Straight Outta Compton

Príbeh z čias, kedy bol hip hop vyjadrením osobného názoru rapperov a ich životného štýlu, respektíve prostredia, v ktorom žijú. A tento prechod od "černochov s názormi" po komerčnú mašinu sa scenár snaží zobraziť. Ale chlapci z N.W.A. tento prerod od úprimnosti ku kalkulu prekukli a tak vidíme pomerne čiernobielo stvárnený film, kde sú producenti tí zlí, policajti anonymná násilná masa a obyvatelia ghetta viac menej obete. Niečo na tom rozhodne bude a Gary Gray to podáva tak, že sa na túto vlnu pohodlne naladíte a cestu za úspechom kapele budete úprimne priať. Aj Ericovi ten nezáväzný sex. Scenár taktiež elegantne dokázal zahrnúť do deja rasové nepokoje v L.A. počiatkom deväťdesiatok a účasť nastupujúcich tvári Snoop Dogga a 2 Paca (samozrejme hercov ich stvárňujúcich) je takou šľahačkou na palacinke. Ide o obdobie, kedy rapperi skutočne rapovali a nielen mumlavo recitovali popri vrtiacich sa ritiach vo videoklipoch a vyzerá to tak, že minimálne debut si vypočujem. Film mi ale pripadal natočený príliš konvenčne, ničím špeciálnym ma neprekvapil a vlastne som dostal zhruba to, čo som čakal a čoho som sa aj obával. Dĺžka neprekážala. (09.02.2019)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

Fanoušci gangsterů z Milion Plus, Ty Nikdy a Blakkwood Records si klidně můžou přidat pátou hvězdu, protože to je fakt jízda. Některé to určitě vystřelí z trenek, jelikož poprvé v životě uslyší skutečný gangsta rap, který jim ty feťáci z Pardubic, Hradce, Liberce a Ústí můžou jen závidět. Dr. Dre a Ice Cube jsou králové. (14.01.2024)

Vskutku pozoruhodné. Přiznám se že i já nemám často odpověď na otázku zda je rap vlastně forma hudebního umění. A v mých očích pokud je, tak samozřejmě nedosahuje výše například klasické nebo rockové hudby... ale dost těchto úvah. Film se povedl, protože ve mě vzbudil zájem o tu partu lidí, která na plátně rapuje (neodvážil bych se použít slovo zpívá) o nenávisti k policii (má na ni plné právo), k bílým, k černým, k židům a vlastně asi ke komukoliv kdo se jim zrovna nelíbí. Casting povedený (celou dobu jsem si lámal hlavu nad tím jaktože je ten herec co hraje Ice Cuba na něho tak moc podobnej). Z filmu je cítit že se jedná o srdeční projekt pro asi každého z těch co se na něm podíleli. Upřímně, pochopil bych i nějaké ocenění ať už herecké nebo filmu celkově. Prostě kluci se snažili a zahráli to perfektně. 75% (31.03.2016)

Člověk nemusí o rapu vědět nic, a ten film vás dostane. Bezchybně odvedená filmová práce, která svou bezproblémovostí a chytlavostí vzbuzuje podezření, jestli "příběh podle skutečnosti" nebyl trochu upraven. Ať je to jak chce, Straight Outta Compton je film zábavný, lehce osvětový, a obsahuje všechny prvky klasického dramatu, které vás nepustí z křesla. (05.01.2016)