Kráľ Artuš: Legenda o meči

Výborné fantasy! Dobre kaliborovná jazda kombinujúca skvelú hudbu, brtiský CAST a nezameniteľný rukopis Guya Ritchieho. Pomer akcia/humor/napätie je v dokonalej symbióze. Ja som si tento film kvalitne vychutnal. Extra spokojnosť. There's an army of you, there's only one of me! I'll talk, I'm happy to talk. But there is NO WAY that I am fighting. (30.05.2017)

Krátká verze komentáře pro generaci mileniálů s poruchou pozornosti: KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI je - méně odborně napsáno než následující řádky - nedostatkům navzdory totální námrd a nejlepší dark fantasy od BARBARA CONANA. Dlouhá verze komentáře: Tento v zahraničí komerční i kritický fail je především dokladem toho, že Guy Ritchie je rozjížděč franšíz, které nikdy nedorazí do cíle (SHERLOCK skončil po dvou dílech, KRYCÍ JMÉNO U.N.C.L.E. vzhledem k propadu v kinech zatím u prvního). A stvrzením, že tento tarantinovský epigon (spolu)píše a režíruje esteticky úchvatná díla, která mají společné zpřítomňování samotného procesu poskytování otázek a odpovědí na úrovni vyprávění a stylu. Poetiku má jednotnou, ozvláštňující je akorát zasazení do na oko jiných žánrových (dark fantasy) a historických (artušovské legendy) tradic. LEGENDA O MEČI přitom efektivně kombinuje poetiku (zpřítomňování narace) se zvolenou tradicí (hra s legendami usazenými kolem kulatého stolu), protože legendy byly vytvářeny, šířeny a proměňovány hlavně ústně._____ Ve filmu tak může být řada montážních sekvencí vycházejících z rozpravy postav, která má podobu jednou flashforwardů (záblesků budoucího dění), jindy flashbacků (vzpomínek na budoucnost), onde zase flashsidewayů (mentálních projekcí možných věcí příští), támhle zase nespolehlivých pasáží, případně kombinace několika časových rovin a vizí či představ, protože proč ne. I ve zvukové stopě je slyšet cockney nářečí a v hudební staroanglické balady či zesilující dechy, které nejsou součástí světa příběhu atd. Jasně, má to své nedostatky. (Vyprávění založené na zpětném vyplňování mezer z výpustkového úvodu je místy ubíjející. Stavění toho povědomého z cameloťáckých legend do nového kontextu je zase odvislé od znalosti předchozích zpracování od Bressona přes Boormana či Pythony až po uctivější hollywoodské verze. Není to pro mimetické mimoně a mimoňky, protože tohle na rozdíl od podobně neuctivého Scottova ROBINA HOODA nelze interpretovat jako reflexi soudobé situace v Anglii.) Neva, místy jsem fapoval nemálo, i když nejsem cílovka (= chlapci, jimž ještě nesestoupila varlata). (17.05.2017)

Sbal Excalibur a vypadni. Gangsterské a správně dravé fantasy, nepostrádající Ritchieho atypický styl vyprávění. Řádně zběsilý hudební doprovod, ústřední herecké duo vynikající, každá (nejen) akční sekvence jede s pedálem na podlaze. Režisérova verze anglosaské legendy chytá nový dech a žene se kupředu jako uragán. Pokud jste zatvrzelým zastáncem Excaliburu, tak se raději kliďte z cesty. Tahle jízda bez zábran nemá konce! (11.05.2017)

Trailery na nového Krále Artuše byly spíše průměrné a málokdo se na něj vyloženě těšil, o to více jsem byl překvapen spokojenými recenzemi a pozitvním přijetím. Guy Ritchie má hodně osobitou režii a velmi vyčnívá nad ostatnímí, především střih je podán velmi efektivně a originálně. Charlie Hunnam je sympaťák a do role sedl jak prdel na hrnec, Jude Law jako záporák taktéž neobvyklá a zajímavě podaná role. Akce zde až tak moc není, ale když na ní příjde je vcelku schopná, především finále je slušně našlápnuté ( Obří had vede),potěší i soundtrack a špinavý vizuál skvěle dokresluje atmosféru. Žádná velká pecka, ale zábavná jednohubka a z Fantasy žánru rozhodně to lepší, co se za poslední dobu zrodilo. 75% (17.06.2017)

„Stvoril si ma. A za to ti žehnám.“ Spoilery. Pár vecí mi nesedelo (Artuš v pohode vymláti milión týpkov v brnení a potom sa zľakne štyroch vrátane kráľa, ktorého ak by dal dole, bolo by po probléme? Kam sa podel megahad? Prečo zlikvidoval len pár vojakov a nie všetkých?). Občas som sa nechytal (prečo zlí vojaci prepustili čarodejnicu? Nevedeli, že je čarodejnica?). A občas to má hluché miesta. Ale inak strašná pecka! Guy Ritchie (ktorého som nikdy nemal ktovieako v láske) a Charlie Hunnam (detto) najskôr dajú dokopy dve tri nudnejšie scény, ale potom ako ospravedlnenie rozohrajú BOMBOVÚ pasáž, ktorá vám odvarí dekel, odpáli ruky (aj nohy) a odhodí šošovky do kanála. Márne si spomínam, kedy naposledy som počul takú fantastickú filmovú hudbu. Tá je v kombinácii s famóznymi vizuálnymi nápadmi (Artuš vs. vojaci 1, Artuš vs. vojaci 2, Artuš v extrémne spomalených záberoch blížiaci sa k veži, Artušovo detstvo v skratke) neskutočná, mrazilo ma z nej a nechápal som, že ma niekto dokázal tak úžasne zaskočiť. K tomu solídny ústredný zlosyn, síce neprekvapivý, ale tak zas Jude Law sa snaží, tak čo. Jednotliví členovia (budúcej?) Artušovej družiny sú podaní skratkovito, škoda, ale minimálne Djimon Hounsou a „Merlin“ sú adekvátni a v pohode. K tomu prekrásne scenérie miest a prírody, vydarené akčné scény, solídne počítačové efekty, humor, plno bleskových dialógov ako z čias Zbaľ prachy a vypadni! a k tomu scenár, ktorý je natoľko nabúchaný a originálny, že sa nemáte kedy nudiť (had, orol, slony). Palec hore a veľká škoda, že sa vinou mizerných tržieb nikdy nedočkáme sequelov. A Charlie Hunnam je perfektný. „Načo si robiť nepriateľov, keď môžete mať priateľov.“ (06.09.2017)