipovským komplexem. Jistě se najde spousta chytrých hlav, které budou z hoven slona vyšprtávat buráky, jak je jejich častým zvykem, a v tomto silném a chaotickém díle naleznou odpovědi na otázku života, vesmíru a vůbec. Mně osobně to přišlo jako pokoušet se podojit vola. Pokud opominu tuny nadávek, které tvoří prakticky celou kostru samotného dramatu, bylo to celkem snesitelné, ač jsem se poslední půlhodinu neustále díval na hodinky a očekával brzký konec, nicméně neuspokojivé a místy dokonce k smrti nudné. Věřím, že Dolan se chtěl vyšvihnout na světovém žebříčku, což mu nemám za zlé, a tak vypochodoval na světlo světa s tímto předlouhatánským nimráním v soukromí dysfunkční rodiny. Nevšední pojetí. Nadstandardně na mne zapůsobilo jen zužování a rozšiřování obrazu na plátně, které vyjadřovalo dramatičnost, respektive euforii okamžiku. Jinak se děj skládal jen z mozaiky maniodepresivních okamžiků. Kdyby celý film měl zhruba 15 minut a byla v něm scéna s vysněnou budoucností a konečným řešením bystré té ženy, kterou ostatní zoveme máti, patrně by to dostalo více hvězd, ovšem tenhle táhnoucí se patos je až moc. Střih! 45% (05.11.2014)