Thor: Ragnarok

Marvel Cinematic Universe funguje- Už 10 let. Za tu dobu vzniklo již 17 filmů a právě sedmnáctým je Thor: Ragnarok. Režíroval Novozélanďan Taika Waititi jehož předchozí film Hon na pačlověky byl sice fajn ale nic světoborného. Jako zázrakem však Taika dokázal dát Thorovi novou tvář. Thor: Ragnarok je závěr trilogie úplně stejně jako Iron Man 3 či Captain America: Občanská válka. Stejně jako Iron Man tak i Captain America si za svou trilogii (a eskapády v Avengers) prošly vývojem a stejně tak je na tom i Thor. Thor dospěl. Není to už to nafoukané princátko z prvního dílu ale sečtělý bojovník jenž se snaží zachránit svůj lid. Je mu jasné, že nyní je to právě on kdo musí svůj lid zachránit a vézt. Pořád si není jistý svým vztahem s bratrem Lokim, který ho stále klame kdy může, právě si prošel bolavým rozchodem a navíc se dozvídá staré rodinné tajemství. A navíc přijde o svojí dlouhou kadeř! Thor: Ragnarok má úžasnou stylizaci připomínající 80. léta, dospělejší humor a především hudbu Marka Mothersbaugha která výborně funguje a především při titulkách zkrátí čekání na potitulkové scény. Waititi s Marvelem navíc dokázali udělat propracovanější postavu i z Hulka který má duši! Sice duší pětiletého dítěte ale i tak duši! Banner je v Hulka změněn za 2 roky a jakmile se vrátí, dochází mu, že jakmile se znovu změní v Hulka možná to bude naposled. Výborná je i Valkýra v podání Tessy Thompson která je zlomenou bojovníci závislou na alkoholu a teprve Thor se musí snažit dostat jí zpět na světlou stranu síly. Geniální je i Jeff Goldblum v roli Velkomistra, velitele planety Sakaar který je tak šílený, že by na něj byl pyšný i Joker v podání Healtha Ledgera. Thor: Ragnarok má navíc velmi silného padoucha- A tím je Hela. S Helou se váže jedno velké tajemství a její motivace je uvěřitelná. Sice je šílená a nedonutí vás jí milovat ale má motivaci. Charakterním vývojem si projde i Skurge v podání Karla Urbana který je celý film rozpolcený na jaké straně vlastně být. Thor: Ragnarok je celkově uzavřený film který odkazuje velmi málo. Waititi však dokáže velmi dobře zakomponovat různé odkazy na zbytek světa: Třeba geniálně zasazené cameo Doctora Strange či opět úžasné cameo Stana Leeho. Waititi to dokázal- Natočil ´´jiný´´ marvelácký film který výborně šlape po celou dobu a donutí pobroukávat si u Imigrant Songu od Led Zeppelin. Po Strážcích Galaxie Vol. 2 či Spider-Manu: Homecoming service jedná o další solidní bombu roku 2017. Přeju tomu každý dolar jelikož se jedná o pravděpodobně největší experiment, který Marvel spáchal. A Taika Waititiho budu sledovat, jeho celovečerní Akira by totiž mohla být solidní! Viděno v kině: 3x (26.10.2017)

Mám úplné dilema, protože je to pořád docela dost hloupoučký film, ale i tak se mi zdál asi o zhruba tisíc procent lepší než předchozí Thorové, jenomže ti zase byli oba zralí na cestu do horoucích pekel, takže asi tak. S každým dalším filmem, který se snaží napodobit to jejich vtipné nehrdinské kecání a podrývání ještě víc a víc nenávidím Strážce galaxie. Na druhou stranu miluji Korga a jeho božský přednes v podání pana režiséra, kdo by si to byl pomyslel, že když bude dělat Novozélanďan polynéský přízvuk, že to bude znít jako brněnský hantec anglicky. A soundtrack byl velmi příjemné překvapení, takhle se dělá pocta dobovým soundtrackům, ne že bude člověk pořád dokola pouštět Tainted Love a 99 Luftballons v naději, že si někdo všimne, že jsou to staré písničky. (04.02.2018)

Jsem jednoduchý, protože mi ke spokojenosti stačí, že to je barevné, hýbe se to a dobře to zní. THOR: RAGNAROK je konečně podvratná marvelovka, protože vedle toho osvědčeného (brakování omsdesátek co do hrdě pokleslé estetiky od kostýmů přes dekorace až k synťákovému soundtracku, vertikální protínání vyprávění odskoky k jiným marvelovkám, hra s mýtem hrdiny atd.) velmi důsledně staví na retardaci vyprávění. Vše vážné je zneváženo, na místo rozvíjení dění se věci oddalují, odskakuje se k jiným. Navíc, páč Taika Waititi, je to sympaticky žánrově eklektické (od fantasy k postapo arénovkám a zase zpět) a funkční co do utváření nepravděpodobných parťáctví mezi postavami. Plus bonus v podobě multikulty vyznění v tom, že domov je tam, kde jsou lidi, a tak i ten imigrantskej song spolu s podtitulem v názvu nabude nového významu. Palečky nahoru. (27.10.2017)

Celovečerní epizoda nablblého tuctového sitcomu za bezmála čtyři miliardy korun, na které je zdaleka nejzajímavější záměrná guilty pleasure stylizace à la přebaly osmdesátkových metalových alb a synťákový soundtrack. Naštěstí jsou si všichni zúčastnění (a že jich tu je pěkná řádka) vědomi "k čemu se upsali" a tak si zdejší na sílu tlačený hahafest (stavěný na tom, že jde v podstatě o parodii na "thorovky" akorát s Thorem) aspoň náležitě užívají skrze echt přestřelené výkony, které to jako jediné drží nad vodou. (25.10.2017)

Už bych pomalu zapomněl, jak je Marvel strašně rád infantilní a výrazně mi to zkazilo výsledný dojem, ačkoliv je možné, že se s dalšími shlédnutími můj názor ještě změní. Pro mnohé to jistě bude nejlepší Thor, ale přiznejme si, že laťka nebyla příliš vysoko a jakmile se Feige a spol vytasili s hvězdným obsazením a spojení v polotýmovku Planet Hulk, bylo rozhodnuto. Novozélandský talent Taika Waititi se před premiérou nechal slyšet, že zakončení asgardské trilogie bude nejvtipnější marvelovkou a bohužel nekecal. K veletragické události jakou je Ragnarök mi to absolutně vůbec nesedělo, ale jsem rád, že jsem alespoň nebyl zklamán závěrem, který je patřičně kataklizmatický a napravuje nadsázkovou popcornovou zábavu o falešném nebezpečí na Asgardu. A nenechte se zmást trailery. Víc než kdy jindy všechny epické záběry v samotném filmu vyzní do melodramatu a ačkoliv režisér ve správných momentech umí přitlačit na pilu a když už dojde na nějaké nápaditější akční scény, tak to stojí za to (úvodní dovádění s kladivem mě bavilo hodně). ale např scéna v gladiátorské aréně, na kterou jsem se hodně těšil, mě napoprvé velmi zklamala (napodruhé už jsem si to překvapivě užíval), naproti tomu scéna s náletem Hulka na Surtura mohl být stejně megaepický jako v traileru. Co se týče nových postav, určitě nejvíc zaujme Tessa Thompson (od slečny záhadné z Westworldu urazila dlouhou cestu a drápe se na výsluní) a z cameí nejvíc potěšil Sam Neill s jedním ještě překvapivějším cameem, které se naštěstí (přede mnou) utajit podařilo. Celkově Marvel bezpochyby splnil své zadání, překvapivě extra nevykládá moc oslích můstků na velké vyvrcholení 10 ti leté existence MCU a fanoušci dosavadního stylu se budou královsky bavit a už aby tu byl ten Black Panther. PS : Moc mi nesedl synťákový osmdesátkový soundtrack ve stylu Blood Dragon, to spíš pobavila písnička z epického prvního traileru od Led Zeppelin, jež se jen zřídkakdy objeví i v samotném filmu a zde se to povedlo. PPS : Korga pro mě díky dabingu samotného režiséra naprosto zabili. PPS : Hela v prvním záběru je super a sexy. Velký EDIT : Napodruhé už jsem věděl, do čeho jdu, přistoupil jsem na pravidla hry a jenom jsem se nechal nést skvěle vtipnou akční jízdou, která paroduje nejen předchozí Thorovky, ale i ostatní postavy z MCU (jako např Hulku), nacož jsem napoprvé vůbec nebyl připraven. 130 minut uteklo jako voda a jelikož už jsem napodruhé samozřejmě přesně věděl, kdy co přijde, hezky od srdce jsem se zasmál a snad se mi ještě nestalo, že bych někdy při druhém a dalším shlédnutí měl tak zásadně jiné a lepší pocity. A ani ten Korg už mi nevadil..Napoprvé 3,5*, napodruhé 5* (25.10.2017)