Bratr

Stará dobrá drsná ruská škola. Old school tvrdých ulic. Film se nese na vlně podobné Bumer (2003). Po shlédnutí mám pocit, že se jedná tak trochu o ruského Švejka, co umí zabíjet. Melancholická linie ošklivých událostí odráží ruskou kulturu z nižších pater společnosti. Pro tento styl filmu je třeba mít speciální místo v srdci. (29.08.2016)

Portrét sociálneho úpadku ruskej spoločnosti po páde komunizmu, žumpa, chaos, dekadencia a východný Divoký západ, absencia zákona, bezprávie a beznádej. Kult, štýl, Taxikár po rusky a kľúčový zdroj & pilier inšpirácie pri tvorbe videoherného zázraku menom Grand Theft Auto IV. To všetko a mnoho viac je Balabanov majsterštik Brat. Drsný, drsný však kvôli naratívu a autenticite reálií, nie kvôli účelovej surovosti à la jeho neskorší počin Gruz 200. Scény výroby tlmiča a brokov s klincami do vitrínky. Pred piatimi hviezdami bráni len môj pocit, že viac ako film v kompaktnom celku som sledoval 90-minútovú kompiláciu scén, ktoré navonok na seba nadväzujú, no pri bližšom pohľade mohlo veľké množstvo z nich radšej zostať v strižni. A tie čierne prechody medzi strihom, no hrozné niečo... (12.1.2020) (13.6.2022) (13.06.2022)

Ak porovnám pokračovanie a tento prvý diel, zaujímavejší bol pre mňa druhý. Tento z dielne malých mafiánskych rýb Ruska druhej polovice 90. rokov 20. storočia zaujme skôr pestrosťou udalostí, než ich dôveryhodnosťou. Vo filme sú poznať znaky života v tej dobe, života mladých ľudí. Pre mňa bolo zaujímavé pripomenúť si disko tej doby. Napriek pestrosti je to nepresvedčivé, chápem že v tej dobe, keď bola v Rusku priam anarchia sú jednotlivé body uveriteľné, ale spôsob ich sfilmovania, styčné body, ktoré by spájali a zároveň nejaké veci, ktoré by vysvetľovali niektoré veci, mi tu chýbali. Napríklad ako zistila hlavná osoba, že jeho brat je zajatý. Hudba bola fajn, ale režisérske umenie nebolo ono, najmä pri tých stmavnutiach obrazu. Chladnokrvný film s nádejou filmu Sergejom Bodrovom mladším, o ktorý svet o pár rokov prišiel. Čakal som viac, ale strach a nevedomosť o vtedajších pomeroch v mafii asi spôsobili, že prišlo len k takémuto podivne štýlovému filmu. (10.01.2013)

„Město je zlá síla. Silné oslabuje.“  Nezapírám tomu snímku určitou společenskou výpověď a relativně autentický náhled do reálií ruského podsvětí 90. let. Gangsterky nebyly nikdy mým oblíbeným žánrem a Rusko snad nikdy v žádném směru mou oblíbenou zemí (aktuálně už teprve ne), ale snímek jsem zhlédl na doporučení a přistupoval jsem k němu zcela bez předsudků. Prodívat se touhle šílenou žumpou v značně odtažitém podání navrch jsem sice zvládl, jen pro mě z ní po celou dobu, snad až na pár scén v posledních 10ti minutách, nevzešel žádný silnější dojem. I přes téma rodinných vztahů na mě Bratr působil značně odosobněně a až na výjimky (taky k závěru) mě neoslovila ani přítomná hudba. Těch pár lepších záblesků, kdy jsem měl krátkodobý pocit, že začínám být ohledně dalšího děje a jednání postav napjatý, tak nějak pokaždé záhy vyhaslo. [45%] (14.01.2023)

Upilovaná brokovnice - toť rajský pohled, ale celé je to jakési podivně... cizí. Ruské. Nelogické chování předčasně dospělého vojenského drsňáka občas nejde na rozum (např. scéna na tržnici - tlumič vyhodí, aniž by vystřelil a poté, co se převlékne, aby byl nenápadný, zase začne prchat). Ale úplně zlé to nebylo. Navíc jsem čekal, že Tatar bude jako nájemný vrah větší masér! (11.03.2010)