Thor: Ragnarok

Jedna z nejlepších Marvelovek. Nejenže je dílo neuvěřitelně nápadité z hlediska akce, ale hlavně příběhově se zde ze všech děl posuneme snad nejvíce a Infinity War je tím naservírováno jako na talíři. Zaujaly mne především skvěle napsané hlavní postavy, v jejichž čele stojí na jedné straně barikády Hela, jako adept na záporáka roku a na straně druhé kdo jiný než Thor, který zaznamenal neuvěřitelný posun po fyzické i psychické stránce. Ostatní postavy však také nejsou k zahození a MCU tak okoření představením celého nového světa a k tomu sympatické vedlejší postavy jako je třeba Grandmaster, Valkýra a nebo ten balvan se švábem. Ti se starají především o humorné doplňky a jde jim to vážně skvěle. Dalšími dokonalostmi jsou samozřejmě akční scény na jejichž pozadí obvykle hraje nějaká ta vypalovačka od AC/DC. Z nichž je nejpozoruhodnější asi nezapomenutelný střet Thora s Hulkem. Nuž prostě jsem si Rangnaroka užil ve všech směrech a momentálně pro mě představuje úctyhodné druhé místo v žebříčku MCU děl. PS: A na závěr ještě potitulková scéna ,,I feel like everything is gonna work out fine"(mám pocit že všechno dobře dopadne) :D 97% (27.08.2021)

Najpríjemnejšie prekvapenie tohto roku (v zmysle očakávania úplnej sračky). Mimoriadne štýlová jazda pripomínajúca fantasy/sci-fi rozprávky z 80.rokov upgradovaná o súčasné technológie. Funkčný vizuál, občas príjemna nadsázka, skvelá hudba, super herci (aj keď Hempsworth občas nestíha) a epický, osudový príbeh. Proste tučná blockbusterová zábava. Akurát toho humoru je počas finále, v ktorom sa hrá o všetko, príliš. To ničenie emočne silných momentov je už tradične na facku, no tentoraz to skvelý zážitok prebíja (proste to čo sa nepodarilo v slabučkom Civil War). Vo výsledku bez debaty najlepší Thor a spolu s tretím Iron Manom a Winter Soldierom najlepšia marvelovka. S prihliadnutím na kvalitu ostatných MCU filmov 9/10 (31.10.2017)

Párty marvelovka. Megaporce srandózní pitomosti, která je vtipná i epická přesně tak, aby vám rozryla první signální na padrť a omluvila se slovy "dyť já to neberu vážně". Může to bejt přes čáru, může to bejt nevyžádanej nášup v momentě, kdy už jste přežraní - prostě typickej úlet. Pár outlocitnějších diváků možná utrpí nějaký ty rozpaky a pohoršení, nicméně spousta jiných se nezapomenutelně pobaví. No a ta herecká skvadra, ta je na medaili - boží jsou bez výjimky všichni, včetně věčně nalitý Valkýry. Všechno je o to lepší, když si člověk vzpomene, jak leklý ryby byly první dva díly... (18.01.2019)

Od vážného dramatu s podtóny Shakespeara se pomalu utíkalo už v druhém díle, třetí díl tento přerod dokonal. Z třetího Thora je jednoznačně nejvtipnější marvelovka. Přes dvě hodiny nabité humorem často velice typickým pro Waititiho (včetně jeho cameo role). Všechno je neuvěřitelně barevné a hraje na tu nejjednodušší notu. Bohužel právě to je i nejslabší část filmu, který je jinak nadupaný od první do poslední minuty. Vynikající záporačka (stále krásná Cate Blanchett) mezi vtipy a odlehčený tón nezapadá, stejně jako (logicky slušně vypointovaný) závěr, který má rozsah řecké tragédie, ale díky té srandě, je to vlastně úplně emocionálně v jiné rovině. Současně by mě zajímalo, do jaké míry je kontraproduktivní ta snaha do každého komiksového filmu narvat co nejvíce postav (ať z jiných filmů nebo ze stejné série a recyklovat a recyklovat...). Bavil jsem se a o pár dní to ve mě vlastně neponechalo příliš "chytrého humoru" a vtipů. Holt není anus, jako anus. PS: divadlo je boží. PPS: Goldblum je kapitola sama pro sebe. PPPS: Banner byl velice vtipný, i na suchara, kterého Ruffalo zvládá skvěle. (27.10.2017)

Jsem jednoduchý, protože mi ke spokojenosti stačí, že to je barevné, hýbe se to a dobře to zní. THOR: RAGNAROK je konečně podvratná marvelovka, protože vedle toho osvědčeného (brakování omsdesátek co do hrdě pokleslé estetiky od kostýmů přes dekorace až k synťákovému soundtracku, vertikální protínání vyprávění odskoky k jiným marvelovkám, hra s mýtem hrdiny atd.) velmi důsledně staví na retardaci vyprávění. Vše vážné je zneváženo, na místo rozvíjení dění se věci oddalují, odskakuje se k jiným. Navíc, páč Taika Waititi, je to sympaticky žánrově eklektické (od fantasy k postapo arénovkám a zase zpět) a funkční co do utváření nepravděpodobných parťáctví mezi postavami. Plus bonus v podobě multikulty vyznění v tom, že domov je tam, kde jsou lidi, a tak i ten imigrantskej song spolu s podtitulem v názvu nabude nového významu. Palečky nahoru. (27.10.2017)