Réžia:
Nuri Bilge CeylanKamera:
Gökhan TiryakiHrajú:
Haluk Bilginer, Melisa Sözen, Demet Akbağ, Ayberk Pekcan, Serhat Kılıç, Nejat Isler, Tamer Levent, Nadir Sarıbacak, Mehmet Ali Nuroğlu, Gülsen Özbakan (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (89)
Starší muž, mladší žena, ponurá krajina - nevím proč, hodně mi to evokovalo tarkovského Nostalgii, byť je příběh i vyznění naprosto jiné. V zimním spánku jakoby všichni pospávají, nikdo si nechce přiznat svůj díl viny, všichni jsou osmělí a reagují na své okolí podrážděmě. Výjimku tvoří Hamdi, který je ochotný, chápavý a chce věci urovnávat, jako protiklad svého afektovaného bratra. Vnitřní zranení vystupuje zvolna napovrh, každý se v jisté části příběhu obnaží, ale nepřináší to porozumění navzájem. ()
Jít do filmu se skoro 200 minutovou stopáží je pro mě pokaždé obrovskou výzvou, kdo z koho, ale jsem býk, takže jsem se nedala a pustila se do Zimního spánku i když s jistými obavami. Hned na začátku jakoby do mě uhodil blesk při prvních úžasných záběrech na exteriéry, které u mě okamžitě evokovaly Nuriho jiný film Tenkrát v Anatolii. Škoda, že těch záběrů nebylo víc, je to vážně vizuální maxilahůdka. Pak už jen stačilo, abych se naladila na správnou vlnu, nenechala se nikým vyrušovat a ocitla jsem se opět v Anatolii, tentokrát v jednom zajímavém hotelu s jejich obyvateli, kteří mně dělali po celou dobu společnost. Nuri mě dokázal vtáhnout a zapojit do této psychologické, chvílemi až meditativní konverzace mezi jednotlivými osobami, které se prolínaly tak úžasným způsobem a ještě navíc zapojil na maximum i mé emoce, které se co chvíli měnily od nechuti až po silné empatie, či určitou bezmoc. Byla tam jedna chvíle, kdy Nihal mluví upřímně o svých niterných pocitech vzhledem ke svému manželovi a ta se dotkla i mého nitra tak silně, že jsem tam seděla já a ne ona.......naprosto dokonalá výpověď, kde jsem si její slova zapisovala do svého obrazného srdce. Zní to asi pateticky, ale já to tak vážně cítila. A tak Nihal získala veškerou mou empatii, kterou jsem v dané chvíli vlastnila. Herecké výkony všech zúčastněných byly prostě úžasné i když připouštím, že o pár minutek bych to zkrátila. Bylo tam pár míst malinko hluchých, ale můj výsledný dojem je stejně dokonalý. Tak kde jsou další Nuriho projekty, protože po tomto zážitku ho jen tak nepustím k vodě. ()
Tenkrát v Anatolii a Klima jsou pro mě stále nejpodmanivějšími Ceylanovými filmy a kvůli jejich unikátnímu vizuálnímu kouzlu si je nejspíš budu pouštět raději než povídavý Zimní spánek. I tak je ten film ale stále ohromující tím, s jakou precizností dovede pracovat i s těmi nejjemnějšími prostředky filmového jazyka. Stylisticky jde téměř o naprostý protipól mainstreamové turecké kinematografie, kterou charakterizuje melodramatická vypjatost a excesivnost. ____ Více v recenzi. ()
Jedným slovom wau ...tento film je v podstate jednoduchý aj zložitý zároveň, je to aj bitka pohlaví atď. Výborný výkon podali obaja hlavný hrdinovia Aydin (Haluk Bilginer) a Nihal (Melisa Sözen). Celý príbeh je vlastne o dvoch ľuďoch, o ich vzťahu a čo je najdôležitejšie vo filme sa ide absolútne do hĺbky a nezamýšľa sa len divák nad tým čo sa deje, ale aj hlavný hrdinovia premýšľajú a diskutujú. Vo filme je málo vrcholov, ja by som povedal, že len dva a v príbehu sú vlastne dve "susediace" dejové linky jeden je o vzťahu už spomínanej dvojice a druhý je o tej druhej rodine čo žije v nájomnom dome. Mne sa páčila viac tá vzťahová časť a diskusie ľudí vo filme ma úplne napĺňali. Treba teda jedným dychom dodať, že vykreslenie postáv a dialógy sú na najlepšej možnej úrovni. Som si istý, že tento film nebaví každého presne preto čo som napísal v predchádzajúcich riadkoch, alebo len preto, že niekomu nesedí jedna z hlavných postáv, alebo aj obe. Záverečná scéna je naozaj krásna a už počas filmu som nepochyboval o plnom hodnotení... dôležité je aj to, že film ma bavil rovnako po celú jeho dĺžku, aj keď nemá nejaké závratné tempo skôr pomalšie (196 minút). ()
Žádný jiný film mi tak dlouho nekoloval v žilách jako Zimní spánek. Film, ke kterému se budu vracet za další měsíc, rok, dekádu. Až krutě jsem vyžadoval drsnější emocionálnější zásah v domě Ismaila s Nihal, ale to už by byl jiný příběh (Trier, Haneke). Zimní spánek si dokážu představit jako vůni stránek s nekonečným rozsahem a pokračování (hloubka postav je na tisíc stran). A taky se potvrzuje kvalitní divácké oko viz. hanakonochi, mizunohana, WillBlake. ()
Galéria (42)
Fotka © Memento Films
Zaujímavosti (7)
- Ide o film s historicky najdlhšou minutážou, ktorý získal Zlatú palmu. (hanakonochi)
- Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v tureckej Anatólii vrátane Kapadócie. (MikaelSVK)
Reklama