Vlna

Nebavilo mě to. Skoro půlku filmu musíte čekat, než se začne něco dít. Ano já chápu, že první polovina má sloužit na seznámení s postavami, ale po pravdě u podobnýho filmu mám rád pořádnej tah na branku a postavy jsou mi víceméně ukradený, když je stejně jasný už dopředu, že půlka jich chcípne. Když už katastrofa udeří, tak to nevypadá špatně, ale hádám, že na samotný sesuv půdy a následný úder vlny padla většina rozpočtu a ten konec ve stylu postapo dramatu mě taky nenadchnul. Jinak vidím, že se tu všichni předhání v tom jak pojebat San Andreas a já říkám díky bohu za něj! Tam se aspoň pořád něco dělo a nehrozilo, že při sledování zdechnu od nudy.1* za prostředí a 1* za vlnu. Víc si to nezaslouží ani náhodou.35% (28.12.2015)

Kterak se jednou Noři vysrali na svou poetiku, charismatické filmy a originální scénáře, aneb zahrajeme si na Ameriku. Naprosto profesionálně natočený, zahraný, nasnímaný a ohudbený katastrofický film z krásné norské přírody, který se bohužel snaží ze všech sil porovnávat se s hollywoodskými vysokorozpočtovými trháky. Zabíjí tím veškeré šance na originální, mrazivé severské drama, které z toho mohlo být. Chyběly akorát americké vlajky, afroameričani, hrdinský prezident a zachráněný pes na závěr. Škoda jak prase! (08.02.2016)

Miluji katastrofické filmy. Film Bølgen - Norština je hnusný jazyk a Norové jsou škaredí lidé. Ve filmu nenajdete sympatického člověka. V horrorech to nevadí a hnusáci navíc podpoří děsivou atmosféru. Co se týče obsahu filmu, hollywoodských triků a TSUNAMI - paráda. Skvěle natočeno. Když ubíhal čas a lidé měli 10 minut na evakuaci, ani jsem nedýchal. Navíc, film byl natočen podle skutečné události. Cituji z webu" Nejznámější jsou sesuvy v Loenu v r. 1905, resp. v r. 1936 a tafjordské neštěstí v r. 1934. Při tom posledním se velké části horstva sesunuly do fjordu pod ním, což způsobilo vlny až 74 m vysoké, jež ničivou silou vymazaly přilehlé pobřežní usedlosti z mapy. (05.12.2015)

Asi tak do poloviny filmu nebo i trochu déle jsem si libovala, že Norové zvolili trochu jiný způsob provedení katastrofického filmu než Američané. Tedy, že se dívám na poutavý, napínavý příběh bez přehnaného tlačení na pilu v podobě na poslední chvíli záchrany nezachranitelných či dramatické oživování těch, co vypadali, že už se ocitli v náručí smrti. Nicméně norská příroda je překrásná a pohled na malebné přírodní scenérie bere dech i tomu, kdo zrovna nezápolí s problémem ubývajícího kyslíku. (30.09.2023)

Snímek Vlna vypráví na podkladě skutečných událostí příběh rodiny, která se snaží uniknout ze spárů mohutné tsunami vytvořené po sesuvu velké části horstva do Geirangerfjordu. Nejdřív jsem si užívala úchvatnou norskou přírodu, k níž mám citový vztah. V Geirangeru jsem totiž před pár lety trávila nějaký čas, takže katastrofický scénář do tohoto prostředí zasazený jsem doslova hltala plnými doušky. Pomalejší rozjezd filmu skvěle podpořil pečlivě budovanou tísnivou atmosféru, která dokonale gradovala při prchání obyvatelstva před rozbouřeným živlem. Následný boj o přežití byl natolik napínavý, že jsem místy ani nedýchala. Jen škoda až příliš šťastného závěru, kdyby to celé skončilo tak o pět minut dřív, přemýšlela bych o pěti hvězdičkách. (80%) (26.09.2020)