Thor: Ragnarok

Marvel Cinematic Universe funguje- Už 10 let. Za tu dobu vzniklo již 17 filmů a právě sedmnáctým je Thor: Ragnarok. Režíroval Novozélanďan Taika Waititi jehož předchozí film Hon na pačlověky byl sice fajn ale nic světoborného. Jako zázrakem však Taika dokázal dát Thorovi novou tvář. Thor: Ragnarok je závěr trilogie úplně stejně jako Iron Man 3 či Captain America: Občanská válka. Stejně jako Iron Man tak i Captain America si za svou trilogii (a eskapády v Avengers) prošly vývojem a stejně tak je na tom i Thor. Thor dospěl. Není to už to nafoukané princátko z prvního dílu ale sečtělý bojovník jenž se snaží zachránit svůj lid. Je mu jasné, že nyní je to právě on kdo musí svůj lid zachránit a vézt. Pořád si není jistý svým vztahem s bratrem Lokim, který ho stále klame kdy může, právě si prošel bolavým rozchodem a navíc se dozvídá staré rodinné tajemství. A navíc přijde o svojí dlouhou kadeř! Thor: Ragnarok má úžasnou stylizaci připomínající 80. léta, dospělejší humor a především hudbu Marka Mothersbaugha která výborně funguje a především při titulkách zkrátí čekání na potitulkové scény. Waititi s Marvelem navíc dokázali udělat propracovanější postavu i z Hulka který má duši! Sice duší pětiletého dítěte ale i tak duši! Banner je v Hulka změněn za 2 roky a jakmile se vrátí, dochází mu, že jakmile se znovu změní v Hulka možná to bude naposled. Výborná je i Valkýra v podání Tessy Thompson která je zlomenou bojovníci závislou na alkoholu a teprve Thor se musí snažit dostat jí zpět na světlou stranu síly. Geniální je i Jeff Goldblum v roli Velkomistra, velitele planety Sakaar který je tak šílený, že by na něj byl pyšný i Joker v podání Healtha Ledgera. Thor: Ragnarok má navíc velmi silného padoucha- A tím je Hela. S Helou se váže jedno velké tajemství a její motivace je uvěřitelná. Sice je šílená a nedonutí vás jí milovat ale má motivaci. Charakterním vývojem si projde i Skurge v podání Karla Urbana který je celý film rozpolcený na jaké straně vlastně být. Thor: Ragnarok je celkově uzavřený film který odkazuje velmi málo. Waititi však dokáže velmi dobře zakomponovat různé odkazy na zbytek světa: Třeba geniálně zasazené cameo Doctora Strange či opět úžasné cameo Stana Leeho. Waititi to dokázal- Natočil ´´jiný´´ marvelácký film který výborně šlape po celou dobu a donutí pobroukávat si u Imigrant Songu od Led Zeppelin. Po Strážcích Galaxie Vol. 2 či Spider-Manu: Homecoming service jedná o další solidní bombu roku 2017. Přeju tomu každý dolar jelikož se jedná o pravděpodobně největší experiment, který Marvel spáchal. A Taika Waititiho budu sledovat, jeho celovečerní Akira by totiž mohla být solidní! Viděno v kině: 3x (26.10.2017)

Mě to asi moc nebavilo. Stejně jako dvojka Strážců Galaxie chce být i třetí Thor hodně rodinnou podívanou, a tak sem cpe spoustu postav, které jsou naprosto k ničemu, ale každý z diváků dostane šanci vybrat si svého oblíbence. Míchá do toho humor, protože nadhled je potřeba. A vizuálně a hudebně se odkazuje na 80. léta, jelikož to byla cool éra. Nebo tak něco. No a zase to celé funguje jen tak napůl. Waititi a Hemsworth, kterému komediální herectví jde, tu tlačí humor dopředu tak moc, že jejich film drhne jako dobrodružná podívaná. Takže ačkoliv se na plátně dějí skutečně velkolepé věci a příběh má potenciál být epickou podívanou se scénami, z nichž mrazí v zádech, celkově je to spíš comicsový sitcom. Té legrace a přepálených postaviček je tu tolik, že když dojde na skutečný boj o život a o osud Asgardu, nefunguje to. Hláškování a buddy chemie s Hulkem jsou fajn. Ale když kvůli tomu nešlape všechno ostatní a souboj s bohyní smrti má emocionální dopad asi jako čekání ve frontě na poštu, vidím to jako problém. Neříkám, že jsem se nebavil, ovšem dívat se na to znovu fakt nejspíš v následujících letech nebudu. Možná by mi nevadilo, kdyby Marvel zase začal mít trošku větší ambice, než je pouhé natáčení „velkých, úspěšných a docela fajn“ filmů. (27.07.2018)

Viděno v kině, dvakrát na blu-ray a s jistotou mohu napsat že se jedná o nejzábavnější marvelovku. Waititi je strašnej úchyl, ale to už vím od What We Do in the Shadows. Stylizace inspirovananá osmdesátkami byla příjemným osvěžením, vizuální efekty byly vypiplané, jak už je u Marvelu zvykem. Pobavily mě nové postavy jako Valkýra, Korg nebo Goldblumuv pošuk. Hemsworth, Hopkins, Ruffalo, Hiddleston a Blanchett jako vždy hráli na výbornou. Potěšilo mě vhodné použití Immigrant songu od Zeppelinů. Za mě 85 %. (11.04.2018)

Jsem jednoduchý, protože mi ke spokojenosti stačí, že to je barevné, hýbe se to a dobře to zní. THOR: RAGNAROK je konečně podvratná marvelovka, protože vedle toho osvědčeného (brakování omsdesátek co do hrdě pokleslé estetiky od kostýmů přes dekorace až k synťákovému soundtracku, vertikální protínání vyprávění odskoky k jiným marvelovkám, hra s mýtem hrdiny atd.) velmi důsledně staví na retardaci vyprávění. Vše vážné je zneváženo, na místo rozvíjení dění se věci oddalují, odskakuje se k jiným. Navíc, páč Taika Waititi, je to sympaticky žánrově eklektické (od fantasy k postapo arénovkám a zase zpět) a funkční co do utváření nepravděpodobných parťáctví mezi postavami. Plus bonus v podobě multikulty vyznění v tom, že domov je tam, kde jsou lidi, a tak i ten imigrantskej song spolu s podtitulem v názvu nabude nového významu. Palečky nahoru. (27.10.2017)

Od vážného dramatu s podtóny Shakespeara se pomalu utíkalo už v druhém díle, třetí díl tento přerod dokonal. Z třetího Thora je jednoznačně nejvtipnější marvelovka. Přes dvě hodiny nabité humorem často velice typickým pro Waititiho (včetně jeho cameo role). Všechno je neuvěřitelně barevné a hraje na tu nejjednodušší notu. Bohužel právě to je i nejslabší část filmu, který je jinak nadupaný od první do poslední minuty. Vynikající záporačka (stále krásná Cate Blanchett) mezi vtipy a odlehčený tón nezapadá, stejně jako (logicky slušně vypointovaný) závěr, který má rozsah řecké tragédie, ale díky té srandě, je to vlastně úplně emocionálně v jiné rovině. Současně by mě zajímalo, do jaké míry je kontraproduktivní ta snaha do každého komiksového filmu narvat co nejvíce postav (ať z jiných filmů nebo ze stejné série a recyklovat a recyklovat...). Bavil jsem se a o pár dní to ve mě vlastně neponechalo příliš "chytrého humoru" a vtipů. Holt není anus, jako anus. PS: divadlo je boží. PPS: Goldblum je kapitola sama pro sebe. PPPS: Banner byl velice vtipný, i na suchara, kterého Ruffalo zvládá skvěle. (27.10.2017)