Iracionálny muž

Woodyho mám rád...a nikdy som nechcel, aby akýkoľvek jeho príbeh bol najhorší. Boli slabé, slabšie, boli a sú navždy nadčasové, skvelé, geniálne. Tento je ale racionálne najhorší. Dej posúvaný vpred hlasom Jill, keby sme náhodou mali po lobotómii a nemali predstavivosť ani maestrove filmy napozerané. Základnému dejovému zvratu chýba akékoľvek opodstatnenie, je to len kus papiera, ktorý mal ostať čierny na bielom a nebyť prenesený do pohyblivých obrázkov...a Joaquin, tak to ma dostalo totálne, vykastrovaný na nielen iracionálneho, ale totálne necharizmatického patróna. Že toto kedy napíšem o Woodym, ach jaj...(a Coca Cola product placement, zlo !!!). (13.08.2015)

The Philosophy of Death by Woody Allen. Menšímu spoileru se tentokrát nevyhnu... Mohl být neomylným kriminalistou, naštěstí pro nás si ale tenhle sečtělý pán za svou profesi zvolil filmařinu. Podezřívavě mu připisuji všechny reálné neobjasněné vraždy, které se kdy staly v rozmezí přibl. sta mil od místa jeho bydliště. (03.04.2016)

Woody je originál. Kašle na to, co si o něm budou žvandat odborníci a dělá co ho zrovna napadne. Aspoň takový dojem mám z jeho filmů. Velká klika, že tu pár takových samorostů ještě zbylo, protože tomu co já hledám u filmu se neříká dokonalost, nýbrž život. Pošahaný Joaquin a Emča připomínající nejlepší kámošku z dětství rozdýchali těchhle 96 minut tak, že z toho byl na konci docela slušný průvan v neklimatizovaném sále. Navrhoval bych plynule pokračovat Iracionální ženou, ona pořádná smršť by se teď v těch vedrech hodila. (13.08.2015)

Zatím asi nejvíc underrated film od Woodyho. Otevřel jsem ČSFD a přišla čirá nasranost z tak nízkého hodnocení. Nebudu psát proč. Mám pocit, že bych to ani nedokázal v pár řádcích shrnout. Jen mě mrzí, že to třeba odradí spoustu lidí. Pro ty, kteří váhají - Máte rádi Dostojevského? Jestli je odpověď ano, tak už prosím neváhejte. (22.06.2016)

Tak tie monológy by mi Woody pri pive asi ničím neobhájil. To, na čo by sme mali prichádzať ako diváci sami, nám režisér servíruje na zlatom podnose, pretože jednoducho napísal na papier nejaké myšlienky a nedá mu, aby ich nepovedal aj svetu. Pričom stačí jeden pohľad na Phoenixov výraz, aby sme tušili, čo sa deje v jeho vnútri, ale ihneď nasleduje monológ. Námet sa mi páčil, aj kamera, ale jednoducho tento film filmovým v tom pravom slova zmysle nie je a nechápem prečo ho tak Allen musel koncipovať. Osobne ho beriem ako filozofujúcu čiernu komédiu o hľadaní zmyslu života, niektoré Abeove poznámky o zbytočnosti filozofie a tým pádom aj celej univerzity ma bavili, len okrem spomínanej výčitky sa dosť ťažko dá veriť tomu, že z pupkatého štridsiatnika budú hneď všetky ženy hotové. (23.11.2018)