Thor: Ragnarok

uaáá áá áh.. Uáá ááá áh. We come from the land of Ice and Snow... Ok, není moc lepších songů, které by se hodily jako doprovod k bitce komiksovejch, severskejch božstev víc, než Immigrant song, budiž mu chvála neskonalá. A tvůrcům taky, protože se, jak vidno, už fakt nebojí hodit do AAA filmu totální stylizaci osmdesátkového komiksu, který je sice osvěženej dnešním budováním příběhu, ale pořád s dost neonovou a barevnou duší. Je to zábavné, vtipné a perfektně fungující (ovšem klidně bych si do žil dal zas nějakou marvelovku, která bude trochu vážnější) a jestli tu něco hapruje, tak je to trochu jalové finále, které má poměrně málo zapamatovatelných momentů a zejtra na ten digitální bordel zapomenu /a přesto o dva řády lepší, jak gigibordel u Batman v Superman/. (04.02.2018)

Možná nejlepší komedie roku. Taika Waititi šanci využil na sto procent a svůj mimoňský humor protlačil i do marvelovské mašinerie. Kamenné stvoření Krog, nebo jak se jmenoval byl fakt skvělej. A vůbec celej tenhle film je nehorázná sranda, co se vůbec nebere vážně, ale přitom je naprosto skvěle udělaná po všech stránkách. Za mě prostě bomba. (05.11.2017)

"Proč pomáháš mému bratrovi utéct s tím zeleným hňupem?" Má orientace v severské mytologii je takřka nulová a mé zaujetí pro marvelovské omalovánky mizivé, takže mě hláskující Zlatovláska bez kladívka, nejsilnější Avenger a nejopilejší Valkýra dost překvapili tím, jak mě pobavili. Proletěl jsem se s nimi Ďáblovou řití, navštívil jsem s Thorem holiče, půl hodiny jsem padal s Lokim a navíc jsem zjistil, kolik má Hulk doktorátů. Kolik? Neřeknu, zasmějte se tomu sami … tedy pokud máte smysl humor. Pokud však berete Avengery vážně a očekáváte jejich přílet, aby nás zachránili před Putinem, tak se asi moc bavit nebudete. (04.09.2018)

“Darling, you have no idea what's possible.” Doufám, že dalším Waititiho filmem bude adaptace flashovky Robot Unicorn Attack, protože tohle k ní nemělo daleko. Byť Novozélanďan se zálibou v košilích s ananasy nenapsal scénář, vnímám hlavně jako jeho zásluhu, jak barevný, střelený a stylisticky různorodý celý film je. Jen během prvních několika minut jsme svědky hrdinova sebeironického rozhovoru s kostlivcem, variace na „Look at my shit“ scénu ze Spring Breakers a parodie divadelní sošnosti první Thorovy sólovky. Vlastně mě mrzelo, že se Waititi musel držet marvelovského kánonu a rozšiřovat MCU (trochu nadbytečná scéna se Strangem) a nemohl celý film vystavět jako uvolněný buddy movie, ve kterém Thorovu trpělivost postupně testuje Loki, mluvící hromada šutrů, která chce rozpoutat revoluci, věčně nalitá Valkýra a vědátor se sedmi doktoráty a problémem se sebeovládáním. Postavy a jejich jiskřivé dialogy k sobě tak jako tak strhávají víc pozornosti než další generická zápletka s bohyní smrti, která chce rozpoutat peklo, protože má daddy issues. Struktura vyprávění je tomu naštěstí zčásti uzpůsobena. Po rozehrání hlavní dějové linie se hrdina propadne do světa, ve kterém musí řešit úplně jiné starosti, takže napravení situace na Ásgardu, o níž je Thor zpravován pouze zprostředkovaně, musí být odloženo. Hrdina je nadto vícekrát jen vláčen osudem (nebo Hulkem) a nemůže činit svobodná rozhodnutí, věci se dějí bez jeho přičinění. Podvratnost tohoto přístupu, stavějícího na hlavu celý superhrdinský koncept, vrcholí ve finále, kdy je problém vyřešen jinak (a někým jiným), než byste čekali. Když si k soustavnému odmítání (resp. komentování a zesměšňování) pravidel hry přidáte herce vychutnávající si své role (boží jsou hlavně Tessa Thompson a Jeff Goldblum), akční scény inspirované arkádovými hrami a chytře přiblblý humor, dostanete film, který vás buď bude iritovat tím, jak odmítá brát cokoliv vážně, nebo nadchne coby nejzábavnější marvelovka ever. Pro mne platila druhá možnost. 85% (29.10.2017)

„Ja som to kladivo nepoznal. Ale z toho, ako láskyplne o ňom rozprávaš, to znie tak, že ste medzi sebou mali krásny vzťah, ktorý by sa dal prirovnať k vzťahu so živou osobou.“ – „Povedal si to veľmi pekne. Ďakujem ti.“ Ježiši to je divočina! Šibalsky roztopašné!! Parádny rozjazd, bravúrny koniec a medzitým... kopec superšvandy! Dve hodiny som sedel ako prikovaný a bavil som sa, hoci pôvodne som mal z kombinácie Thora a Flasha Gordona obavy. Presne tento absurdný typ humoru zbožňujem. Nezabudnem na vtipy ako „hra na zachráňte ma“, „pád na most“, „dnes mám narodeniny“, „maskujem sa – veď je ti vidno tvár – ale keď si to dám takto, tak nie je - aha“, „samovoľné otáčanie reťaze“ a „odrazená lopta“. Miestami to vyzerá ako sitkom za 180 miliónov (režisér sa evidentne inšpiroval kraťasmi Team Thor). Občas je humor použitý vo vážnych momentoch a tým pádom ich trocha znehodnocuje, ale s prižmúrenými očami sa to v pohode dá. Od Hulka resp. Bannera som čakal o čosi väčší priestor (a Hulk je možno až príliš detinský), zato má film množstvo momentov, ktoré príjemne zaskočia (Sanctum Sanctorum, oko, Thorova trojica spolubojovníkov, mystické pasáže s Odinom, kamenný Korg alebo geniálna hláška "Nie si predsa boh kladiva, ale hromu."). K tomu Jeff Goldblum (podávajúci typický goldblumovský výkon), veľmi pekná vizuálna stránka (viacero ikonických momentov – Thor skáčuci na moste proti šíku nepriateľov, zničenie Valkýr, možno takto nejako by to vyzeralo, ak by sa režisér rozhodol sfilmovať Bibliu). V neposlednom rade treba povedať, že tento film pravdepodobne zachránil Thora pred smrťou, pretože Hemsworth je pod Waititiho radikálnym režijným vedením nový človek a hrá novú postavu, ktorú by nechalo zabiť len štúdio so samovražednými myšlienkami. Nebál by som sa Ragnaroka označiť za jednu z najlepších marveloviek. Uznávam ale, že veľa zachraňuje aj neskutočný soundtrack. P.S. - Komiksovú predlohu pokojne ignorujte, je stará a slabá, paradoxne ale film vlastne nie je ani tak adaptáciou komiksu Thor: Ragnarok, ako skôr Hulkova planéta. Cinemax TN 2017 (06.11.2017)