Vražedné práva

Překvapení podzimní sezóny postupně muselo bojovat se všelijakými očekáváními. Zprvu byly na místě pochyby, zdali se dokáže i obsah vyrovnat skvělé sexy formě (sex/pitva v sedmém díle je lahůdka), ať už jde o sympatické herce, zajímavý hudební podkres nebo (a to především) vynikající dynamický střih. S přibývajícími díly dokázal tento seriálový černý kůň přesvědčit i o kvalitách obsahových, kdy každý díl přišel s povedenou epizodní zápletkou ze soudní síně a jejího zákulisí i efektním a efektivním dávkováním ústředního příběhu. Zde ale zároveň nastoupily pochyby, jestli si vysoko nastavenou laťku kvality dokáže udržet. Ovšem tím největším překvapením nakonec není, že se autorům toto povedlo, nýbrž to, že kvalitu dokonce i zvyšovali a závěr série je už je v motání hlavy prakticky orgasmický. Navíc si nepamatuju, kdy jsem naposled týden co týden odcházel od seriálu beze zbytku nadšený a natěšený na další epizodu, a to je prostě husarský kousek, kvůli kterému jsem takhle malý kousíček od přihození poslední hvězdy a zařazení How to Get Away with Murder mezi srdcovky. Třeba se tak stane napřesrok. Ostatně, nakročeno tímto směrem má už i tím, že hlavní hrdina nemá rád superhrdiny. EDIT: Jak už to tak bývá, je docela bizarní si nyní po finále seriálu po sobě číst komentář psaný po první sérii. Tentokrát to ale není kvůli nějakému tehdejšímu neporozumění nebo naivitě, ale prostě proto jak moc se seriál za tu dobu změnil. Asi se nedá říct, že by to byla po všech ohledech změna k horšímu, ale tu původní svižnost a cool faktor by v něm vlastně už od druhé série člověk pohledal. Namísto toho seriál čím dál víc řeší osobní dramata a všechny možné současné sociální problémy, a do vražd a konspirací se zamotá tak, že nakonec už ani nevím, komu ta titulní vražda ve výsledku prošla. (28.02.2015)

// Takovej mladej, hip, zamotanej seriál z prostředí právnické univerzity, kde vrahové unikají na svobodu a nic se vlastně neděje. Nevím, jestli se mi to líbí nebo ne - ale sledovat budu zatím dál. Po dvou dílech 50% PS. na těch gay podzápletkách a kdo s kým spí by se mohlo ubrat, zabírá to až příliš času imho (04.10.2014)

Žila jsem s tímto seriálem několik týdnů, tak je asi jasné, že musím dát plnou palbu. Ačkoli jsem rozhodně nebyla cílovka - právní arogantní hatmatilku, ohebné a uřvané právníky, navíc mladé studenty práv, normálně opravdu spíš nesnáším. Proto bych nikdy nevěřila, že právě tomuto tématu budu věnovat tolik času (6 sérií po 15 dílech), přesto mě to vtáhlo - svým švihem, napětím a chytrostí. Jméno Annalise Keating mi bude ještě dlouho znít v hlavě. A Viola Davis ji hrála prostě skvěle. (14.04.2022)

Smile, or Go to Jail! Sebevědomá "SEXY" podívaná, která si nebere s ničím servítky. Tvůrci při sestavování tohohle mixu odvedli zatraceně dobrý kus práce - nebojí se rozmanitosti, silných žen ani gay sexu a ve výsledku servírují divákům dokonale vysoustružený kousek, pod povrchem hnaný touhou po moci, penězích a sexu, který je tak kouzelně zvrácený, že od něj nejdou odtrhnout oči. Nabízí se však jedna otázka, kdy se Annalise Keating konečně naučí zamykat dveře od svého domu? (27.10.2014)

Po prvních 5 dílech dávám 4 hvězdy a jsem vcelku nadšená. Ale ne tak nadšená, jak jsem doufala dle ostatních komentářů, hodnocení a výkřiků chvály. Seriál ubíhá docela svižným tempem a dokáže diváka zaujmout dvěma rovinama - 1. v každém díle jiný případ, který se aktuálně řeší 2. parta studentů a mrtvola v koberci, kdo? proč? jak?. Druhá rovina mě bohužel zatím baví méně. Seriál působí klasicky americky - všichni krásní a vzhledově dokonalí, důvtipní a dokáží získat důkazy velmi originálními způsoby a fintami - oukej, přiznávám, že tahle americká klišé mi ve filmech nevadí. Viola Davis je skvělá a táhne zatím všechny epizody. Jediné, co mě irituje je, že se předpokládá, že my diváci jsme natvrdlí a proto je potřeba nám ve chvíli, kdy nějaká postava třeba lže, předložit přímý důkaz a promítnout nám scénu, která to dokládá. Jako bychom na to nezvládli přijít sami. (12.01.2015)