Naqoyqatsi
Réžia:
Godfrey ReggioScenár:
Godfrey ReggioKamera:
Russell Lee FineHudba:
Philip GlassHrajú:
Marlon Brando, Elton John, Julia Louis-Dreyfus, Madonna, Steven Soderbergh, Usáma bin Ládin, Fidel Castro, Bill Clinton, dalajlama Tändzin, Thomas A. Edison (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Fascinující trilogie uměleckých dokumentů režiséra Godfreye Reggia o stavu současně civilizace je završena. Téměř dvacet let od uvedení první části s názvem Koyaanisqatsi (1983), na kterou o pět roků později navázal snímkem Powaqqatsi (1988), podařilo se tomuto originálnímu filmovému tvůrci po mnoha peripetiích dokončit i závěrečný díl - Naqoyqatsi (2002). Názvy všech tří jeho filmů jsou odvozeny z jazyka ohroženého indiánského kmene Hopi a provází je minimalistické kompozice světoznámého newyorského skladatele Philipa Glasse, který se, kromě jiného, řadu let systematicky zabýval studiem hudby nejrůznějších národů včetně Indiánů.
Pojem Koyaanisqatsi znamená život mimo rovnováhu a v tomto filmu byl zobrazen životní styl charakteristický pro severní polokouli naší planety, svět ovlivněný spěchem, rychlostí a stále více dominující technologii. Powaqqatsi, život v přeměně byla pozornost kamery naopak upřena k jižní hemisféře, kde ještě převládá tradiční způsob rukodělné výroby, tedy ke světu, jenž je kulturou Severu pohlcován a se kterým tvůrce jednoznačně sympatizuje.
Výraz Naqoyqatsi má hned trojí spolu související význam: 1. Život jako vzájemné zabíjení, 2. Válka jako způsob života, 3. (interpretováno) Civilizované násilí. Ústřední myšlenkou této části je přesvědčení, že vše směřuje k unifikovanému způsobu technologického myšlení. Technologie přestává sloužit, ale stává se rozhodující součástí našeho života a bere všechny možnosti, jak si zachovat individualitu.
Ocitli jsme se v zajetí matematických vzorců, schémat a čísel, odvozených od binární soustavy nuly a jedničky (jakožto znaku kybernetiky), různých symbolů moci, peněz a showbyznysu, před očima se nám míhají známé tváře politiků, sportovců, umělců, vědců, soupeříme mezi sebou, kdo rychleji, dál a výš. Při tom všem se stupňuje agresivita a nesnášenlivost, přibývá válečných konfliktů, přicházejí stále hrozivější živelné pohromy a ekologické katastrofy. Člověk překročil hranice rovnováhy tím, že vytvořil technologii, která se snaží obsáhnout nekonečné množství možností, a to ve světě, který má omezenou, konečnou sumu zdrojů.
Reggio zaujímá vyhraněný, pro mnohé kontroverzní postoj. Je přesvědčen, že člověk se v současném světě stává cizincem a spěje ke svému zániku. Jedině tak ale může uvolnit místo civilizaci jiné, přirozenější, kde se zas bude moci normálně žít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (108)
Veľmi pôsobivý dokument. Takto spracovaný dokument som videl prvý krát, takže spočiatku som mal pocit s otázkou: To je čo?, ale vtiahol ma do seba a pri každom náznaku, že by už mal skončiť som proste ešte nechcel aby skončil. Ide o množstvo snímkov viacmenej z 20. storočia graficky upravených a pospájaných k sebe. Takmer všetko je v inom farebnom spektre ako by sme mohli vidieť vlastnými očami. Dalo by sa to nazvať aj umeleckým dielom. Tak by sa dala nazvať aj sprevádzajúca hudba od Philipa Glassa, doslova geniálna. ()
Godfrey Reggio zřejmě opustil formát dokumentární eseje a natočil obrazovou sci-fi symfonii. Podíl počítačové animace na obrazu je obrovský a také většina dokumentárního (povětšinou archivního) materiálu prošla evidentními digitálními úpravami. Pro mne další ze smutných důkazů toho, že moderní technologie často filmu neslouží, ale naprosto ho ovládnou. Nebýt výborné hudby Philipa Glasse, zhroutilo by se to jak dům z karet. ()
Završení projektu ve velkém stylu. Z reálného života zbyl jen předmět mediální abstrakce. Nastává éra simulace, technických obrazů, fabulace, programování. Prakticky žádný záběr (snad kromě nemluvňat, což má zřejmě symbolizovat přirozenost) není snímán normálně - vše pouze prostřednictvím filtrů nebo termovizí. Nekončící komputace ve světě, který je vnímán pouze skrz monitory, podávající naprosto falešný obraz... A k tomu ta úžasná reklama se slečnou a hamburgerem. (1001111001., 10011. 100. 11111011011) ()
Po delší době jsem si zkompletoval tuhle pozoruhodnou trilogii (Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a právě Naqoyqatsi). Předchozí dvě části se mi líbily, dokázal jsem se s tvůrci naladit na stejnou vlnu a ponořit se do sledování. U poslední části tomu bohužel tak nebylo, líbila se mi nejméně a dodíval jsem se na sílu. Tvůrci se bohužel shlédli v technice a v různých obrazových filtrech. Místo úchvatných obrazů naší planety a společnosti, nabízejí rentgeny, ikony, různé technické detaily, portréty známých osobností a většinou je to v podivném filtru. Technická stránka mě extrémně rušila. Navíc opět platí, čím víc chtějí tvůrci být moderní, tím více jejich dílo zastará. Pohledy na moderní techniku o dvacet let později nikoho neuhranou. Vytratilo se pro mě tak to největší kouzlo - ponoření se do nádherných obrazů pospojovaných do fungujícího celku s výtečným vyzněním. To byla charakteristika prvních dvou snímků. Naqoyqatsi je pro mě sled odpudivých obrazů slepených do nefunkčního celku, který poselství autorů vyznít nenechá. No aspoň jsem u toho naloupal nějaké ořechy, slabé dvě hvězdy z úcty k předchozím dílům. ()
Opět skvělá symfonie Philipa Glasse, ke které jsou dodány "nějaké" obrázky od Reggia. Silné zaměření tentokráte na západní civilizaci bylo poloviční výhrou. Může se dostat k ožehavým tématům, ale zároveň dlouhé projíždění fotek Castra, Bushe, a spol. je trochu laciné (a také nejnudnější částí filmu). I ty barevné filtry (a hlavně ten negativ) v takovém množství si mohl pan režisér odpustit. 40 % ()
Galéria (65)
Fotka © Miramax Films
Zaujímavosti (3)
- Význam slova "Naqoyqatsi", které pochází z jazyka kmene Hopi, by se dal přeložit jako "nazvájem se pozabíjet". (Rugero)
- V mnoha pasážích filmu byl obraz roztažen z původního poměru stran 4:3 do 16:9, což u některých diváků vyvolalo negativní ohlasy. Podle jednoho z producentů však šlo o umělecký záměr. (L_O_U_S)
Reklama