Vlna

Intro hezky načrtlo reálné mantinely následného dění a přes všechna "povinná" klišé je to až do úderu vlny skutečně napínavě budovaná katastrofická story. Když se vlna přežene, je to pak už jen nudné a dementní vršení minut přes sebe, kde se nedaří ani to napětí ani ten sentiment.. Fakt se těším až někdo někdy natočí syrově realistický katastrofický film, bez housliček v pozadí, bez rodiny v centru dění, bez okázalého hrdinství a obětavosti, atd.. (29.07.2023)

Drama vycházející ze skutečných katastrof, které v letech 1936 a 1963 zničily Tajford a přehradu Vajont. Zdařilý mix norské syrovosti a hollywoodského bijáku, který je nejsilnější v okamžicích, kdy se zdánlivě nic neděje. Skvěle gradované napětí první půlky filmu, ze kterého se doslova ježí chlupy, se láme ve strhující běh o život a krátkou, ale o to hutnější apokalypsu, po níž nepřichází úleva, ale jen další hrůza. O tom, že to všechno funguje na jedničku svědčí i síla prožitku, jeho součástí jsou mimoděk sevřené pěsti, zatajený dech, nadávky i hlasité povzbuzování postav, smutek i úlevný výdech. (03.03.2019)

Snímek zachycuje filmově naprosto neokoukanou katastrofu, při které vzniká blesková tsunami při sesuvech obrovského množství půdy/kamení do vody. Je to pěkně natočené a docela jsem cítil zadostiučinění po odfláknutém ustřižení scény protržení Hooverovy přehrady z letošního katastroficého blockbusteru San Andreas. Pro zvídavce - vězte, že takové sesuvy půdy do moře jsou peklo. Přes 50 let starý incident z Aljašky dokumentuje, že může vzniknout vlna i !!!580!!! metrů vysoká. Více textem v angličtině tady nebo v dokumentu tady. 80% (01.01.2016)

Na Vlnu jsem se docela těšil, jelikož se mi zamlouvala myšlenka katastrofického velkofilmu v evropských reáliích. Na padající mrakodrapy můžeme v kině čučet skoro každý den, na skály řítící se do fjordů ne. A nezačíná to špatně. Úvodní půlhodina hezky načrtne styl života v okolí skalnatých norských zálivů a víceméně se jí daří vzbudit zájem o to, jak norští mužové a ženy hlídají nebezpečné šutry nad vodní plochou. Pak přijde sesuv, CGI vlna a všechno jde do kopru. Načrtnuté zůstane načrtnutým, CGI vlna je na plátně chvíli (zajímal by mě názor někoho zasvěceného, jelikož si myslím, že skutečná fjordová tsunami by nevypadala jako plující rozčilená Godzilla) a zbytek je soubor těch nejtuctovějších žánrových klišé. Scenárista byl bezradný naprosto nevídaným způsobem; za všechno mluví závěrečná sekvence, jež se skládá z povinného hledání uvíznuté rodiny a udobřování otcosynovských vztahů - pokud by to náhodou někomu nestačilo, dostane ještě jako bonus násilně naroubovanou momentku s topícím se tatínkem a jeho následným křísením (včetně nezbytné variace na "Ne, nevzdávej to!!" - fakt!). Bullshit! Asi bych byl k dramaturgickým selháním shovívavější, kdyby za něco stála katastrofická část - problém ovšem je, že nízký rozpočet dovolil po vlně už jen bloudění několika ušmudlaných tváří ve tmě, kde jim dělá společnost maximálně několik hořících autovraků. Což je z výše uvedených důvodů nuda. Čestnou výjimkou zůstává sugestivní návštěva autobusu. 3/10 (02.01.2016)

Velmi solidní Norská jízda, pohrávající si s myšlenkou katastrofického následku po pádu utržené hory do jezera. Velmi dobrá práce po dějové i efektní rovině. Zbytečný patos a lechce nelogické chování se ale najde (Přece nenechám malou dceru utíkat o záchranu se sousedem proto, abych zachránil jeho ženu uvízlou mezi auty? Logicky se snad postarám o dceru a ženu ať si zachrání dotyčný soused, případně záchranu provedu společnými silami) a je toho víc. Všechny tyhle faily jsou ale v rámci žánru naprosto běžné a snad i nutné zlo k tomu, aby se odehrálo něco víc a přitvrdil se strach a panika. Jinak je to velmi atmosférický biják, který s přehledem konkuruje miliardovým Hollywoodským blokáčům. Kvalitní pobaveníčko. (17.12.2015)