Thor: Ragnarok

Je nám dané jasne najavo, že v tomto diele sa nešetrí s vtipnými hláškami a na hlavného hrdinu už nejde hľadieť tak vážne, ako predtým. A to je skvelé. Thor bol predsa len trošku moc vznešený suchár a o zábavu sa staral hlavne Loki alebo niekto z Avengers. Teraz už, čo sa týka humoru, zažiari aj hlavná postava. Že už to nieje brané tak vážne dokazuje aj Thorov nový účes. Thor už zase zachraňuje svet, vesmír, a tak vôbec. Ale tentoraz je to skvelá zábava, nielen vďaka Lokimu. Svoj podiel na tom majú takmer všetky postavy, jedna zaujímavejšia než druhá. Veľa hrdinov bohužiaľ rozdrobuje príbeh, takže dokážeme dej do veľkej miery predvídať a záver vyznieva do prázdna. Marvel tu proste jednoznačne vsádza na humor a akciu, ale aj tak mu to v celku vyšlo. (09.09.2019)

Možná nejlepší komedie roku. Taika Waititi šanci využil na sto procent a svůj mimoňský humor protlačil i do marvelovské mašinerie. Kamenné stvoření Krog, nebo jak se jmenoval byl fakt skvělej. A vůbec celej tenhle film je nehorázná sranda, co se vůbec nebere vážně, ale přitom je naprosto skvěle udělaná po všech stránkách. Za mě prostě bomba. (05.11.2017)

Překvapivě důmyslně epizodicky vystavěná hříčka, která pracuje pod pláštíkem SF&F komedie na průsečíku řady žánrových vzorců, s nimiž Marvel Cinematic Universe obcuje. To obnáší spoustu rozpustilých gagů a epizodek v rámci dvou delších, souběžně rozvíjených vyprávěcích oblouků. ____ V něčem mi THOR: RAGNAROK strukturně připomněl výstavbu SOUBOJE TITÁNŮ: dva relativně autonomní oblouky (za sebou, ne souběžně zapuštěné do sebe), epizodická struktura uvnitř nich, hustá síť transtextuálních citací a titán na závěr. SOUBOJ TITÁNŮ ale natočili v době, kdy nadsázka byla spíše vnitřně naznačovaná a bezelstnějším divákům, kteří si nechtěli kazit dramatickou zkušenost ironickým čtením, poskytoval možnost vnímat jej jako relativně vážné dílo (srov. též rané bondovky či první trilogie STAR WARS). ____ Podobně postupoval i Keneth Branagh v prvním THOROVI, zatímco THOR: RAGNAROK tuhle rovinu naopak účelně rozbíjí a hraje s otevřenou sebeuvědomělostí doslova od prvních záběrů, v čemž mu dost napomáhá i klíčové plus (nejen) marvelovských komiksových filmů: skvělí herci. ____ Žijeme totiž v době, kdy i nejlepší, nejzkušenější či nejváženější herci a herečky napříč generacemi pronášejí ve srandovních kostýmech/schovaní pod pixely naprosto obskurní repliky v rámci fikčních světů s ujetými pravidly a děním následujícím nejprovařenější vývojová schémata - a nejenže jim podobná angažmá nezničí kariéru a točí je souběžně se zcela nežánrovou uměleckou produkcí, ale právě díky nim jsou tato dílka leckdy okouzlující. ____ Ve filmu THOR: RAGNAROK je třeba i na primitivním Hulkovi vidět, jak výborný a s citem pro přesné načasování je Ruffalo pod nánosem senzorů. Jinak řečeno, kdyby ve všech těch filmech nehráli tak dobří herci - a kdyby MCU tak důmyslně nepracovalo s žánrovým portfoliem, v čemž do značné míry imituje systém studiové výroby ve třicátých letech -, bylo by zřejmě poněkud vyčerpávající je pravidelně sledovat. ____ (Jo, pro řadu diváků je tomu i dobrým hercům a rozpustilému vypravěčství navzdory, ale je třeba si uvědomit, že ještě docela nedávno bylo i mezi popkulturně vstřícnými intelektuály přípustnější přiznat četbu D. Steelové než DAREDEVILA.) (29.10.2017)

O nositeli ceny Zlaté maliny za nejhorší filmový počin roku 2017 je definitivně rozhodnuto a Thor: Ragnarok patrně zaboduje hned ve všech soutěžních kategoriích. Tato slabomyslná adaptace severského mýtu o konci světa vyústila v očekávaný Ragnarok. Scénáristé motají páté přes deváté a působí dojmem školáka vařícího z vody. Publikum se musí připravit na zkomolená jména (Hel, nikoliv Hela), zásadní neznalost příbuzenských vztahů (Hel není sestrou Thora a stejně tak nemá za otce Odina, jelikož jde o dceru Lokiho), ale i na neomluvitelné překroucení samotné příběhové osy. Přestože zde zaznívají slova o nevyhnutelnosti Ragnaroku, tvůrci vůbec netuší, o čem vlastně mluví, a že tato nevyhnutelnost mimo jiné obnáší smrt Heimdalla, Lokiho a samozřejmě i Thora. Do nebe volající hloupost týkající se obohacení severského panteonu o postavu Hulka už raději ani nekomentuji a přičítám ji zjevnému absintovému opojení scénáristů. Schopnější režisér by takto slibný námět přetavil v temnou fantasy s prvky hororu a pomyslným vrcholem v podobě strhující epické bitvy bohů s obry a Wagnerovou Jízdou valkýr coby hudebním doprovodem. Taka Waititi se však o vybudování ponuré atmosféry ani nepokusí, jelikož od úvodních minut ubíjí diváky "troškovským" humorem, který absolutně nekoresponduje s vážností dané látky. Mytologickou vyprázdněnost snímku lze názorně dokumentovat i na multikulturním Asgardu, do kterého černý strážce brány Heimdall vpustil černou valkýru. Odpad! (25.10.2017)

Jedna z nejlepších Marvelovek. Nejenže je dílo neuvěřitelně nápadité z hlediska akce, ale hlavně příběhově se zde ze všech děl posuneme snad nejvíce a Infinity War je tím naservírováno jako na talíři. Zaujaly mne především skvěle napsané hlavní postavy, v jejichž čele stojí na jedné straně barikády Hela, jako adept na záporáka roku a na straně druhé kdo jiný než Thor, který zaznamenal neuvěřitelný posun po fyzické i psychické stránce. Ostatní postavy však také nejsou k zahození a MCU tak okoření představením celého nového světa a k tomu sympatické vedlejší postavy jako je třeba Grandmaster, Valkýra a nebo ten balvan se švábem. Ti se starají především o humorné doplňky a jde jim to vážně skvěle. Dalšími dokonalostmi jsou samozřejmě akční scény na jejichž pozadí obvykle hraje nějaká ta vypalovačka od AC/DC. Z nichž je nejpozoruhodnější asi nezapomenutelný střet Thora s Hulkem. Nuž prostě jsem si Rangnaroka užil ve všech směrech a momentálně pro mě představuje úctyhodné druhé místo v žebříčku MCU děl. PS: A na závěr ještě potitulková scéna ,,I feel like everything is gonna work out fine"(mám pocit že všechno dobře dopadne) :D 97% (27.08.2021)