Straight Outta Compton

Kdyby mi někdo řekl, že skoro tříhodinový film o vzniku gangsta rapu mě bude bavit, aniž bych o tomto žánru cokoli věděl, nevěřil bych mu. Jenže Straight Outta Compton je opravdu hodně povedená biografie, která je i ve své režisérské verzi strhující a má jen minimum hluchých míst. F. Gary Gray je hodně schopný režisér a od začátku zaujme svižným tempem, invencí a dobovou atmosférou, kterou film má. Velmi vyváženě střídá scény dialogové s těmi hudebními, žádné z nich nepřevažují a především všechny baví, mají potřebný náboj a vše důležité z nich pochopí i člověk, který o této hudební subkultuře neví vůbec nic. Vzhledem k tomu, že žijící členové N.W.A. si film také produkovali, je jasné, že se obrousí hrany a některé kontroverznější momenty se nezmíní, přesto to tolik nevadí, ačkoli je film logicky jednostranný. Grayovi se daří vystihnout náladu společnosti a komunity, které se vlastně kapela stala mluvčími a naprosto se dá pochopit její úspěch. Hudební stránka je tedy výborná a to rap opravdu nevyhledávám a atmosféra koncertů je ohromující. Herecké výkony jsou naprosto bravurní, zejména O'Shea Jackson Jr. svého otce zahrál famózně, ani ostatní (včetně jediné známější tváře - Paula Giamattiho) příliš nezaostávají a dodávají také pocit autentičnosti. Vytkl bych snad jen to, že tu chybí vysloveně silná scéna a někdy filmu chybí spád, možná, že kinoverze by v tomhle byla lepší. Každopádně smekám před F. Garym Grayem, jak si s tématem poradil a dokázal ho přenést i mimo hranice USA, kde asi rap a kapela N.W.A. nejsou úplně tím nejznámějším. 80% (23.10.2016)

Vyrostl jsem na gangsta rapu, ty verše mě odkojily, naučily mě psát básně, veršovat, hrát si se slovy, daly mi verbální know how, co ani knihy nesvedly - nejsem tedy moc objektivní na hodnocení filmu. Ale já si tuhle pravdivou story užil na 100 %. Kdo chce příběh z tvrdé části ulice, kde vládnou barevní, příběh o zázraku přeměnit dar rappovat o životě na peníze a do toho nějaké ty bitky. Tak neváhejte a jděte do toho. (07.07.2016)

Po řemeslné stránce velmi dobře natočené a příběhově kupodivu velmi kvalitní a záživné. A to už jsem se chystal nad životopisnými filmy celebrit lámat hůl! Ono není divu po takových průměrnostech jako byli letos Joy, Trumbo, Love and Mercy a jiných. Tohle má drsnou atmosféru a slušný spád díky neustálým potyčkám s policií a co mě překvapilo nejvíce je, že pod snůškou toho všeho drsného se nachází docela citlivý a silný příběh. Jen mě docela mrzí, jak tenhle film přehlížela Akademie u Oscarů... Nominace jen za scénář??? Jako celek i herecky mnohem lepší než kupříkladu Joy, Carol, Trumbo i Brooklyn. (19.01.2016)

Namlsal jsem se novou Dreho deskou a tady od filmu si rozhodně sliboval víc než tak průměrnou podívanou. Sterilně natočený, herecky stejně snaživý jako nezajímavý, nevzrušivý, podivně prázdný film. Četnost slova n*gga už i mně lezla krkem, český titulky byly v kině totál tragický. Nečekal jsem prostě dvě hodiny nudy, osobně bych si tam někam strčil Kevina Harta :D Jdu hold dál užívat Kendricka, navíc nám zrovna vylejzá The Documentary 2... (05.10.2015)

Existují tzv. černošské filmy o černoších pro černochy (podobně jako křesťanské pro křesťany), a tohle je podle mě jeden z nich, který se jakýmsi nedopatřením cpe do širší distribuce i pro bílý. Ten film není špatný, ale je to spíš těžký průměr než něco vyloženě úžasnýho nebo syrově autentickýho jako třeba Město bohů. Režisérsky je to bez sebemenšího rukopisu a velmi průměrný, tudíž i emoce jsou průměrný, a nefungují tu konflikty mezi postavami, největším záporákem se tu ukáže být nakonec nemoc, což o něčem vypovídá (vypovídá to o tom, že nejsme v gangsterce, ale v raperským biopicu, kde lidi neumíraj po tunách, ale taky o tom, že tvůrci filmu jsou mimo, když jim nefungují konflikty). Jako chápu, že FG Gray není Scorsese ani PT Anderson, ale když už zpracovávám takovýhle téma, musím k tomu přistoupit naplno se vším všudy, protože mezi diváky nebudu mít jen fanoušky GTAčka, ale i čtenáře Hudby ohně od Veselýho. Za další je ten film značně černobílý, kdy běloši jsou buď zlí poliši anebo chamtiví manažeři, přitom černoši jsou tu za naprostý deprivanty, který nejsou ochotný vyměnit ani sekundu času strávenýho s děvkama za pročtení špatně nastavených, resp. nedodržovaných smluv. Na jednu stranu je to celý takový trapně herojský, jelikož rapeři si to sami produkovali, na druhou stranu hrozně ublíženecký a ubrečený. Jinak řečeno zcela bez sebekritiky, kdy za koks můžou Kolumbijci a za AK-47 Rusáci, a černoši jsou prostě ve všem nevinně. Stopáž i ambicióznost filmu nahrávala tomu, aby před námi tvůrci rozjeli nějakou hlubší dobovou fresku jako Hříšné noci, ale výsledek je celkem mělký a taky dost vyměklý, kdy vyjma fuckování je ten film i přes R-rating dost krotkej. Ale je to škoda, protože potenciál tu byl – herecký výkony jsou kulantní, kostýmy a Raiders mikiny přesný, steadicamy samoúčelný, ale snesitelný, je tu potlačená osobní rovina (děti, milenky, manželky, čivavy) ve prospěch tý pracovní, což je vždycky plus, a vlastně i ta krotkost filmu je obhajitelná, kdy tvůrci evidentně chtěli ukázat skutečné lidské tváře skrývající se za jinak nekompromisním hiphopem, ale pořád z toho chtěli mít vážný drama, nikoli komedii. (01.10.2015)