Aféra

První série Affair je parádní hra s divákem. Detektivní romantika, ke které mám minimum výtek, ale které by víc slušelo uzavření série a s02 by klidně mohla jet s jinýma postavama (True Crime). S1 5/5. _ Druhá série je slabší, ale disponuje závěrečným dílem, který patří k tomu nejlepšímu v této serialove sezóně. S2 4/5._Třetí série je nejslabší. Dialogy mají v určitých chvílích pořád sílu, zvlášť v podání těhle herců..jenže co z toho, když se postavy chovají tak nepravděpodobně. Závěr dost fain. S3 3/5 (10.02.2015)

1. SÉRIE (60 %): Námět se jeví dost slibně a seriál má určitě i svoje momenty, ale celkový dojem určitě není konzistentní. Ne každá dějová linka působí autenticky a výslech z policejní stanice vyloženě ruší budovanou atmosféru. Pomalé tempo by mi ani nevadilo, ale emoce jsem z této řady prostě spíš necítil. Zkusil jsem i první půlku druhé řady, ale táhne se to v podobném duchu, takže ve sledování už nepokračuju. (07.12.2020)

The Affair je trochu problematický, ale rozhodně zajímavý počin. Vypráví jeden příběh pohledem dvou různých postav, stárnoucího spisovatele Noaha a utrápené servírky Alison. Zajímavost celého seriálu pramení z konceptu, kdy půlku dílu sledujeme jeho verzi, půlku zas tu její. Sledovat, v čem se vzpomínky dvou protagonistů liší, a v hlavě si doplňovat, co se přesně odehrálo doopravdy (protože ani jedna z verzí samozřejmě není stoprocentně "pravdou"), je na celém seriálu to nejzajímavější, obzvlášť ve chvílích, kdy jsou diváku ukazovány emocionálně vyhrocené situace. Ty se totiž vždycky liší nejvíc, protože každý si z nich pamatuje to, co pro něj bylo nejdůležitější. V konceptu ale zároveň leží i kámen úrazu, protože příběh jako takový se odvíjí jenom velice pomalu, a emocionálně vypjatých chvil není zrovna přehršel. Většinu času se tak jedná o takřka kosmetické rozdíly nemající vliv na děj, respektive mnohdy se dá tahle Aférka z hlediska děje odvyprávět za polovinu času, vždycky za použití jen jedné z verzí (ať už Noaha či Alison), a sledovat totéž v bledě modrém má sice význam pro pochopení motivací toho druhého a dotvoření psychologického profilu postav, zároveň s sebou ale (často, nicméně ne vždycky) přináší neuvěřitelné množství nepotřebné vaty. Zkrátka a dobře, pomalé tempo nemusí vždycky znamenat záruku kvality či náročnosti, někdy je pomalé tempo prostě jenom... pomalé tempo. Jak jsem zmínil úvodem, The Affair je problematická. Má nápad, komplexní postavy a dech beroucí herecké kreace (Ruth Wilson). Na druhou stranu je fakt pomalá (fakticky! pro ty, co to ještě nepochopili, protože jsem to jenom tak lehce naznačil) a často irituje (horní ret Ruth Wilson). První série 70%, druhá 75%. (28.04.2015)

Seriál, který má úplně jiné rozměry než mnoho jiných. To je ovšem jen můj subjektivní názor. Celou první sérii jsem viděla snad někdy vloni a normálně se mi stává, že když po dlouhé době dávají další a další, tak jdu od toho, ale tady ne. Nějak magicky mě všechny postavy přitahují, takže jdu do toho a hned první díl dvojky mě zaujal, co bude dáááál............ (19.11.2016)

Mám ráda takovou tu rašomon věc, ačkoli nevím, jak to slovo použít ve větě. Mám ráda, jak ona sama sebe vidí jako tak trochu fucked-up slušňačku, co podlehla nátlaku stárnoucího chlípáka a jak on sám sebe vidí jako uřknutého středověkého mnicha, kterému ta mrcha servírka nasypala do kafe nějaký lust potion. Mám ráda, jak jejich perspektivy časem splynou, protože láska. Mám ráda, jak ona vypadá jako Lana del Rey. Mám ráda Fionu Apple a chci, aby měla na tomhle světě monopol na nahrávání seriálových znělek. Mám ráda, když na otázku "Proč jste si posrali životy?" hrdinové odpovídají: "Ty jo hej já vlastně ani nevim." (12.11.2014)