Jan Hus
Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrajú:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (viac)Obsahy(1)
Trojdielny televízny film o Jánovi Husovi, významnom stredovekom českom teológovi, katolíckom kňazovi, kazateľovi a náboženskom reformátorovi. Je považovaný za jedného z predchodcov protestantskej reformácie. Scenáristka Eva Kantůrková, vedie divákov príbehom majstra Jána Husa od začiatku 15. storočia až ku kostnickej hranici, v roku 1415. Na rozdiel od tradičného obrazu sociálneho reformátora, sledujeme Husovo myšlienkové a mravné posolstvo, ktoré o celé storočie predbehlo zásadný zlom európskeho vývoja. Dramatický dej, je ukotvený v spletitom stretu názorov, ambícií a mocenských manipulácií cirkevných i svetských autorít – kráľa Václava IV., Jeho brata Žigmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambicióznych kardinálov a troch pápežov, ktorí si robia nárok na pastiersky stolec a z toho titulu aj na odvádzané dane. Západná cirkev prechádza ťažkou mocenskou aj mravnou krízou. Jan Hus, majster Karlovej univerzity a kazateľ v pražskej Betlehémskej kaplnke, pociťuje spoluzodpovednosť za osud rozštiepenej cirkvi vo vzťahu k veriacim a dospeje k presvedčeniu, že jediným východiskom z úpadku, je viera v živého Krista a jeho učenie. Volá po mravnosti tých, ktorí majú byť veriacimi duchovnými pastiermi. To zosilňuje nespokojnosť zo strany vysokého kléra aj konkurujúcich farárov. Našťastie, Ján Hus, sa tešil priazni kráľovnej Žofie. V kritických okamihoch to bola práve ona, kto mohol u svojho manžela, Václava IV., žiadať pre majstra ochranu. Husovým opakom je protipápež Baltazare Cossa, pirát a dokonca možno aj vrah. Paradoxne, tiež v Kostnici, kde bol Hus súdený za údajné kacírstvo, bol Cossa tým istým konzíliom zosadený z pápežského stolca a uväznený. Prapodivným nástrojom, ktorý zohral v prenasledovaní Husa mimoriadnu úlohu, bola nesúrodá koalícia ambiciózneho pražského kléra, žiarlivých kolegov z univerzity, vrátane Husovho priateľa, majstra Štefana z Pálča. Ten sa v Kostnici stal dokonca jedným z hlavných žalobcov. Ján Hus chcel svoje presvedčenie pred Kostnickým konzíliom v rámci dišputy obhajovať. Konzílium však také pravidlá neprijalo a Ján Hus, bol obžalovaný ako kacír. Konečným rozsudkom nebol odsúdený len on, ale aj jeho predchodca, dávno mŕtvy Ján Viklef, ktorého kosti nariadilo to isté konzílium vykopať, spáliť a popol rozptýliť v rieke. (RTVS)
(viac)Videá (6)
Recenzie (284)
Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-) ()
Fiasko. Na jedné straně skvělí herci ve vedlejších rolích (Javorský, Kňažko, Dlouhý), na straně druhé všechno ostatní špatně. Atmosféra 15. století nikde, naprosto matoucí scénář obsahující velké množství postav, ve kterých se divák ztrácí, absolutně nedobová Kocábova hudba (když se rozezvučí elektrické kytary u Husova upálení, chtěl jsem ve zlosti něco hodit na obrazovku). Samotný Hus v podání Matěje Hádka působí spíše směšně než důstojně, ale jinak výkony herců mimo výše zmíněných za moc nestály (velmi diplomaticky řečeno). Bohužel selhává i Svobodova režie, který neví, jestli chce točit komorní drama nebo velkofilm (zcela tragická práce s komparsem), o kolísavém a rozvláčném tempu vyprávění nemluvě. Je hezké, že se Svobodův Jan Hus snaží dekonstruovat zaběhlá klišé o této době (Hus tentokrát nerevoltuje proti středověkému feudalismu), ale výsledek přináší brutální zklamání, bohužel. Jako určitá oponentura vůči Janu Husovi Miloše V. Kratochvíla a Otakara Vávry Svobodův Hus selhává. ()
Po dokoukání všech tří dílů konstatuji, že trilogie má výrazně sestupnou tendenci. Byl bych opravdu raději, kdyby látku o Husovi dostal Jirka Strach a ne komunista Svoboda. Vůbec nechápu stanovisko ČT. Co jako chcete? Unylý tendenční film odpovídající tomu, jak lidé chtějí Husa vidět? Ano, to jste dostali, vážení. Dále absolutně nechápu nesoudnost ve výběru hudebního skladatele. Proč propánakrále zrovna Kocáb?????? To nemáme skladatele, kteří umí komponovat symfonickou hudbu? Jasně, Hapka umřel, ale žije ještě např. Jan Jirásek a mnoho dalších. Hádek je jako Hus strašlivě nevýrazný, jeho teologické řeči a kázání absolutně nedokážou strhnout a působí bohužel prázdně a okázale. Zato Vladimír Javorský zahrál Václava IV. naprosto dokonale a s takovým citem, že při dalším studiu doby tohoto rozporuplného panovníka si jej budu vizuálně představovat s tváří tohoto znamenitého herce. I Kňažko hrál velmi uvěřitelně. Trochu bych vytkl Zbyňka Zajíce z Házmburka, řečeného Abeceda, který byl spíše voják, ale tady působí spíš ukňouraným a slabošským dojmem. Jinak k hercům výhrady nelze mít, snažili se všichni do jednoho. Oceňuji i výpravnost (na celé trilogii mě nejvíc bavilo poznávat naše památky, nikoli sledovat špatně vyprávěný příběh, bohužel). I kostýmy byly povedené. Ale co naplat, když je film k uzoufání nezajímavý!? To u nás opravdu, milá ČT, nemáme režiséra, který umí hernajs aspoň trochu dobře odvyprávět historický příběh? Ani jedna scéna nedokázala pořádně zaujmout, vtáhnout do děje, neřkuli aby ve mně vyvolala emocionální reakci. K místním pseudoznalcům na čsfd - kdyby slovutní tlučhubové a samozvaní soudci dějin českých verbalova formátu používali tu divnou věc mezi ušima, pak by hodnotili především film a ne dějiny, o kterých ví prdlajz. Jen pitomec grandiózního rozměru může jednou větou shrnout charakter dlouhověké, rozrůzněné a mnoha generacemi různých lidí tvořené církve, která samozřejmě měla a má plno chyb, ale řekněte mi, který člověk chyby nemá? Vím pouze o třech lidech v dějinách (těm chytřejším dojde, o kom mluvím). Zpochybnit kulturní a civilizační přínos katolické církve může jen naprostý historický analfabet. Kde chybí přemýšlivost, převládají verdikty. Mám dojem, že kdyby takový Hus mohl, vlepí verbálkovi takovou facku, že se z něj stane nonverbal. ()
Na televizního Jana Husa jsem se poměrně těšil, ovšem místo toho, aby Mistrovi toto "dílo" bylo poctou, je spíše hanbou. Michael Kocáb a jeho elektrická kytara na hranici - "Tento jest arcikacíř!" Další kacíři - Tomáš Dastlík (a já ho měl v DPB tak rád), Jan Dolanský (koulet očima a třepat bradou už by významněji asi nešlo) a Marika Šoposká (dušinka čistá, rozmilá). Všichni bez výhrady vinni. Matěj Hádek v roli Husa docela schopný (až na ty halucinogenní pasáže), Kňažko, Javorský, Dlouhý výborní. ()
Galéria (98)
Zaujímavosti (26)
- Scéna upalování se natáčela v Kutné Hoře v lokalitě "na Rovinách" na louce, kde se za normálních okolností pohybují hlavně pejskaři, kteří zde cvičí. Natáčení trvalo přes 12 hodin. Muselo být přerušováno kvůli proměnlivému počasí, prolétávajícím letadlům i zvonícím mobilním telefonům mnoha desítek zdejších komparsistů. Všichni komparsisté se shodli na tom, že šlo o nejnáročnější z natáčecích dní v Kutné Hoře. (ČSFD)
- Jelikož není přístup církve k postavě Jana Husa dodnes jednoznačný, vedla jedna z prvních cest režiséra Jiřího Svobody ke kardinálu Dominiku Dukovi. Ten měl pro filmové zpracování Husova života pochopení. (Olík)
- Matěj Hádek měl při natáčení na telefonu řadu poradců, mezi nimi např. biskupa, se kterým konzultoval, jak se má chovat a co v kterou chvíli říkat jako farář. (Kuny27)
Předně je třeba pochválit ČT za snahu točit takovéto filmy. Zatímco Angličané, Poláci a dokonce i Rusové točí filmy o své historii jako o závod a většinou se to velmi dobře daří, u nás je situace o poznání horší. Buď nás ČT deptá Donutilem, nebo pokud jde o novou tvorbu má divák možnost sledovat nějakou novou detektivku. Zde se mu často kriminalisté a podezřelí pletou, protože díky omezenému množství herců jedni hrají jednou padouchy a jednou kriminalisty a pokaždé na jiném kanále jinak... Takže tento počin vítám všemi deseti. Češi navíc svoji historii zapomínají. Neví pomalu co bylo 50 let zpátky, natož něco o patnáctém století... Já osobně byl na film velmi zvědavý. Obzvlášť, když jsem se dozvěděl, že Jana Husa bude hrát Matěj Hádek. Tato volba tvůrců seriálu mne dost překvapila. Hádek díky svému zjevu hraje spíše padouchy a typově mi do role Husa prostě nezapadl. To je asi jako kdyby někdo Norberta Lichého osadil do role Pána Boha... po prvním dílu jsem však byl mile překvapen a dále to bylo jen lepší a lepší. Proč? Protože mi tam Hádek nevadil a časem jsem jej dokonce v roli Husa přijal. Docela dokázal, že má na víc než na různé zlodějíčky a epizodní role. Velmi se mi líbil Javorský i Dlouhý. Oba si své krále střihli s gustem. Tradičně dobrý byl i ,,vyklepaný'' Štěpán z Pálče - Dolanský. Z hlediska výpravy není filmu co vytknout, tvůrci si dali velkou práci s interiéry i kostýmy. Bohužel, ačkoliv se nacházíme na konci středověku ty září čistotou a to nejen u šlechty a církevních hospodářů, ale i lůzy na ulicích. Div, že z nich nebyla cítit aviváž... To je bohužel nešvar všech moderních serošů. Exteriéry už byly horší. Sice pečlivě vybrané avšak vždy kamera zabírala jen ten úzký připravený prostor. Ulice i nádvoří hradů zametené, jak před exkurzí Miloše Zemana... Chyběly mi tam zejměna nějaké panoramatické záběry na tehdejší města (podobně třeba jako v Na věky věků). Zde si kde je divák dozvídá vždy titulkem a pohledem do lodi některé z evropských katedrál. Lokaci obzvláštňuje např. u Itálie cvrkot cikád... Vrcholem však byl záběr na hrad Kost, která měla být Krakovec... V Krakově (vísce od hradu co by z kopečka kolem dojel) jsem trávil nejedno léto a samozřejmě i na hradě, tehdy ještě nepřístupném. V pozdějších časech jsem Krakovec dokonce pomáhal konzervovat, proto mne mrzí, že V Ať žijí duchové byli tvůrci schopní (samozřejmě s trpajzlíky Brtníka z Brtníku :-)) dát hradu střechu a v tomto historickém filmu raději ukáží jiný gotický hrad!!! To je trestuhodná chyba. No a pomalu se dostáváme k hudebnímu doprovodu. Tam kde hrají doboví hudebníci na hradech či ulicích, není co vytknout ovšem hudba Kocába!!! Hrůza. Naprosto nevhodná, naprosto rušící a navíc místy těžce elektronická, zkrátka hrůza. Pro pomaleji chápající diváky vždy když někdo řekne o Husovi, že je - kacíř, nebo -že za to může Hus, jsou tyto věty doprovázeny úderem bubnu aby člověk pochopil, že to jsou ty klíčové momenty vedoucí zvolna až k hranici... Když jsem slyšel při zapálení hranice to sólíčko na elektriku s elektronickým duc duc duc, zapálil bych hranici pod Kocábem nebo pod těmi, kteří jej o složení hudby požádali...Dále je zde i řada podivně do děje vsazených epizodek, např. opakovaně se cachtající Hus s přáteli v řece atd... Seriálu také chyběl nějaký pořádnější úvod, který by v dějinách nezběhlého diváku uvedl trochu do tehdejší doby a jejích náboženských problémů. Točit film o národní ikoně, navíc již jednou velkolepě ztvárněné je vždy těžké. Těžké je točit filmy i událostech jež se staly a jejichž hlavní vyvrcholení zná každé dítě základní školy. V tomto ohledu může film jen těžko překvapit. Já osobně jsem rád, že se do takovéhoto sousta někdo s odvahou pustil. Dopadlo to tak napůl, ale mohlo to být horší. Film bych přirovnal k podobně zpracovanému a výpravnému seriálu, který však byl podobně diváky přijat podobně - Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů. Za mne je to za tři hvězdy. Ta třetí je za snahu. * * * () (menej) (viac)