Norviyia
Norway
Réžia:
Yannis VeslemesScenár:
Yannis VeslemesKamera:
Christos KaramanisHudba:
Yannis VeslemesHrajú:
Vangelis Mourikis, Alexia Kaltsiki, Daniel Bolda, Markos Lezes, Yannis Bostantzoglou, Sofi ZanninouObsahy(1)
Píše se rok 1984 a do Atén přijíždí upír Zano – milovník zábavy, zdatný piják ginu a obdivovatel krásných žen. V rytmu „osmdesátkového" diska postupně objevuje taje města, až zdánlivou náhodou skončí v baru Zardoz. V místě, kde žádná droga není nedostupná a DJ dokáže publikum roztančit až k mdlobám. Setkání s nordickým krasavcem Peterem a svůdnou Alicí vypadá jako začátek velkého přátelství na jednu noc. Dobrodružství, které spolu ale nakonec prožijí, překročí veškerá Zanova očekávání. Postupně zjišťuje, že to, co na první pohled vypadalo jako velkolepý večírek, je ve skutečnosti promyšleným komplotem proti jeho osobě, v jehož vyústění je Zano vystaven nelehké otázce, zda popřít vlastní ideály a sloužit zlu, nebo si zachovat důstojnost a riskovat tím i vlastní život. Nápaditý snímek, využívající ve své výtvarné stylizaci prvky steampunku, může být stejně tak fantastickou hříčkou jako hořkým komentářem k současné situaci řecké společnosti. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (17)
KVIFF 2014. Řecký film s názvem Norsko, který ovšem, nenechte se mýlit, vůbec není o Norsku. Dokonce se tam toto slovo mihne mimo řečí asi jen dvakrát. Nechápu název, ale nechápu toho v tomto případě vlastně mnohem víc. Davy proudící ze sálu, jinak nádherného Městského karlovarského divadla, v podstatě ihned po začátku filmu o jeho kvalitě rovněž příliš nesvědčí. Jediné, co se mi trochu líbilo, bylo zakomponování skutečné historické postavy (úmyslně neříkám které), ale to bohužel už snímků stejně nepomůže. ()
Norsko mě příliš nezklamalo. Uhrančivě zabarvená kamera si hraje se stíny a spolu s rytmem osmdesátkového diska působí na diváka jako drogové opojení. O to méně byl bohužel kladen důraz na herectví nebo scénář, který je možná originálně ujetý, ale také trestuhodně bez smysluplného konce či pointy. 5/10 [KVIFF 2014] ()
(49th KVIFF) Trapné do takové míry, že se člověku skoro až chtělo odejít (nebo usnout). Od jistého momentu ale začne být Norsko (proč vlastně Norsko? Mohlo se to jmenovat třeba "Tancují čurák někam jede", to by bylo výstižnější) debilní tak wtf způsobem, že jsem se docela upřímně bavil. Každopádně zatím nejslabší kus festivalu. ()
Námět v celku originální - skupina kryptonácků drží kdesi shovaného Hitlera na přístrojích a snaží se sehnat upíra, který by mu dal věčný život. Nicnémě zpracování poněkud pokulhává a ve finále se ve filmu téměř nic zajímavého neděje. Nemůžu se ani zlobit na nemalou část publika, která během promítání na karlovarském festivalu odešla ze sálu. PS: za spoiler se snad ani neomlouvám, protože kdo si přečte místní komentáře, tak si film rozhodně nepustí :-D ()
V zásadě naprosto dokonalej wtf movie, jen se v prvních dvou třetinách musíte epilepticky protančit neony osmdesátkové diskotéky, kde chcíp pes, a lesní etudou, kde chcíp jelen. Norsko má na prostoru celého úchylného děje rozeseto pár vymazlených postav i okamžiků, ale scénář většiny scén vypadá jak přepis z dlaždiček na záchodech ve čtvrté cenové. Btw, každý s odpadovým hodnocením se prakticky ocejchoval jako volič Zlatého úsvitu. ___ A pro ty, co se minuli s debatou a skřípou zuby nad názvem: Norsko je jednak název závěrečné (a v Řecku celkem provařené) skladby a podle režiséra je severská země plná ledovců, fjordů a árijských typů pro kulturní chápání Řeků natolik mimo realitu, jako snímek samotný. ()
Galéria (3)
Fotka © 49. MFF Karlovy Vary 2014
Reklama