Třešňový tabák

Nepopieram, film má niečo do seba, je príjemný na pohľad, pričom z neho sála taká neurčitá ezoterická atmosféra. No to je asi tak z kladov všetko. Čo sa týka dejovej linky zaujal ma len úvod, keď dievčinka prišla na návštevu k tomu tichému a nesmelému chalanovi, pričom sa im tam do všetkého fušovala tá babka (mama). To bolo celkom zábavné. No výlet samotný ako aj záver už neponúkli nič zaujímavé. Dievčinka sa zaľúbi, ale ďalej sa to už vo filme žiadnym spôsobom nerozoberá - bez zápletky, bez drámy (humoru), bez významu, bez zaujímavých myšlienok... no proste sterilita ako hrom. Samotný koniec je tiež len taký nijaký. No nič, celkom sklamanie. Slabší priemer. 55/100 (24.03.2017)

[Dny evropského filmu 2015] S Estonci vyrazit do přírody a lesů se vyplatí, nejen na houby, ale i na borůvky a pokud možno s dýmkou napěchovanou třešňovým tabákem v kapse či alespoň ořechy. Příjemná atmosféra, funkční a jemný (situační) humor (kuře, polština, "co s Tebou budu dělat?"), funkční postavy, kterým vévodí Don Juan z lesů či Jožin z bažin v jedné osobě zahraný přesným Raudsepem. Představitelka Laury si svou teenegerku dává na jedničku, zcela uvěřitelně a velmi sympaticky. Nefunkčí mladistvé lásky, zakázané mezigenerační lásky, přátelství, naprostá uvěřitelnost v emocích. Cibule, holiny a celková uvolněnost, která k mě donutila k téměř soustavnému úsměvu na tváři. Nejmilejší film Challenge Tour mi přineslo povinné Estonsko. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (11.04.2015)

Krásný snímek, z něhož na mě dýchla osobitá atmosféra a kouzlo, jímž "Summer Movies" často vynikají. A v tomto případě se ještě navíc jedná o estonský snímek, takže kromě oné zvláštní atmosféry a příjemných pocitů při sledování, s úsměvem na rtech, Třešňový tabák vyniká onou evropskou lehkostí, přirozeností a nepodbízivostí. Nádherné záběry přírody, výborná hudba, i obsazení. Maris Nõlvak, která je fakt krásná, mi zde připomínala Bridget Fondu. Její postava toho moc nenamluví, jeden by si mohl i pomyslet, že je tak trochu nudná a nezajímavá. Ale především o tom také Kirsitubakas je. O všem tom nevyřčeném. O citech, které se těžko vyjadřují nahlas a často nás táhnou dolů. O tom, jaké to je mít vedle sebe člověka, s nímž je nám krásně a zažíváme pocity, jako ještě nikdy a jediné, čeho se bojíme je to, že odejde a všechny ty nezapomenutelné chvíle a ty pocity se stanou pouze vzpomínkami. A už se nikdy nevrátí. Skvěle to dokázala v pár větách ve svém komentáři zachytit evulienka3. (29.05.2016)

Nie naozaj sa tu nič výnimočné nedeje, ale tie pocity ak ich dokážete zachytiť sú prekrásne. Spomienky na všetko krásne čo sme v živote prežili a to všetko pretkané nádhernou prírodou a skvelou hudbou. Ja k skvelému pocitu z pozretého filmu skutočne niekedy viac nepotrebujem. Videné v rámci projektu 52 films by women. (30.01.2016)

„V životě jsem se naučil jednu věc. Ticho si nekoupíte. Musíte ho najít.“ Lauře končí letní prázdniny a příliš se zatím nepobavila. Rande s hezounkem Egertem nepatřilo k těm nejpovedenějším (večeře, samozřejmě velmi romantická a ani trochu organizovaná, byla groteskní…stejně jako neméně úsměvně-trapná snídaně ke konci) a flákání se s ostatními vrstevníky ji také moc nebere. Pak ovšem kamarádka Merit přijde s nápadem na výlet do přírody…Líbilo se mi, že film působí přirozeně. Přes Lauřin počáteční odstup k praštěnému průvodci přes nalezení zalíbení v člověku, se kterým se cítí dobře, až po samotnou mladickou zamilovanost. Ostatně, společný hezký a nezapomenutelný zážitek nemusí být vždy (jen) o sexu…Lehce romantický a občas i zábavný „feel-good movie“ s pohodovou atmosférou, krásnou kamerou, fajn hudbou (avšak místy nepříliš kvalitním venkovním zvukem), vůní tabáku a láskou k přírodě….nic víc, ale ani míň. Objektivně možná nic světoborného, ovšem velmi příjemného, a proto posílám slušné 4* směr Estonsko. (15.09.2019)