Reklama

Reklama

Traja mušketieri: Pomsta Milady de Winter

  • Česko Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter (viac)

Obsahy(1)

Mladý šľachtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby sa v Paríži pokúsil vstúpiť do zboru kráľovských mušketierov, slúžiacich kráľovi Ľudovítovi XIII. Už cestou sa však stretne v súboji s neznámym šľachticom, ktorý by ho porazil, keby nezasiahol prefíkaný Planchet, ktorého potom vďačný d'Artagnan prijme do svojich služieb. Keď potom v Paríži opäť prenasleduje neznámeho šľachtica, dostane sa postupne do sporu s tromi mušketiermi - Athosom, Porthosom a Aramisom, ktorí ho postupne vyzývajú na súboj... (STV)

(viac)

Recenzie (67)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Pokračování, které s jemným nadhledem ukazuje ještě více intrik a ambicí se prosadit, což vede k větší a bezpáteřnější soutěživosti těch, kteří se hodlají pomstít za to, že ve svém předešlém úkolu neobstály. A tak je unášena a různě přesvědčováne ke zradě královny dvojice D'Artagnan (Gérard Barray) a Constance (Perrette Pradier). Zatímco Constance zůstává věrná svému D'Artagnanovi a přiznání je od ní získáno lstí velmi ambiciózním Rochefortem (dobrý Guy Delorme), tak D'Artagnan neváhá strávit krásné intimní chvíle ještě s ambicióznější milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), kdy se jeden snaží přechytračit toho druhého. Humor opět přináší D'Artagnanův sluha Planchet (dobrý Jean Carmet). Dále je tu samozřejmě trojice mušketýrů, bez kterých by D'Artagnan nezvládl nic, Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), samozřejmě démonický kardinál Richelieu (Daniel Sorano) a mladičká služka milady de Winter Ketty (Anne Tonietti), která se do milého D'Artagnana zamilovala. Nakonec po několika úmrtích a hrozbě nepřátelského útoku dochýzí k účelovému smíření mušketýrů a kardinála a zdá se, že ani D'Artagnanovi moc nevadí, že Constance zemřela. On o půvabné ženy nouzi rozhodně neměl. Zábavné a poučné především svými intrikami a úskoky. ()

junxi91 

všetky recenzie používateľa

Druhý díl vystrojeného, vyparáděného, vyšňorovaného historického románu o krásném, usměvavém a takřka neporazitelném D’Artagnanovi, který vyhrál 17 soubojů a svedl tři ženy, z nichž jedna byla urozená. Za to se také dočká jmenování královským mušketýrem. Milady de Winters a kardinál Richelieu jsou uraženi, protože královnina čest byla na poslední chvíli zachráněna. A tak se rozhodnou pomstít. D’Artagnan se stal oficiálně milencem Constance Bonacieux a nyní dostal další delikátní úkol: poslat královně dopis od vévody z Buckinghamu. Z jejich mileneckého vztahu není nadšený právoplatný manžel Constance, který začne donášet hraběti Rochefortovi. Vévoda má v úmyslu vylodit se v La Rochelle, kde vládnou protestanti, a připojit je k Anglii. Na obzoru je tedy válka Anglie s Francií. Kardinál si přeje za každou cenu znát obsah tohoto dopisu, a tak nechá unést a uvěznit Constance, o což se postará jeho věrný a horlivý služebník hrabě z Rochefortu. Constance je tedy zavřená v klášteře a má být mučena, aby prozradila, kde je dopis a co v něm je. Milady se mezitím ujme D’Artagnana a svede jej pomocí své blonďaté ženské krásy, a on toho využije, aby z ní dostal informace o tom, kde je Constance zavřená. Během jejich miliskování D’Artangnan zjistí, že Milady je bývalá prostitutka, jelikož má na rameni vytetovaný cejch. Mušketýři svého čtvrtého kamaráda osvobodí s pomocí vozu naloženého slámou, všichni společně osvobodí Constance, ale šťastný konec se nekoná. Bude prolita krev, budou umírat krásné ženy, a ještě bude odhaleno jedno skandální tajemství ohledně Athose a Milady. Velice hodnotný estetický zážitek, sympatické a krásné postavy, především věčně hladový Porthos, který byl vždy protivný, když se místo oběda muselo vyrazit na výpravu. Také mi připadá, že Alexander Dumas st. neměl moc rád církev a její boží služebníky, viz scéna s mnichy pověšenými na kostelních zvonech. ()

Reklama

VlastaFlaksa 

všetky recenzie používateľa

Podle mého názoru nejlépe zfilmovaná verze, sice taky není úplně přesně podle knižní předlohy, ale mušketýři nejvíce odpovídají mým představám, jaké jsem o nich při čtení románu měla a nechybí ani notná dívka romantiky a humoru. A i když si nepotrpím u mužů na kníry, tak tento d´Artangnan ani ostatní mušketýři by bez knírku nebyl úplní. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. +++++ Musím nicméně uznat, že v porovnání se strašlivým prvním dílem je tento zajímavější, neboť mušketýři jsou občas přemoženi, občas jim něco nevyjde a zdejší scény odposlouchávání otvory v interiérech jsou poněkud temnější a hrozivější. Přesto... Silné **. ()

Gig 

všetky recenzie používateľa

Pokračování jedné z nejlepších filmových verzí dobrodružství tří mušketýrů, které střežili své tajemství, takže vlastně neznáme jejich skutečná jména, ale jejich kricí přezdívky. No, neznáme, z knih se dozvíme jejich třinácté komnaty a skutečná jména. Jak jsem již řekl, je to jedno z nejlepších zpracování - francouzské prostředí, kostýmy, francouzský humor, romantika.... Dokonce tu máme i všechny čtyři sluhy čtyř mušketýrů. Jedné věci je mi však líto. Tento druhý díl se odklonil od knižní předlohy, co se týče osudů hlavních postav. Constance měla být otrávena a byla bodnuta. Myilady měla být popravena a DArtagnan chtěl zakročit. Jenže Mylady byla propíchnuta Athosem. Athos pro mě zůstane Oliver Reed ve verzi s Michaelem Yorkem. Tam jsem jasně chápal jeho chování. Taky lord Backingham dostal velice malou epizodní úlohu. Chybí mi tam taky bitva u La Rochele. Tím vlastně končí tento film. Nicméně film je tím pravým romantickodobrodružným snímkem šedesátých let. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (2)

  • Ve filmu jsou použity chybné rekvizity pistolí. Zobrazené pistole jsou na principu křesadlového zámku a v této podobě se objevily zhruba o sto let později. Typičtější pro toto období jsou pistole s kolečkovým zámkem. (tomalakis)
  • V československých kinách bol tento film premietaný ako dvojprogram s filmom Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky (1961) a s návštevnosťou 11 653 464 divákov sa jedná o štvrtý najnavštevovanejší film v československých kinách vôbec. [Zdroj: Filmkult] (Raccoon.city)

Reklama

Reklama