Biely Boh

Svet je slzavé údolie hlavne pre ľudí, keďže ľudské kognitívne schopnosti ďaleko prevyšujú tie zvieracie (zrejme). Ľudia však zo svojho postavenia bieleho Boha spoľahlivo zabezpečia, aby bol svet slzavým údolím aj pre zvieratá. U tých si už nemôžeme byť až tak istí, do akej miery vnímajú svoje nešťastie, avšak emocionálna inteligencia je hlavne u psov nesporne veľmi vysoká. Moja výhrada voči tomuto maďarskému filmu spočíva v tom, že k hlavnému psiemu hrdinovi som si nedokázala vybudovať žiadny vzťah. Okrem toho naozaj nevyzeral ako kríženec, ako bolo viackrát spomenuté. Naopak, jeho ušľachtilý výzor evokoval čistú rasu. Grandiózne vystupňované finále ma nezasiahlo asi tak, ako tvorcovia zamýšľali. Každopádne, pozoruhodný počin, ktorý sa úplne vymyká všetkému, čo sa o psoch doteraz natočilo. (05.10.2018)

Nemám moc rád filmy, které jsou především podobenstvím, a nemám ani moc rád filmy, které se snaží diváka citově vydírat, jako že se třeba ubližuje psům. Jenže tenhle snímek to všechno podává tak nějak smysluplně a dobře, že jsem tím byl zaujatý, stejně jako prezentováním finálního vyznění filmu. Tohle bylo dobré. (07.12.2016)

Filmové podobenství nejen o psech a lidech má jednu lidskou hrdinku (hraje ji Zsófia Psotta, což v češtině vypadá samo o sobě jako vtípek) a jednoho psího hrdinu. Jejich společný příběh je na začátku násilně rozdělen a pak jsou nám jejich scény předkládány na střídačku. V závěru jsem samozřejmě fandil psům a vůbec nechápu proč to někdo označuje za horor. Možná protože tam těžkooděnci střílejí do psů. Naopak psi za nás (zase) udělají možná nevděčnou, ale rozhodně užitečnou práci, totiž zničí trochu toho lidského šmejdu, který mezi námi tleje. V tomto případě lidi, kteří se špatně chovají ke psům. Takže ve skutečnosti jsou ztráty na životech na lidské straně minimální. Máme tu tedy art s happy-endem? (20.06.2016)

Největším problémem filmu je jeho rozdělení do dvou dějových linií - jedné psí, která zaujme a jedné člověčí, která je vyplněná vatou. Osobně bych ocenil oslabení "rodinného příběhu" ve prospěch rozvinutí podobenství, které se v jednotlivých symbolech objevuje jen sporadicky (ale přiznávám, že u věty "Už dělají seznamy" mě trochu zamrazilo). Možná ale právě o to režiséru Mundruczóovi šlo - vytvořit film pro širší vrstvy, který zároveň ponese aktuální poselství o nesnášenlivosti a xenofobii. Závěr filmu bych naopak vyzdvihl. Hodně jsem po projekci přemýšlel o fenoménu roztřesené kamery - jakkoli mi to přišlo na začátku otravné a samoúčelné, není pochyb o tom, že recipientova snaha "ustálit" obraz pomocí detailu, na který se soustředíme (nejčastěji na lidském obličeji) způsobuje, že takto snímaný film navozuje dojem kontaktnosti. Což pro budování vztahu k postavám má určité opodstatnění. (05.08.2015)

Citát na začiatku filmu hlása " všetko strašné túži len po láske", akoby láska bola odpoveďou na všetky problémy sveta- a ja súhlasím. Dlho som už nevidela nič podobne posobivé a nechápem nízke hodnotenia užívateľov, ktorý evidentne nemohli pobrať o čo vlastne vo filme išlo. Uvedomujem si, že je dosť nepravdepodobné, že dvesto psov by mohlo terorizovať celú Budapešť, alebo cielene vykonávať akúsi vendetu, ale o to práve ide. Myslím, že tento scenár zobrazuje situáciu, ktorá by eventuálne mohla nastať, keby boli psy také pomstychtivé, krvilačné a zlé, ako ľudia. Na konci, keď im však Lilly zahrala, ukázalo sa, že sú krotké a majú dobré jadro, na rozdiel od ľudí, ktorí dokázali celú situáciu riešiť zase len zabíjaním. Myslím, že hudba bola použitá ako niečo krásne, niečo čo je schopné ukázať správnu cestu k zmiereniu a harmónii. Taktiež je tu plno ďalšej symboliky. Netreba brať všetko ako akčný trhák a občas sa nad dejom nezaškodí zamyslieť. Jediné, čoho je mi ľúto je fakt, že psíky, ktoré vo filme účinkovali, boli z útulkov a určite len málo z nich našlo skutočne dobrý domov. Každému z nich by som priala dlhý, krásny život plný radosti a lásky. (11.07.2015)