Vražedné práva

Co se zpočátku jeví jako svižná variace na doktora Househo v ženském podání a místo v nemocnici se ocitáme před katedrou práv se brzy stane až téměř průměrným právnickým dramatem, ve kterém jsou obhajování i ti, co by si spíš zasloužili celu 2x2 metry. Maska silné hlavní hrdinka se začne odlupovat (a to doslova) a odhalí realitu, že Viola Davis není novým Housem v sukni, ale emočně labilní ženuškou podvádějícího manžela, jehož milenka nejen umře, ale i on sám je zavražděn.... což je nám připomínáno každou epizodu v útržkovitých flashforwardů, ve které se skupinka vybraných studentů snaží zbavit těla a důkazů. Škoda tedy je, že teoretická část, učící „jak si nechat projít vraždu“ je nahrazena více či méně nezáživnou praxí ze soudní síně jen s několika málo studenty – a zbytek třídy má prostě smůlu. Takhle divák musí sledovat partu rozdílných individuí, kteří vám brzy začnou lézt na nervy, co se snaží oslnit svou mentorku, která není tak zastrašující, jak ji v první epizodě všichni líčili (i když bez makeupu a paruky....). Jsem zvědavá, jak se příběh bude odvíjet potom, až dorazí do „přítomnosti“ a bude muset najet na jiný styl vyprávění, což bude už brzy. (15.11.2014)

Netradiční koncept, skvělé obsazení v čele s Violou Davis (ale nezklamou ani představitelé většiny ostatních dílů), lákavé prostředí, to jsou hlavní pozitiva. Ovšem, scenáristé mohli v určitých momentech sundat nohu z plynu a trošku se krotit, pokud jde o zvraty. Není jich potřeb 5 každých deset minut. Přesto ale jedna z nejlepších novinek sezóny 2014/2015. (07.03.2015)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)

Od scenáristů Chirurgů, True blood či Prolhané krásky těžko očekávat promyšlené krimi kvalit napr. Mindhuntera. Ovšem když se věci neznalý jedinec podívá na místní dosti vysoké hodnocení (81 %!) a představitelku hlavní role, kterou je vysoce kvalitní „seriózní“ herečka, nelze nemít očekávání. ABC dokázalo v roce 2014 uhnat už tehdy etablovanou Davisovou a v tom spočívá hlavní problém seriálu. Davisová totiž všechny herce přehrává o několik tříd – vypjatá niterná zhroucení, charismatické výstupy u soudu nebo mentorování studentů. Různé módy se u ní ale střídají tak často, že po pár epizodách začne být jasné, že seriál se nesnaží být ani trochu uvěřitelný, týká se to i vedlejších postav a jejich nedostatečně prokreslených změn v chování. V porovnání s Kravaťáky má seriál humor téměř nulový a navíc ještě poněkud otravnou postavu naivního a snaživého underdoga Wese./// Premisa první řady zní na papíře atraktivně a s přivřeným okem lze podzápletky ještě akceptovat, jak se však zvyšuje počet mrtvých a odhalují pachatelé ze samého středu Keatingové, začíná to být už poněkud směšné. Po zhlédnutí první série jsem si přečetla hlavní zvraty celého seriálu a nestačila se divit, jak moc se Vražedná práva ubrala k telenovele. Pokud jste ale milovníky dramat z amerických soudních síní jako já, můžete tomu dát šanci. 60–70 % [1. série] (19.08.2021)

Pročítám zdejší komentáře a žasnu nad přestřeleným hodnocením. Na druhou stranu musím objektivně uznat, že první díly mě také vtáhly a nešetřil jsem nadšením. Nicméně teď, po první řadě a několika dílech druhé, už hodnotit můžu a jsem zklamaný. Mám z HTGAWM pocit příšerně vyhajpovaného rádoby cool seriálu, který je však, když prokouknete tuhle slupku, šíleně pitomoučký a klišoidní, což v téhle kombinaci bohužel trochu uráží divákovu kombinaci. Scenáristické postupy zavánějí onanií á la How I Met Your Mother, když věčně ukazují nějaký šokantní cilffhanger, vrátí se v čase a pak dojdou k banálním a současně notně překombinovaným konstrukcím, které nutně zklamou a nenaplní nastavené očekávání. Tím se celý děj vleče, je mnohokrát nastavován a rozuzlení musí zákonitě být divné/pitomé. To vše se děje partě ústředních postav, které jsou mimochodem zcela nesympatické a není nikdo, komu byste chtěli fandit. V kombinaci s příšernou multikulti otevřeností (tolik různobarevných a různě sexuálně orientovaných postav ve všemožných kombinacích jsem fakt neviděl - a to mi, pěkně prosím, homosexuálové, lesby ani jiné rasy nijak nevadí, jen je tu toho až absurdně mnoho) vychází HTGAWM jako poměrně nesnesitelný seriál. Úplně vidím, jak to skončí po deseti řadách, kde všichni postupně podstoupí změny pohlaví, barvy pleti, zemřou, zmrtvýchvstanou, vzájemně spolu budou souložit v různých kombinacích a průběžně se ještě mezi sebou povraždí. Ach jo. (18.01.2016)