Thor: Ragnarok

Barevné, vtipné a do toho i zvláštním způsobem osudové. Thor se konečně našel a je tím tahounem, který jeho sólovky potřebovaly. Waititi do filmu narval neskutečnou režisérskou osobitost, která převrací žánrová pravidla na podobné úrovni jako Strážci Galaxie (ne vždy povedeněji, ale nebojí se přitlačit na pilu). Dětinské fotky dokonale sedí k videoherní atmosféře i nově představeným planetám. Inspirace Planetou Hulk je očividná jen si hrdinové prohodili role. Hláškuje se jako o život, akce je nápaditá (kladivo konečně dostane prostor) a hravá. Cate je tady kus a hraje dobře, ale moc prostoru se jí nedostává. Neskutečná péče je věnována i vedlejším postavám (divadelní scénka) a drtič Korg si září kdykoliv je na scéně. Ragnarok nemůže fungovat samostatně, zároveň nepůsobí jako finále trilogie - na to je moc rozverný, přesto je nejlepším filmem o Thorovi, který jsme dosud na plátnech viděli. (28.10.2017)

Hromovládce má v mém diváckém srdci svoje pevné místo a jeho první dobrodružství pro mě zůstává jedním z nejlepších zážitků nejen v rámci jednoho vesmíru, ale i v komiksových adaptacích obecně. A zatímco kritická obec má se všemi díly problém, pro mě zůstává Thorova trilogie kvalitativně nejvyrovnanější sérií MCU. Ať už se jí totiž chopil kdokoli a ať už se žánrově rozkračovala od romantiky přes drama až po fantasy, vždycky jsem nad ní žasl. A žasnu i napotřetí, protože nálada opouští dosud vedoucí love story, nebojí se odstraňovat známé postavy a přesto královsky kráčí k nejvyššímu hodnocení. Dýchají z ní totiž veškeré ingredience fantasy žánru, přidává se k nim jednoznačně nejlepší akce v sérii, neuplyne pár minut, abych se nezačal smát a Hemsworth s Hiddlestonem pro svoje charaktery očividně dýchají. Něco mi říká, že je Ragnarok pro klasického Thora koncem, ale o to radši jsem, že se příběh uzavírá takhle triumfálně. (26.10.2017)

Mám úplné dilema, protože je to pořád docela dost hloupoučký film, ale i tak se mi zdál asi o zhruba tisíc procent lepší než předchozí Thorové, jenomže ti zase byli oba zralí na cestu do horoucích pekel, takže asi tak. S každým dalším filmem, který se snaží napodobit to jejich vtipné nehrdinské kecání a podrývání ještě víc a víc nenávidím Strážce galaxie. Na druhou stranu miluji Korga a jeho božský přednes v podání pana režiséra, kdo by si to byl pomyslel, že když bude dělat Novozélanďan polynéský přízvuk, že to bude znít jako brněnský hantec anglicky. A soundtrack byl velmi příjemné překvapení, takhle se dělá pocta dobovým soundtrackům, ne že bude člověk pořád dokola pouštět Tainted Love a 99 Luftballons v naději, že si někdo všimne, že jsou to staré písničky. (04.02.2018)

Zahraniční recenze mluvily převážně pravdu. Završení severské trilogie s Thorem je rozhodně nejlepším snímkem této série. Na druhou stranu bych však netvrdil, že se jedná o nejzábavnější počin, který Marvel vyprodukoval. Humor je totiž rozumně vyvážen příběhovou linkou, která disponuje mnoha zajímavými a překvapujícími aspekty (obavy o čistou a „bezmyšlenkovitou“ zábavu tak můžete hodit za hlavu). Trailer opět obsahoval mnoho zavádějících informací a náznaků (ať už v časové posloupnosti nebo ději), což na mě dokáže zapůsobit. Myslíte si, že se všechno bude ubírat jistým směrem, ale ono je to vlastně úplně jinak. . Co se týče pojetí, Taika nelhal. Celkově jsou osmdesátky z filmu cítit na hony daleko. Nejvíce se však projevují na planetě Sakaar, kde se podstatná část filmu odehrává. Ať už jde o hudbu, nebo o jedinečný vizuál. Na diváky prostě „návrat ke starým časům“ stále funguje. . Samotný příběh vybočuje z řady svým pojetím času. Ve finále tak dostáváme dvě linky, které se ve stejném čase odehrávají na opačných koncích vesmíru (Sakaar a Asgard). Tento postup pak vcelku účinně kombinuje odlehčenost s dramatem. . Nové postavy filmu prospěly. Hela (Cate Blanchett) jako první ženská záporná postava měla styl a její moc byla adekvátní činům. Nedostala sice tolik prostoru, kolik by se očekávalo, ale když už byla na plátně, stálo to za to. . Dále bych rád zmínil Korga a Skurge. Jedná se totiž o dvě nejmilejší překvapení, které film nabídl. Korga ztvárnil sám režisér Taika Waititi a nutno říci, že se mu to náramně povedlo. Z postav, které fungují na podobném principu (trochu jednodušeji smýšlející vesmírná existence) je zkrátka tím nejlepším, co jsme v poslední době dostali. Na druhou stranu tu máme Skurge. Na něm jde nejvíce vidět právě konflikt mezi touhou po životě a slávě. Řekněme, že v tomto příměru se jedná o jednu z „nejlidštějších“ osob. . Povedený je nicméně i Grandmaster. Největší zásluhu na tom má Jeff Goldblum, který si svou roli vyloženě užívá. Vychvalovaná Valkyrie sice špatná není, ale čekal jsem od ní trochu něco jiného, takže mě nijak neuchvátila. . Jedním z menších zklamání filmu jsou pak digitální efekty. Změna zásadní lokace totiž není úplně doladěná, Hulk místy vypadá lehce nerealisticky a občas se vyskytne dílčí chybička (například Thorův první přílet na Asgard). Nicméně jde pořád o vysoce nadstandardní počin. . Celkově jsem tak mile spokojen. Dostal jsem dvě skvělá camea, výborné rozvinutí vztahu Thora s Lokim, duševní vývoj Hulka / Bruce Bannera, nečekaná úmrtí několika důležitých postav (mějte strach) i komplexní zakončení třetí marvelovské trilogie. Nějaké nedostatky se na filmu našly, ale kromě občasné grafiky, o které jsem už mluvil šlo ve své podstatě jen o klasické nedomyšlené formulace – časový posun mezi Sakaarem a Asgardem (rozuměj chyby ve filmu). . (Druhá projekce přiklepla filmu pátou hvězdu. Je tam sice jedna trošku slabší pasáž, ale na druhou stranu bylo pěkně ukázáno, že nikdo není nesmrtelný, či nedotknutelný.) (25.10.2017)

Od vážného dramatu s podtóny Shakespeara se pomalu utíkalo už v druhém díle, třetí díl tento přerod dokonal. Z třetího Thora je jednoznačně nejvtipnější marvelovka. Přes dvě hodiny nabité humorem často velice typickým pro Waititiho (včetně jeho cameo role). Všechno je neuvěřitelně barevné a hraje na tu nejjednodušší notu. Bohužel právě to je i nejslabší část filmu, který je jinak nadupaný od první do poslední minuty. Vynikající záporačka (stále krásná Cate Blanchett) mezi vtipy a odlehčený tón nezapadá, stejně jako (logicky slušně vypointovaný) závěr, který má rozsah řecké tragédie, ale díky té srandě, je to vlastně úplně emocionálně v jiné rovině. Současně by mě zajímalo, do jaké míry je kontraproduktivní ta snaha do každého komiksového filmu narvat co nejvíce postav (ať z jiných filmů nebo ze stejné série a recyklovat a recyklovat...). Bavil jsem se a o pár dní to ve mě vlastně neponechalo příliš "chytrého humoru" a vtipů. Holt není anus, jako anus. PS: divadlo je boží. PPS: Goldblum je kapitola sama pro sebe. PPPS: Banner byl velice vtipný, i na suchara, kterého Ruffalo zvládá skvěle. (27.10.2017)