Vražedné práva

Pročítám zdejší komentáře a žasnu nad přestřeleným hodnocením. Na druhou stranu musím objektivně uznat, že první díly mě také vtáhly a nešetřil jsem nadšením. Nicméně teď, po první řadě a několika dílech druhé, už hodnotit můžu a jsem zklamaný. Mám z HTGAWM pocit příšerně vyhajpovaného rádoby cool seriálu, který je však, když prokouknete tuhle slupku, šíleně pitomoučký a klišoidní, což v téhle kombinaci bohužel trochu uráží divákovu kombinaci. Scenáristické postupy zavánějí onanií á la How I Met Your Mother, když věčně ukazují nějaký šokantní cilffhanger, vrátí se v čase a pak dojdou k banálním a současně notně překombinovaným konstrukcím, které nutně zklamou a nenaplní nastavené očekávání. Tím se celý děj vleče, je mnohokrát nastavován a rozuzlení musí zákonitě být divné/pitomé. To vše se děje partě ústředních postav, které jsou mimochodem zcela nesympatické a není nikdo, komu byste chtěli fandit. V kombinaci s příšernou multikulti otevřeností (tolik různobarevných a různě sexuálně orientovaných postav ve všemožných kombinacích jsem fakt neviděl - a to mi, pěkně prosím, homosexuálové, lesby ani jiné rasy nijak nevadí, jen je tu toho až absurdně mnoho) vychází HTGAWM jako poměrně nesnesitelný seriál. Úplně vidím, jak to skončí po deseti řadách, kde všichni postupně podstoupí změny pohlaví, barvy pleti, zemřou, zmrtvýchvstanou, vzájemně spolu budou souložit v různých kombinacích a průběžně se ještě mezi sebou povraždí. Ach jo. (18.01.2016)

Řemeslně dokonale odvedený seriál. Po všech stránkách - scénáristicky, režijně, herecky, zvlášť třeba zmínit střihače. Pátou hvězdičku ušetřím kvůli pocitu, že zde forma výrazně převyšuje a někdy zastiňuje obsah. Filmaři se předvádějí ve střídání časových rovin, ve vracečkách, až je to někdy na škodu spádu a mnohdy i srozumitelnosti. Odpustíte-li jim to a vezmete-li navíc v úvahu, že je to čirá americká pohádka (americký proces ani americká advokátní kancelář tak nevypadá), lze si užít patnáct dílů dobré zábavy. (26.04.2015)

Skvělá Viola Davis, zajímavé prostředí i ústřední motiv, kdy jde o detektivku obráceně. Asi v polovině 1. sezóny se děj zbytečně zamotává a přestává se držet vybudovaného schématu, ale pořád hodně slušný seriálový počin, určitě to lepší z roku 2014. S postupem času se scénáristé zdokonalili v tom, co jim šlo nejlépe - po nudném dílu zakončit něčím napínavým, takže se na ten další díl prostě musíte podívat :) (05.04.2015)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)

Pilot: Zmínit musím zejména soundtrack, protože tahle vykrádačka Reznora a Rosse se fakt povedla, a žene thrillerový seriál mílovými kroky kupředu. Napětí u studia případu, napětí v soudní síni, napětí ve škole během honby za nejlepším studentíkem práv... Viola Davis si to hodně dává a divákovi až na konci úvodní epizody dojde, že by se jako mohl konečně nadechnout. Seriál jsem sice objevil až včera po sedmi vyšlých dílech (protože otřesný plakát: takhle chcete prodat očekávanou novinku, ABC?), ale už dnes mě čeká strhující dohánějící maratón. EDIT po sedmi epizodách: Nejdravější seriálový drajv roku 2014. Jasná pecka podzimu! (10.11.2014)