Célina a Julie si vyjely na lodi

Přestože je – na můj vkus – uzel z časových smyček příliš zašmodrchán, rád jsem se v tom panoptiku ze snů a skutečnosti, které jedno jsou, ztratil a příště snad celou tu půvabnou tkaninu nahlédnu hlouběji a zřetelněji a neztratím se v ní. Rozhodně si to zaslouží – již pro tu naléhavost, s níž mate a okouzluje. (25.04.2014)

Neni to dokonalý film. Marie-France Pisier vo vedľajšej úlohe miestami prehráva a okolo tretej hodiny film viditeľne stráca tempo (čo záver samozrejme napraví). Ale tá snová atmosféra je neuveriteľná (najviac sa mi paradoxne páčil divadelný výstup Dominique Labourier, čo bola jedna z tých scénok odohrávajúcich sa skoro v reále) a hlavné dve herečky tak bravúrne, až ma občas trochu mrzelo, že to nie je "normálny" film. Úžasne podané výkony, o to viac, že tie repliky sem-tam nedávajú celkom zmysel (vážne len sem-tam, nakoniec je to predsa len krásne premyslené). Inšpirácia Carollom je tu myslím aj priznávaná, ale týmto filmom sa tiež mnoho tvorcov muselo inšpirovať. Minimálne Kauffman a Lynch nech mi nehovoria, že toto nikdy nevideli. 85%, dobrú noc a príjemné surrealistické sny. (25.01.2013)

(1001) Jedna z nejkrásnějších filmových odměn, jakých se mi kdy dostalo. Jak se občas říká, že každý hledá film, který by chtěl vidět znovu poprvé, tak pro mě by to byl tento. Tak promyšlené a přesné vyprávění musím obdivovat. Mnoho scén je postavených tak, že kdyby byly z filmu vyňaty, fungovaly by jako absurdní groteska i samostatně, zároveň je vše provázané a navzájem se doplňující. Líbil se mi kontrast civilnosti hereček s neobvyklou normalitou nastolenou jednáním jejich postav. I když směr vývoje děje nebyl nijak překvapující, přece bylo velmi zábavné ho sledovat a objevovat. A když konečně přišla na řadu ta loď, zůstala jsem němá. Podle mého se tak povznášející pocit s mnoha superlativy nesnese, takže už radši skončím. ♥♥♥ (20.08.2009)

Považovat Célinu a Julii za art a Rivetta za představitele artové kinematografie, je, podle mě, redukcionismus. Že máme před sebou film natolik zajímavý a kvalitní, není zásluhou nějakého předem zformovaného systému (někdy řekne art a někdo Nová vlna), ale Rivettovy vlastní asertivity, která vždy stála vedle proudu francouzské Nové vlny. ___ Motiv duplikace, který prochází celou gigantickou stopáží, sahá daleko hlouběji, než jen k hrdinkám a všudypřítomným zrcadlům. Duplikace je přítomná v podobě celých scén, aranžování, kostýmů, ale i žánrů. Když trochu znásilním koncepci dělení na kinematografii atrakcí a narativu, zařadil bych Célinu a Julii kamsi mezi - předvádí nezávazné blbnutí, uvědomuje si svou pomíjivost a přítomnost kamery, zároveň vypráví příběh: ne jednou, ale i třikrát, vyplňuje mezery a řeší problém. Být v soukolí těchto dvou náhledů činilo ty tři hodiny maximálně poutavými. (29.06.2012)

Je mi líto, ale tohle mě prostě absolutně nebavilo. Dívat se tři hodiny na film, který si rádoby hraje s realitou a prolíná nám různé dění z pohledu dvou žen, které se baví... Ne, tohle jsou opravdu ne až tak výstřední "Sedmikrásky", které mi vůbec nic nedaly, a já jsem si strašně přál, aby ten film konečně skončil. (06.10.2015)