Koyaanisqatsi

Vynikající symbióza hudby a obrazu. Celý snímek se obejde bez mluveného slova a působí doslova hypnoticky. Je poskládán hlavně z časosběrných obrazů lidských aglomerací nebo přírody. Scény hekticky tepají a nechávají nás vtáhnout do hry světel, stínů a dynamiky. Miluji hudbu Phillipa Glasse a vidět Koyaanisqatsi bylo pro mě povinností. Moje očekávání se naplnilo. Byla jsem unesena. Glassova hudba je dokonalá a video impozantní. Sice se zdá, že podobných snímků o Zemi znásilňované člověkem zahrnující jen obraz a hudbu je již dost a nepřináší nic nového. Ale Koyaanisqatsi je víc jak 30 let starý a snad se nebudu plést, pokud řeknu, že je jednou z prvních, ne-li první vlaštovkou. Stáří filmu je ale znát na kvalitě obrazu a zvuku. Tomuto dokumentu by také slušelo větší plátno a lepší zvuk, než jaké jsou v artových kinech. Pokud pominu tyto atributy, Koyaanisqatsi je pro mě favoritem mezi podobně pojatými dokumenty. (20.02.2014)

Nuda...nuda...nuda...perfektní záběr...nuda...famózní záběr...nuda. Co přesně by bylo Koyaanisqatsi bez démonické hudby Philipa Glasse? Jen zajímavě sestříhanou snůškou, vesměs průměrných záběrů lidské společnosti 80.let. Právě hudba je totiž tím elementem, který drží celý experiment pohromadě, udává náladu, vytváří celou atmosféru, dělá i ze záběru na letadlo jedoucí po runwayi zajímavou podívanou. (09.06.2009)

Jako hrdý majitel mimořádně vytříbeného kulturního nevkusu musím s tímto dílem vyjádřit takřka absolutní nespokojenost. Mimo protokol se sice přiznám, že plně rozumím nadšení filmových fajnšmekrů, ale pro mne jsou bezdějové snímky ztrátou času a ani umístění v TOP 300 ze mne nemůže učinit pokryteckého rozdavače hvězd. Zpomalené mraky, zrychlení lidé, stále opakované jednoduché hudební motivy ani ve své podstatě triviální poselství nejsou ničím, co by mohlo přemoci pocit z nudou usínajících očí. Na reprezentativním vzorku dvou běžných diváků, kterým jsem dal část tohoto dokumentu ochutnat, jsem se přesvědčil, že hodnocení 86% je způsobeno zejména tím, že obyčejní filmoví fandové by se na něco podobného nikdy nepodívali (a tudíž to ani nehodnotili). (29.10.2011)

Ide o zaujímavý "environmentálny" dokument, na svoju dobu, jedinečný s vynikajúcim mixom synthwave a klasickej hudby. Soundtrack udržoval moju pozornosť počas celej doby, čo sa však o samotnej snímke nedá povedať. Hoci je Koyaanisqatsi jedno obrovské posolstvo ktoré sa svojim obsahom musí dotknúť každého jedného obyvateľa našej planéty, prvá polovica mala veľmi pomalé tempo, dlhočizné zábery na objekty ma nefascinovali až tak ako by som očakával. Za to druhá polovica si napravila renomé. Vynikajúce timelapse zábery ma ohurovali až som takmer onemel. Lepšie zachytené zábery tohoto typu som doteraz ešte nikde inde nevidel, bravó. (04.01.2019)

Pôvodne som chcel hodnotiť a komentovať bezprostredne po zhliadnutí filmu, ale k počítaču som sa dostal až teraz. Nerobil som si žiadne ilúzie, nečakal som, že ma film, bez jediného slova strhne a zaujme a mal som pravdu. Nech je ako chce, takýto film ani zďaleka nie je mojou šálkou kávy. Oceňujem snahu režiséra Godfreya Reggioa, to, že sa pustil do takéhoto projektu, ktorý možno v histórii kinematografie nemá obdobu je obdivuhodné. Rovnako je v jeho pozoruhodnom diele badateľná ukážková harmónia medzi obrazom a zvukom, pričom každý zo záberov je úžasný a podfarbený hypnotickou hudbou Philipa Glassa. Film zo sebou nesie veľké posolstvo, to áno, prečo sa ma ale po skončení filmu zmohol pocit, že som pozeral "len" takmer poldruhahodinový sled záberov prírody, priemyslu a civilizácie sprevádzaný netradičnou hudbou? Prečo sa mi to posolstvo nevrylo pod kožu a neprinútilo ma popremýšľať nad zmyslom tejto neokázalej, umelecky ladenej dokumentaristicky-experimentálnej vízii? Prečo ma neprinútila popremýšľať si nad naším "Koyaanisqatsi = šialeným a zmäteným životom"? Alebo som len ja taký ľahostajný a je mi úprimne jedno kam sa naša civilizácia bezhlavo rúti? Jedno je isté, Koyaanisqatsi nie je film pre každého, to však neznamená, že nemá každému čo, to povedať. Poznám ľudí, pre ktorých by bolo Koyaanisqatsi spoľahlivým mučiacim nástrojom a poznám ľudí, ktorých zmýšľanie by Koyaanisqatsi ovplyvnilo na hodne dlhý čas. To, že sa ku Koyaanisqatsi staviam akosi neutrálne je len čisto môj subjektívny postoj. (23.04.2008)