Koyaanisqatsi
Koyaanisqatsi
Koyaanisqatsi: Life Out of Balance
VOD (4)
Obsahy(1)
Koyaanisqatsi je prvou časťou výpravnej umeleckej dokumentárnej trilógie, ktorá mapuje stav nášho sveta. Názov a zámer celého projektu vzišiel z kultúry indiánskeho kmeňa Hopi, žijúceho na území Arizony, ktorému hrozí vyhynutie. Od rady starších tohto kmeňa získal režisér a producent filmu Godfrey Reggio povolenie používať ich jazyk pre názvy svojich filmov. Koyaanisqatsi znamená v preklade šialený život, život vyvedený z rovnováhy, alebo spôsob života, ktorý volá po zmene. Film je apokalyptickou víziou kolízie dvoch svetov - mestského života, ovládaného technológiou a životného prostredia. Vo veľkolepých záberoch bez komentára ukazujú tvorcovia filmu planétu, ktorá oplýva bohatstvom a krásou, pri ktorých sa zatajuje dych, ale tiež planétu, ktorú jej obyvatelia menia na svoj obraz, čím ubližujú prírode a ohrozujú tak vlastnú existenciu. Dôležitú úlohu hrá vo filme minimalistická hudba Philipa Glassa, ktorá tvorí kongeniálnu súčasť ohromujúceho, no neutešeného pohľadu na svet, v ktorom žijeme. (STV)
(viac)Recenzie (272)
Synopse: Snímek je natolik silným, že po shlédnutí v kině Vám zůstane mozek "někde jinde". Projekt 100 zařadil tenhle kousek do svého programu roku 2014. Určitá vnitřní forma posunu zaručena. ()
ideálne s brčkom. toto sa dá pozerať x-krát stále dokola. ()
Symfonie filmařské zarputilosti(film vznikal skoro 6let),hudby(Philip Glass) a dokonalého rytmického střihu dala vzniknout jedinečné zprávě o nás a planetě na které žijeme. Jedná se sice o dobu předinternetovou,ale právě ten kontrast,který dává tušit ještě větší změny a proměny lidské společnosti a jejímu vlivu na naší matičku Zemi, je to nejcennější,co tento snímek přináší. Technicky naprosto precizní záležitost točená prostředky,které by dnes stěží kdo použil.Faktor husí kůže - pět hvězd! Zajímavé komntáře : Malarkey, zputnik. ()
No jo, jsme takové automaty, které jsou vytržené z kontextu a ztratily kontakt se svým bytím. ()
To jsem si takhle jednou po půlnoci nalil sklenici vína a řekl si, že se teda podívám na ten film bez scénáře, děje a herců. Dám tak deset minut a pak to vypnu. Ze začátku se mysl pokoušela film analyzovat a tím ho zneškodnit: "hm, zřejmě chce ukázat různé podoby vody - moře, mraky, led..." ale asi po hodině ji ten film vypnul a nechal jenom plynout obrazy do nějaké díry ve mě. Když to skončilo, tak jsem se šel vychcat a byl si přitom vědom geologických procesů ve zdech a otáčení nebeské sféry nade mnou. ()
Asi fakt nerozumím umění, ale za 5 minut mě rozbolela hlava z té hudby a stále se měnících obrazů. Mám být zděšen z toho kam se lidstvo žene? Nebo se ošklíbat nad pokrokem? Nic mi to neříká. ()