Motocyklové denníky

V poslednom období som videl niekoľko autobiografických filmov, ktoré sa snažili zmeniť uhoľ pohľadu na konkrétnu osobu formou deštrukcie mýtu a ideologizácie postavy. Jesse James je asi najlepší príklad. Salles postupuje kulinček opačne a Guevaru sa snaží vykresliť ako trojrozmernú postavu s hlbokým sociálnym cítením, ku ktorému sa mladý Che dopracuje po osobných skúsenostiach s biedou na cestách po Latinskej Amerike. Čakal niekto od adaptácie (jednosmerne podaných) Guevarových osobných denníkov niečo iné?Tá konfrontácia s nespravodlivosťou a utrpením mi prišla miestami opodstatnená (aj keď je čiastočne prvoplánová), jednak pravdepodobne odráža vtedajšiu situáciu, ktorá tak na Guevaru vplývala. Na druhej strane mi prejde mráz po chrbte, keď si predstavím, za čo všetko bol neskôr Che zodpovedný a ako poprel svoje ideály. Je dobre, že zmienka o jeho neskorších zverstvách vo filme nebola spomenutá (myslím že ide o všeobecne jasný fakt) vzdelaný človek si predsa musí dať do súvisu dve rozdielne veci a vyvodiť si vlastný "mravný súd" nad človekom, ktorý je zodpovedný nad tisíckami ľudských životov. Možno sme si v poslednej dobe zvykli vo filmoch na jednoduché nalinkovanie a delenie postáv na dobrých a zlých bez hlbšieho poznania ich zámerov, ktoré sa často spreneveria svojmu pôvodnému motívu. Horšie na celej veci je fakt, že režisér sa nesnaží o 1,ucelenú charakteristiku Guevarovej postavy 2,zobrazuje iba pozitívne súvislosti a to často povrchne 3, necháva sa zbytočne unášať sociálnym kontextom (hlavne druhá polica filmu)Takže ide o mytologizáciu, alebo snahu o (objektívno-kritickú) dobovú výpoveď a ozrejmenie formovania politických názorov mladého revolucionára?Najvýstižnejšie hodnotenie filmu asi spočíva v kombinácii oboch zložiek s ignorovaním obsahu, ktorý som uviedol v zátvorkách.. Viva la revolucion! 7/10 (27.02.2008)

I ti, kdož chovají ideologický nebo jiný odpor k tomu známému vousatému chlapíkovi v baretu s doutníkem a s přezdívkou "Che", který na nás čumívá z triček levicových exhibicionistů a ze spousty jiných předmětů, si tento film mohou bez obav na zkoušku pustit, neboť v jeho první půli jde ponejvíce "jen" o jihoamerické road movie dvou mladých kluků z padesátých let, a spíše než prezentace nějakých politických stanovisek se divák dočká krásných a působivých přírodních scenérií. Avšak postupně jsme svědky nejrůznějších situací a zážitků, které formovaly názory mladého budoucího radikálního revolucionáře, a v některých monolozích či dialozích počnou probleskávat různé jeho sociologické či politologické postřehy. Mnohá setkání tváří v tvář s bezmocí a chudobou prostých lidí a s propastnou sociální nerovností a nespravedlností zanechala ve studentu medicíny hluboké stopy, pevně ho utvrdila v jeho komunistickém světonázoru a předurčila jeho další životní cestu. A jak dokazuje současnost, socialismus je pro většinu obyvatel zemí Latinské Ameriky stále přitažlivý a v tamních podmínkách představuje asi ten nejlepší a nespravedlnější společenský systém, jaký tam lze nastolit. Můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat... P.S. Na dovolené jsem přečetl knižní předlohu, takže jsem zjistil, že ve filmu bylo mnohé natočeno trochu jinak či zjednodušeněji než ve skutečnosti, což mě dost mrzí. A také mladý Che se ve svých vzpomínkách občas nejeví v nejlepším světle (například časté lhaní kvůli získání jídla), což je ovšem na druhou stranu i sympatické, protože je to známkou pisatelovy upřímnosti. (07.07.2013)

Jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem viděla... Ať si to někteří označují za politickou agitku, snůšku lží o Che Guevarovi, jeho nehoráznou idealizaci, já říkám: No a co. Tohle nebyl film o Che Guevarovi, ale film o mladém skorodoktorovi Ernestovi, který se se svým přítelem vydal na cestu po Latinské Americe, aby ji poznali i jinak, než jen z knížek. Kdo by nechtěl zažít krásy, o kterých se dočte v knížkách? Nádherná příroda Latinské Ameriky je fascinující, stejně jako musí být úchvatné procházet se po Machu Picchu... A pár, který potkali na cestě Atacamou k dolu, byl jednou z nejkrásnějších dvojicí, jaké jsem kdy viděla. Opravdu nechápu, jak někdo může (nejspíš) rozhořčeně napsat, že tu "není zmíněno nic o jeho pozdějších skutcích". No to asi proto, že to není životopisný film o životě, činech a smrti Guevary, není to film, který má podávat výpověď o jeho komunistické činnosti. A ti, kteří snižují hodnotu filmu kvůli tomu, o kom byl, trpí bohužel předsudky. Smutné a poněkud povrchní. Co třeba zloději a vrazi Bonnie a Clyde? Nebo Mesrin? (05.03.2009)

Sympatický herec hral Ernesta, navyše ako cestopis to spĺňa moje požiadavky na také reálne zobrazenie Latinskej Ameriky minulosti a je v tom aj dávka umeleckosti. Myslím, že ohľadom sociálnych otázok je to vysoko citlivé a rozumne urobené. To, že má niekto problém s jeho konaním v budúcnosti, to sem nepatrí, lebo aj ja by som mal výhrady, no to, čo bolo tu, s tým sa dá skôr súhlasiť. Veľmi sympatické, svojské, možno zopár nadávok by som z toho ubral, ale tak zas to nie je nejak idealistické si myslím. No a ten záver ma v dobrom dostal, lebo kubánske lekárstvo je známe vo svete skôr v dobrom. (11.04.2014)

Z toho jak se Motocyklové deníky stále dokola promítají na filmových festivalech a jednu - dlouhou - dobu byly v Aeru na každotýdenním repertoáru (možná je ještě dávají), jsem nabyla velkých očekávání, že jde o vyjímečný film. Motocyklové deníky chtěly zobrazit, jak studentík medicíny Ernesto, na cestě po Jižní Americe dospěl a zoufalá ekonomická situace v jaké se jeho země potácela, z něj udělala jednoho z nejslavnějších revolucionářů 20.století. Bohužel, sem ve filmu nenašla jedinou velkou a silnou událost, proč zrovna tohle, měl být impuls pro jeho budoucí "kariéru". Film mi tak akorát ukázal cestu dvou mladíků panenskou přírodou a městy v Jižní Americe. Tak trochu promarněná šance, natočit víc než průměrný film, myšlenka by byla, škoda. Ale navnadilo mě to se jet do Jižní Ameriky podívat. (29.01.2009)