Pečovatel

Není se co divit, že právě v Belgii začali jančit a točit filmy s tímto pro mě nepřijatelným tématem. Odpověď je nasnadě, jelikož ten boom odstartovalo odsouzení Marca Dutrouxe na začátku 21. století, který byl usvědčený sériový vrah a prznitel malých dětí a díky tomu policie společně s mediálním přispěním začala rozkrývat dobře organizovanou bandu těchto pedofilních, deviantních pošuků, kteří bohužel nevymřeli, ale někteří se pomocí internetu a debilních sociálních sítí stáhli do virtuálního světa, kde pobývají v anonymitě dodnes a brousí si drápky na své nové oběti. V tomto naštěstí fiktivním snímku máme jednoho takového slintala, který těch deviací má trošku víc a musím přiznat, že je expertem ve svém oboru a že se na něm ta matka příroda fakt vyřádila, že těm svým bludům dokonce i věří. Už od začátku tohoto příběhu sledujeme příběh nevyrovnaného policisty, který se utápí svými retrospektivními pohledy z dětství, kdy mu zmizel bratr, který se do dnešního dne nenašel a právě asi i kvůli tomuto traumatu se dal k Policii, kde řeší i případy těchto sexuálních delikventů. Jedním z těchto případů je i případ zmizelého malého dítěte, které je bohužel později nalezeno mrtvé a zneužité a tím se mu připomene jeho rána z dětství a začne se chovat jako utrženej ze řetězu. Čím víc se zaplétá do případu tím si je jistější, že to není poslední oběť tohoto morbidního fantoma, kterého jeho známí pedouši přezdívají trol nebo také kousáč. Velice syrovým způsobem vyprávěné a pro někoho možná i nechutné, že chápu některé zdejší slabší jedince, že tento počin ani nedokoukali i když pro mě to byl o dost slabší odvar od německého filmu podle skutečné události s názvem U Zlaté rukavice (2019), kde ten frajer byl taky libovej. Bohužel, taková je realita a musíme si zvykat, že tací podivní jedinci jsou mezi námi a jediné řešení jak tento plevel zničit je, „Pochytat je všechny a naházet je do pytle a dusit, dusit, dusit a zase dusit až změknou, tak je občas zalít troškou vařící vody na konci přidat trošku tymiánu a papriky, mírně osolit. Po hodině strčit do trouby a nechat dopíct až bude křupavá kůrčička, pak vyndat a nejlépe podávat s bramborem". Za tento počin z krajiny kreslených Šmoulů a reportéra Tintina dávám nechutných 90%. (30.05.2021)

Jednoznačně áčková kriminálka na totálně (a vlastně i doslova) sick téma, které si svým nízkým morálním kreditem a oplzlostí bude jen stěží hledat konkurenci. S konkurencí už je to větší bojůvka na úrovni scénáře, který je asi jediným atributem, kvůli jemuž nejsem ochotný jít na plnej. On je propracovaný a dotažený, což o to, ale vadí mi pár účelových berliček, především trapná osobní zainteresovanost hlavního hrdiny, kterou si autoři mohli u filmu na takové úrovni odpustit úplně, nebo když už teda, tak ji vyřešit po vzoru kultu Sedm, a necpat ji divákovi hned prvním chodem. Naopak musím pochválit plíživé tempo filmu spojené s pomalým odhalování skutečností, jež nechává při takřka vyložených kartách diváka v absolutní nejistotě při zodpovídání zásadních otázek, jako jsou "kdo?" a "proč?". Nebýt přiblblýho Bjorna, jdu na plnej. 85% (28.06.2014)

V dnešnom svete plnom zvrátenosti mi nezostáva napísať len smutné konštatovanie, že tento film je len špičkou ľadovca. O to smutnejšie a desivejšie je jeho sledovanie. Téma asi nesadne každému, ale treba poznamenať, že Belgičania si servítku pred ústa naozaj nebrali, tento temný a surový príbeh má neskutočnú moc šokovať, ale zároveň podnietiť diváka k zamysleniu. Herecky na úrovni, možno by som to trošku skrátil a vypäté situácie umocnil lepších, temnejším výberom hudby. 80%. (18.10.2015)

"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka. "Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?" otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, "já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda." Jasně, bystřejší už pochopili, že jest to citace románu Haška Jaroslava Osudy dobrého vojáka Švejka. S jistou dávku cynismu však dojdeme k tomu, že o tom se točí i tento podivně teple mrazivý pedofekální dramat. Ačkoliv si nejsem úplně jistý, jak označovat zkurvence, který vám chčije po baráku, aby ze zdí dostal ženský Kanál číslo pět, ale pedofekál by vám mělo stačit. Pátrání nás zavede k několika takovým Ferdinandům a ač nebudou konkrétně podezřelí, stejně budete chtít, aby je zastřelili už z "Principu". Vobou nebude žádná škoda. - Film svou realistickou syrovostí je jen pro silné žaludky a vůbec ne pro rodiče. Tátu s mámou to docela semele. Humus! TROLEI: A pak že i kdejaký mentál má právo na život! (17.07.2014)

Zdejší nadšení z tohoto filmu po jeho shlédnutí sice chápu, ale její brutální ponurost, neupřímnost a neosobnost spojená s nulovými emocemi vůči hlavní postavě vyšetřovatele způsobila, že jsem měl co dělat, abych ji vůbec dokoukal. Velice drsný, až lidsky hnusný, příběh, se odehrává v temně šedivém prostředí, kde nic není pozitivní a ani být nemůže. Co naplat, nadšený jsem z toho zrovna nebyl. Nicméně uznávám, že Belgie mě s takovým filmem dost překvapila. (08.08.2016)