Powaqqatsi
Powaqqatsi
Réžia:
Godfrey ReggioScenár:
Godfrey ReggioHudba:
Philip GlassHrajú:
Cheryl Tiegs (a.z.), pápež Ján Pavol II. (a.z.), Christie Brinkley (a.z.), Dan Rather (a.z.), David Brinkley (a.z.)VOD (2)
Obsahy(1)
Americký film Powaqqatsi vznikl jako druhy díl plánované trilogie osobitých dokumentů režiséra Godfreye Reggia na hudbu skladatele Philipa Glasse, odkazujících svými názvy k jazyku indiánského kmene Hopiu ("Powaqqatsi" znamená něco jako "život na úkor někoho jiného). V roce 1983 mel ve světě premiéru film Koyaanisqatsi, pokus o komplexní pohled na současnou podobu industrializované Ameriky. Autoři filmu usilují ve svém druhem projektu na plose celovečerního filmu bez použiti komentáře podat obraz života, lidi a krajiny Třetího světa. Pozorují ničení kulturních a historických kořenů zásahem civilizace, jež způsobuje uniformitu a podléhání bezduché práci a odcizujícímu se systému. Svým obrazovým materiálem odkazuje Powaqqatsi sice k dokumentu s etnografickým a antropologickým cílem, jeho uspořádáni (trikové záběry a střihová rytmizace, podřízená hudbě) z něj však činí film experimentální. V souladu s Glassovou minimalistickou hudbou je film členěn na jednoduché věty, mající svůj logický a emotivní smysl; mimořádná, fascinující bohatost obrazu vsak jde jakoby "proti" hudbě a činí z filmu podmanivou podívanou. Hlavni kameramani filmu pracovali (vedle Berlína a Paříže) v Peru, Brazílii, Egyptě, Nepálu, Izraeli, Keni Hongkongu, Indii. Glass se nebrání vlivům africké, brazilské a peruánské hudby a využívá bohaté škály domorodých nástrojů, lidských hlasu i civilizačních ruchů, z jejichž střetů, podobně jako z obrazové složky, vystupuje podoba světa s jeho přirozenými a nepřirozenými vztahy, vlivy a kontrasty. Výjimečný film vznikl na popud Instituce pro oblastní výchovu, na jeho uvedení se podílel Francis Coppola a George Lucas. Lze jej doporučit jako zcela mimořádný zážitek všem náročným divákům.
(Qatsi je slovo indiánského původu, označující život, zatímco powaqa odkazuje na ty, kdož se přiživují na jiných film konfrontuje blahobyt v metropolích nejbohatších společností s bídou a ožebračeností obyvatel třetího světa, zejména Indie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky.) Nesmírně náročný Reggiův projekt, navazující na dřívější film Koyannisqatsi, je nejen strhujícím dokumentem o křiklavých rozporech na naší planetě, o hrozbě jaderné a ekologické katastrofy, ale především velkolepou symfonií o proměnách života, o těsném sepětí člověka s přírodou a kulturou. Film se zcela obešel beze slov, rovnocennou náhradou komentáři je takřka kouzelnická režisérova práce s množstvím speciálně natočeného dokumentárního materiálu a rovněž přímo pro film zkomponovaná symfonická hudba Philipa Glasse. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (68)
Strašná nuda. Celkový nápad vytvoriť film týmto štýlom je vynikajúci a ocenil som ho v prvom snímku, Koyaanisqatsi. Druhý diel trilógie ma však nenadchol, dokonca mi zobral chuť vrhnúť sa na diel tretí. Nechať diváka ohromiť krásnymi, či dojemnými scénami, vynechať naráciu (aby si divák vytvoril vlastný názor) a všetky dojmy znásobiť hudbou, to je koncept, ktorého sa režisér drží. Celá tá menšinová a "treťosvetová" tematika ma žiaľ nezaujala, a tak mi neostávalo nič iné ako si užívať génia Glassa. ()
Je priam neuveriteľné, že tak ako som cítila náznaky nudy (napriek obsahovému potenciálu ) už pri prvej časti, tá občasná nuda ma sprevádzala aj pri Powaqqatsi. Film zdôrazňuje zoskupenie ľudí na zemeguli, naše odlišné postavenie vo svete, sociálne role, ktoré zastávame, rozdielne názory, hodnoty, ciele. Neodlišujeme sa len vizuálnymi zložkami, ale aj osobnostným charakterom, a preto vo svete zastávame každý z nás jedinečnú funkciu. Philip Glass sa tradične prekonal a film mi ubiehal celkom rýchlo. Už teraz sa však nemôžem dočkať vizuálne prepracovanejšej tretej časti, ktorá určite spôsobí slastné potešenie mojim zmyslovým orgánom :-) ()
Trochu slabšie oproti prvému dielu, kde hrala prím príroda. Tu sú to ľudia tretieho sveta a ich život od úplne prirodzeného prostredia až po civilizovaný tretí svet s mrakodrapmi a všetkou technikou vrátane televízie, na ktorú je daný zvláštny dôraz. Ani to všetko na rozvojových krajinách nezmení ich podstatu, ich štýl života a absolútnu biedu na väčšine územia. Na dôvody odpovedá názov dokumentu v indiánskom jazyku. Film tentokrát nemá bombastické trikové alebo časozberné zábery, ale najväčšie zamyslenie ponúka dievčatko zdržiavajúce sa pred veľkým nasprejovaným nápisom oslavujúcim vojnu. Druhou nezabudnuteľnou scénou je ranná hygiena vonku, asi v Indii, ten človek, čo sa naozaj dôkladne namydlil ani netuší, ako sa zvečnil. –––– po-waq-qatsi (z jazyka kmeňa Hopi powaq čarodejník + qatsi život) podst.m. bytie, spôsob života, ktorý odčerpáva životné sily iným bytostiam, aby ich využil pre vlastný život ()
Další >hudební básně s obrazy< minimalisty Phillipa Glasse a filmového kouzelníka Godfreye Reggia - tentokráte na téma >nezlomný lidský duch< ... Bída ale i krása a síla lidského bytí ve fatálním koloběhu života na planetě Zemi... Druhá část fenomenálního, vpravdě uměleckého počinu, vyjadřujícího sílu myšlenky ve spojení hudby a obrazu beze slov... - - - P.S. Vedle filmu i další skvělý soundtrack jako samostatné album P.G. ()
Kontrastní. První půlka ukazuje civilizace třetího světa ve velmi zidealizované podobě, takže Reggio spíše nechává vyplout na povrch to dobré, co jsme v našem kulturním prostoru pohřbili a začali připisovat "těm třetím". Druhá polovina mi při prvním zhlédnutí přišla nepříliš kompaktní - pokud chtěl Reggio poukázat na negativní aspekty globalizace a vyobrazit, jak sever v podstatě ždímá jih, mohl být nesmlouvavější. Glassova hudba opět excelentní a ústřední téma tentokrát nevyznívá depresivně, jako je tomu v prvním a třetím díle Qatsi trilogie, ale naopak optimisticky. Tak trochu hojivá náplast vzhledem k tematickému zaměření filmu. Je poměrně smutné sledovat, kolik zajímavých kultur a civilizací bylo nuceno podřídit se našim vzorcům, popřípadě úplně vymizelo. (631., 16. IV. 2011, 18. II. 2014) ()
Galéria (60)
Fotka © Santa Fe Institute for Regional Education
Zaujímavosti (8)
- Přibližně v polovině filmu se v záběru jedoucího nákladního vlaku mihlo celkem 156 vagónů. (ČSFD)
- Střih měl na starosti český nezávislý filmař v exilu Miroslav Janek, jehož služby režisérovi doporučil Jankův přítel, krajan a filmový kolega Alexander Hackenschmied. (sakuL_)
- Ač se to běžnému divákovi a posluchači nezdá, ústřední "hymna" je napsána v poměrně neobvyklém taktu - první provedení v 10/8 taktu (3+3+2+2), druhé v 12/8 (3+2+3+2+2) a třetí v 13/8 taktu (3+3+3+2+2). Závěrečná píseň je opět v 10/8 taktu. (L_O_U_S)
Súvisiace novinky
41. MFF Ekofilm 3. - 5. 12. 2015
41. ročník Mezinárodního festivalu filmů o životním prostředí se poprvé koná v Brně a nabídne i novou ambiciózní dramaturgii. Kromě významných zahraničních a domácích hostů představí i velmi kvalitní… (viac)
Reklama