Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky

Má to takové staromilské kouzlo, ale když si vedle sebe postavím tuto verzi a slavnější verzi Richarda Lestera, druhá vítězí. Možná trochu ztrácí ve věrohodnosti některých soubojů, které jsou v této verzi na svou dobu až překvapivě věrné a dynamické (krom zrychlovaček během pěstních půtek), ale zase to vše nahradí výtečnou choreografií, komediálními prvky a zejména lepší gradací příběhu. Borderierův snímek je rozhodně příjemným reprezentantem dnes už klasické dobrodružné školy made in France. Typický svou panákovitostí, výpravností a šaramantním kouzlem všech hlavních hrdinů, kterým se prostě nemůže nic stát. Nechybí ani decentní humor, ale je přesně tak decentní, aby neshodila gloriolu hlavních postav. A tak před sebejistým seladonkem Barrayem dávám přednost neodolatelnému mlíčňákovi Michaelu Yorkovi, jehož ztvárnění D´Artagnana má podle mne větší kouzlo. (26.03.2004)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

Tohle letité zpracování nesmrtelného příběhu mi zase až tolik nesedlo a zřejmě hlavně díky Gérardu Barraymu, jehož d´Artagnan mě svým rozjíveným hejskovstvím až rozčiloval a jeho mušketýrští kolegové za ním moc nezaostávali. Naproti tomu milady Myléne Demongeot byla okouzlující. Je to francouzsky frivolní, ale na můj vkus až přemrštěně a tak dávám přednost Lesterově dobrodružněji laděné verzi. 70% (13.11.2011)

Hned první den, kdy gaskoněc D´Artagnan dorazil do Paříže, byl seznam lidí, které musí v souboji zabít, nebezpečně dlouhý - Athos, Porthos, Aramis a ten hajzlík Rokfór. Místo nich ale zabil dva kardinálovy šermíře. Za to byl králem přijat k mušketýrům a jako oddaný voják se svými kamarády poskytoval královně krytí, aby se mohla beztrestně kurvit s vévodou z Buckinghamu. Ale proč to tu vykládám, tenhle příběh zná každé malé dítě. (21.08.2012)

Priklanam sa k nazoru ze zo vsetkych filmovych spracovani tejto slavnej knihy je toto snad najlepsie. Skvely vyber hercov, hlavne Gerard Barray zahral svoju postavu na jednotku, a takisto slusna rezia na to ze to vzniklo pred 50 timi rokmi. Ale pribeh o troch resp. styroch musketieroch mi pod kozu hlboko nevliezol proste nikdy. Knihu osobne povazujem za velmi nudnu, takze ani film nemozem hodnotit o moc lepsie. Ale myslim ze moje sukromne ohodnotenie tohto snimku sa od toho objektivneho az tak strasne velmi lisit nebude co len dokazuje ze o D Arthanagnovi a spol este nebol natoceny naozaj dobry film. (28.03.2010)