Vražedné práva

Popravdě ani vám nevím, jak seriály Shondy Rhimes hodnotit. Ta ženská má neuvěřitelnej talent hlavní postavy vykreslit tak, že je prvně miluju a pak nenávidím! Tuto schopnost musím rozhodně ocenit, přestože to ve mně nezanechává dobrej pocit. Ať už se jednalo o Grey's anatomy, Scandal nebo tady HTGAWM, musela jsem je na čas přerušit a některý jsem ani nedokoukala do konce (Grey's anatomy, dokoukat celý snad ani nejde!). Annalise Keating je samozřejmě znovu drsná černoška v hlavní roli, kterou nelze na začátku jinak, než obdivovat. Bohužel s každou další sérií to jde do háje a nejvíc mě rozesmutnilo, když jediná opravdu kladná postava tohoto seriálu se mění na chladnokrevnýho vraha a už nezbývá nikdo na dobré straně. Můj smysl pro morálku vyžaduje aspoň nějakou vyváženost mezi dobrem a zlem a tento seriál to cupuje na kousky. Mám se moc ráda na to, abych toto celý dokoukala, takže jsem přerušila po 4. sérií, přečetla si spoilery o dalším vývoji, koukla na poslední díl a byla spokojená. Díky tomu jsou moje 3* ještě hodně velkorysé. (10.01.2023)

1. série Vítejte u Vaší další seriálové drogy. Zasedněte před televizi či monitor, a nechte se unášet touto dokonale napsanou symfonií. Děj tohoto excelentně napsaného seriálu může divák jen a pouze mylně odhadovat protože tvůrci se nebojí ničeho. K nevyzpytatelnému ději přidejme skvělé herecké obsazení v první linii s úžasnou Violou Davis a je jasné, že ani její "křoví" nemůže být zlé. A ono opravdu není. Každá postava je napsaná zajímavě a nikdo tu není navíc či zbytečně. Každá postava má své poslání, svůj úkol a ačkoliv by se mohlo zdát, že v tom může být trochu zmatek, kdy nám tu běhá osm možná i devět zajímavých postav věřte, že zmatek na scéně rozhodně není. Divák každou postavu pozná i pochopí. Herecké výkony netřeba komentovat, protože kdyby nebyli herci přesvědčiví asi bych tu několikrát nenapsal o excelentnosti tohoto seriálu. Za mě rozhodně pět plných hvězd. 2. série Děj stále silný a se seriálem velká spokojenost. 3. série Stále zajímavé, sledování je rozhodně zábavou. 4. až 6. série Děj se točí. Stejný problém jako u seriálu Scandal. Děj stagnuje, točí se v jednom a tom samém ději který se velmi rychle stává protivný a vyčerpávající. (26.09.2014)

Někdo za kamerou si zřejmě uvědomil, že o vlivu programového sráčství na morálku a vnitřní integritu by bylo fajn něco říct, a pak to něco už zapomněl dodat. Čučet na sociopaty, jak využívají každé skulinky v systému, a když žádná není, tak si ji prokopnou, je na jednu stranu zábava (Sherlock v podstatě nic jiného není), na tu druhou je tu ale patrná neochota připustit, že postavy skutečně jsou amorální hajzlové. Nejvíc je to vidět na protagonistce, která není ani tak komplikovaný člověk s veřejnou a soukromou tváří jako spíš soubor protikladů, co se mechanicky střídají podle potřeby zápletky – jednou emancipovaná stíhačka, o chvíli později mentální věchejtek na pokraji zhroucení; jednou bezskrupulózní svině, co v touze po vítězství obětuje cokoli a kohokoli, v další scéně mateřská figura poháněná zájmem o spravedlnost; jednou vezmu na vědomí, že hájit přiznané zrůdy je moje práce, jindy ovšem zmanipuluju okolnosti, aby nová zrůda skončila za katrem; jednou zneužijem systém, v další epizodě vyhrajem případ poukázáním na zneužitelnost zcela zjevně vadného systému, aniž bychom tenhle rozpor nějak reflektovali nebo se jím chraň Bůh nechali charakterově nějak posunout, atd. atd. Takhle ze seriálu nezbývá nic než retardovaná, nepravděpodobně dramatická čumenda postavená na sledu náhod a izolovaných scén a narvaná cliffhangery ve stylu Dana Browna. No nic proti, lidi vypínaj mozek i u větších hovadin. (02.02.2019)

Nezáleží na tom, jestli je klient vinen nebo ne, záleží pouze na tom, co lze dokázat... Ďábelská právnička a její stážisté si mě omotali kolem prstu ihned v prvních vteřinách - a to se mi už dlouho nestalo. Nadšení vydrželo až do posledního dílu, jen škoda, že na dech beroucí finále musela doplatit má nejmilejší postava. Jednoznačně nejlepší krimi za hodně dlouhou dobu. (08.03.2015)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)